Bývalý švýcarský zpravodajský důstojník Jacques Baud je na seznamu sankcí EU. Jeho účty byly zmraženy kvůli údajné proruské propagandě a jeho knihy již nesmí být prodávány. Baud všechna obvinění odmítá.
Jacques Baud byl plukovníkem švýcarské armády. Až do konce studené války pracoval ve Strategické zpravodajské službě svého státu, kde měl na starosti analýzu sil Varšavské smlouvy.
Po skončení východně-západního konfliktu přešel Baud do mezinárodních funkcí. V letech 2009 až 2011 pracoval pro Organizaci spojených národů v New Yorku na politických směrnicích pro mírové operace a vedl programy na odminování v několika afrických krizových státech. Následně vedl Mezinárodní centrum pro výcvik mírové podpory Africké unie v Nairobi. V letech 2012 až 2017 byl v Bruselu u NATO zodpovědný za prevenci šíření malých zbraní. V rámci této činnosti byl od roku 2014 vyslán na Ukrajinu, kde se podílel na projektech přestavby armády a humanitárního odminování v Donbasu.
Od prosince je na sankčním seznamu EU
Bývalý zpravodajec se v posledních letech proslavil zejména díky svým knihám o válce na Ukrajině a ruském prezidentovi Putinovi. To ho nyní pravděpodobně přivedlo do hledáčku Evropské unie. Expert na zpravodajské služby a terorismus byl nyní zařazen na sankční seznam Evropské unie. Evropská rada ve svém rozhodnutí uvádí:
„Jacques Baud, bývalý plukovník švýcarské armády a strategický analytik, je pravidelným hostem proruských televizních a rozhlasových pořadů. Působí jako mluvčí proruské propagandy a šíří konspirační teorie, například tím, že obviňuje Ukrajinu z vyvolání vlastní invaze s cílem připojit se k NATO.“
Švýcar je tedy považován za osobu, která podporuje kroky ruské vlády, jež ohrožují stabilitu a bezpečnost Ukrajiny, šířením a ovlivňováním informací. Podrobnější zdůvodnění, na základě čeho Evropská rada tuto svou závěrečnou analýzu činí, v rozhodnutí není uvedeno.
Pro Bauda má rozhodnutí EU dalekosáhlé důsledky. Dne 8. října 2024 Evropská unie nařídila finanční sankce proti Rusku. Toto rozhodnutí nyní zahrnuje také Jacquesa Bauda. Jeho majetek byl zmrazen a občanům EU nebo firmám je zakázáno poskytovat mu peníze, finanční prostředky nebo ekonomické zdroje. Dále mu je zakázáno vstoupit na území EU nebo jím projíždět. Jelikož Baud žije v Bruselu, je v Belgii v podstatě zadržen.
Ve Švýcarsku by však Baudovi nemělo nic hrozit. Jak uvádí švýcarská vláda na dotaz Švýcarského rozhlasu a televize, i když Švýcarsko podporuje ekonomické sankce EU proti Rusku, „restriktivní opatření přijatá EU v roce 2024 v reakci na destabilizační činnost Ruska“ švýcarská vláda nepodporuje, a proto se v zemi neaplikují.
Baud se brání proti obviněním EU
Jacques Baud důrazně odmítá obvinění, která proti němu EU vznesla. V rozhovoru pro Berliner Zeitung Baud řekl:
„Toto rozhodnutí přišlo jako blesk z čistého nebe. Vůbec jsem to nečekal, zvlášť když jsem udělal vše pro to, abych se vyhnul propagandě.“
Svou práci chápe jako „střídmou analýzu“, při níž konflikt „klinicky zkoumal“. Pozvánky od ruských médií, jako je Tass nebo RT, záměrně odmítl. Ve svých knihách se prý Baud odvolává výhradně na západní a ukrajinské zdroje. Cílem, jak Baud pokračuje, bylo ukázat, „že lze mít jiný pohled na konflikt na Ukrajině i bez použití ruské propagandy“.
