Článek aktualizován 13.1.2025 v 13:39 o vyjádření Komory obnovitelných zdrojů.
Americký ministr energetiky Chris Wright se na investiční konferenci Goldman Sachs věnované Venezuele, která se uskutečnila 7. ledna 2026, opět pustil do kritiky dekarbonizace energetiky. Tentokrát z hlediska ekonomické návratnosti.
Wright nejdříve hovořil o strategii USA ve Venezuele, kde podle něj chce Trump řídit prodeje ropy „pro dobro“ Venezuelanů a přivést změny v systému vládnutí, aby země nadále nepředstavovala hrozbu pro Spojené státy. Změna statusu quo podle něj prospěje Američanům, trhu i lidem ve Venezuele.
Jako silný zastánce fosilního průmyslu si podnikatel a politik neodpustil slova kritiky na úkor britských či německých klimatických politik v energetice. Spotřeba energie ve Spojených státech podle něj nyní pochází z více než 72 % ze dvou zdrojů, ropy a zemního plynu, které mají rekordně vysoký podíl na trhu. Tomu odpovídají i data Mezinárodní agentury pro energetiku (IEA) za rok 2024.
„To zrovna nezní jako umírající odvětví, o kterém jsem posledních 15 let slýchával,“ prohlásil na konferenci Wright. Podotkl, že v odvětví těžby ropy a zemního plynu klesá kapitálová náročnost, roste efektivita, stoupá produkce, zato v elektroenergetice je dle něj situace odlišná: „Stoupají investice, dovnitř proudí obrovské množství peněz a jaký je výsledek? Téměř žádný růst výroby elektřiny, zato výrazný růst ceny elektřiny.“

Přesun průmyslové výroby emise nesnižuje
Právě zdražení elektřiny stojí za odlivem energeticky náročného průmyslu ve Velké Británii a Německu, míní americký ministr. „Ti jsou na to odborníci,“ poznamenal sarkasticky.
„V Německu investovali půl bilionu dolarů, více než zdvojnásobili kapacitu své elektrické sítě a vyrábějí o 20 % méně elektřiny než před investicí půl bilionu dolarů a prodávají ji za trojnásobnou cenu. To není vítězný model. To není to, co bude svět napodobovat,“ pustil se do evropských klimatických politik Wright.
Podle něj „jsme se dostali příliš daleko od správné cesty“, kdy jsme v oblasti změny klimatu rezignovali na „detailní analýzy, fyziku a matematiku“ a „hodili racionalitu na hlavu“. Do boje proti změně klimatu bylo ve světě nominálně investováno deset bilionů dolarů, uvedl Wright, a dodal, že výsledkem je podíl fotovoltaické energie na světové produkci ve výši 1,2 % a větrné energie 1,4 %.
„Celkově 2,6 % globální energie pochází z těchto zdrojů, do kterých bylo investováno deset bilionů dolarů, a všude, kde je míra penetrace vysoká, ceny vzrostly a, jak jsem řekl, došlo k deindustrializaci Německa, Velké Británie, Kalifornie a průmysl se prostě přesunul,“ kritizoval nízkou efektivitu financí vynaložených na obnovitelné zdroje. „Myslím si, že jsme uprostřed největšího mrhání investic v dějinách lidstva,“ pronesl.
Přesun výroby do zahraničí navíc emise nesníží, naopak je to může zvýšit, je přesvědčen. „Pokud zavřete továrnu v anglickém vnitrozemí a přesunete ji do Asie, kde nyní místo zemního plynu používají uhlí, a zboží nakládáte na naftové lodě, nejde o boj proti změně klimatu. Jde o deindustrializaci vaší země a o to, že vláda hlasitě propaguje dekarbonizaci, aniž by si spočítala, zda to funguje,“ řekl na investiční konferenci Wright.
Fosilní paliva stále dominují
Dodal, že každý rok utrácíme více peněz za nízkouhlíkové zdroje energie než za fosilní zdroje bez valnějšího efektu. „Šest nebo sedm let utrácíme více peněz v tomto odvětví, aniž by jeho podíl na trhu rostl. Jeho největším dopadem je zvýšení cen a růst schodku státního rozpočtu, který je nutné dotovat,“ řekl.
Zmínil také to, že v době Jimkupurské války (1973), kdy začalo hnutí za energetickou transformaci, pocházelo 85 % světové energie z uhlovodíků (fosilních paliv), zbytek ze dřeva. „(I) dnes (je to) 85 % uhlovodíků. Podívejme se na realitu. Ropa, plyn a uhlí pohánějí svět, tečka. Bez obrovského množství ropy, plynu a uhlí nemůžeme vyrobit větrnou turbínu, solární panel ani jadernou elektrárnu. Takhle svět funguje,“ uvedl.
Aby svět prosperoval, potřebuje podle Wrighta víc fosilních paliv, ne méně. Jako jejich doplněk vyzdvihl jadernou energii, která má dle jeho mínění největší potenciál, byť je dražší než fosilní paliva. „Opět je to jednoduchá matematika. Produkuje energii 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, bez ohledu na to, zda fouká vítr nebo svítí slunce, a produkuje více než jen elektřinu,“ řekl s tím, že jádro dokáže zároveň poskytnout průmyslu i další cennou komoditu – teplo o vysokých teplotách.
Americký ministr energetiky dodal, že on sám je za nové energetické technologie, včetně nedotovaných solárních zdrojů. Zdůraznil ale, aby se při investování počítalo a bral v potaz dopad investic. „Existuje jen jeden důvod, proč vyrábíme energii, a tím je zlepšení života lidí. Jak to tedy pomáhá našemu globálnímu energetickému systému a co říkají čísla? Pojďme se řídit tím, místo politikou a nějakým šíleným nepochopením klimatických změn,“ pronesl.
Ignorace základní historické zkušenosti
Epoch Times oslovil Komoru obnovitelných zdrojů a Svaz moderní energetiky se žádostí o reakci na vyjádření Wrighta a jejich pohled na věc. Martin Mikeska z Komory obnovitelných zdrojů uvedl, že argument, že přechod k obnovitelným zdrojům selhal, protože fosilní paliva dnes stále dominují globální energetice, je historicky i analyticky chybný.
„Fosilní paliva sama získala své dominantní postavení teprve v posledních 150–200 letech a jejich nástup byl výsledkem pomalých, desetiletí trvajících energetických přechodů a obrovských investic,“ uvedl. Žádná transformace energetického systému v dějinách podle něj nebyla rychlá, okamžitá ani bez paralelního souběhu starých a nových zdrojů.
„Současná dekarbonizace je naopak bezprecedentní rozsahem i tempem: obnovitelné zdroje jsou již masově nasazeny, pohlcují většinu nových globálních investic do energetiky v řádu bilionů dolarů ročně, zásadně přetvářejí průmysl, infrastrukturu i trhy a v mnoha regionech patří k nejlevnějším dostupným zdrojům nové energie,“ řekl Mikeska.
Podle něj je označování tohoto procesu za plýtvání nebo selhání „ignorováním základní historické zkušenosti, ekonomických dat i fyzikální reality energetických přechodů a zaměňováním krátkodobého stavu za konečný výsledek“.