Baud se rozhořčuje nad obviněním z „konspirační teorie“. „Obvinění proti mně jsou naprosto chybná. Nikdy jsem nešířil konspirační teorii o Ukrajině,“ řekl. Uvádí, že pouze citoval z veřejně dostupných zdrojů. Baud se mimo jiné odvolává na rozhovor s Oleksijem Arestowytschem pro ukrajinský kanál Apostroph TV z roku 2019. Arestowytsch byl v letech 2020 až 2023 poradcem Andrija Jermaka, ředitele kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Arestowytsch měl na starosti strategickou komunikaci v oblasti národní bezpečnosti a obrany. V rozhovoru pro tento televizní kanál z roku 2019 měl Arestowytsch podle Bauda říci, že Ukrajina potřebuje válku s Ruskem, aby se mohla připojit k NATO. „Myšlenka konspirační teorie pochází z toho, že tyto dokumenty jsou našimi médii vědomě ignorované, přestože jsou volně dostupné,“ uvedl Baud pro Berliner Zeitung.
Mezi Ruskem a NATO
Tento rozhovor je k dispozici na internetové platformě YouTube. Arestowytsch v něm popisuje vztah mezi Ruskem a NATO jako strategický konflikt o existenci, přičemž Ukrajina se stává klíčovým bojištěm.
Moskva, podle jeho výkladu, usiluje o rozklad evropského bezpečnostního řádu, o revizi výsledků studené války a o oslabení NATO i EU natolik, aby evropské státy mohly být jednotlivě dominovány, přičemž se počítá s představou nové imperiální konstrukce až do let 2032 až 2035.
Pro Ukrajinu z toho vyplývá „patová situace“: Neutralita je geograficky a finančně iluzorní, protože dlouhá pozemní hranice s Ruskem by vyžadovala extrémní zbrojení bez spojenců. Na druhé straně, podle Arestowytsche, je vstup do NATO jedinou spolehlivou ochranou. Tento krok by však téměř nevyhnutelně byl spouštěčem ruské velké ofenzívy, která by musela být preventivní, aby zemi zabránila v připojení k NATO. V takové válce, jak zdůrazňuje, však Ukrajina nebude sama. Západ ji podpoří zbraněmi, vybavením a sankcemi, v krajním případě i zakázanými letovými zónami nebo vlastní vojenskou přítomností.
Právně problematický přístup
Jacques Baud odmítá jakoukoli blízkost k Rusku. „Nemám žádné spojení s Ruskem: žádnou rodinu, žádné vztahy jakéhokoli druhu. Nikdy jsem za to, co říkám nebo píšu, nedostal peníze,“ říká Baud pro Berliner Zeitung. Tvrzení EU, že pracuje na realizaci ruské politiky, označuje bývalý zpravodajec za „čistou pomluvu“.
Baud považuje svou situaci za problematickou z hlediska právního státu. Říká, že zařazení jeho jména na sankční seznam EU nebylo soudním rozhodnutím, ale politickým rozhodnutím.
„Můžete někomu bez soudního řízení, aniž by měl možnost se bránit, vzít svobodu.“
Toto se podle něj hrubě protiví principu dělby moci. „Jsme zde velmi, velmi daleko od ‚hodnot‘, které EU údajně hájí,“ dodává Baud.
S tímto hodnocením není Baud jako postižený sám. V nedávno vypracovaném právním posudku bývalé soudkyně Evropského soudního dvora Ninon Colnericová a Aliny Mironová, profesorky mezinárodního práva na Univerzitě v Angers, obě právničky vyjadřují vážné pochybnosti o souladu sankcí EU proti „dezinformacím“ s právem EU.
Za problematické považují zejména odepření práva na vyslechnutí před uložením sankcí. V posudku také kritizují omezení svobody pohybu občanů EU a podle jejich názoru nedostatečné záruky pro postižené osoby. Termíny používané EU, jako jsou „manipulace s informacemi“ a „vměšování“, jsou podle nich natolik široce definovány, že poskytují Evropské radě téměř neomezenou diskreční pravomoc. Právě zde existuje riziko politicky motivovaného pronásledování, konstatují právničky.
„Až sem a dál ne!“
Proti sankcím EU vůči Jacquesu Baudovi se nyní ozývá i vědecká obec, novináři, kulturní pracovníci a politici. V apelu tvrdí, že EU tímto krokem útočí na svobodu projevu. Sankce EU vůči Jacquesu Baudovi jsou nadále interpretovány jako zásadní porušení principů právního státu a demokracie.
Podepsaní mluví o „nelegálních sankcích“ proti Baudovi, který byl nyní zatížen cestovním zákazem, zmrazením účtů a de facto zákazem publikování. Baud, jak se uvádí, je „neposkvrněný vědec a gentleman“, jehož práce „splňují nejvyšší standardy odborné historické analýzy“ a který pracuje na principu „Obě strany musí být vyslechnuty“.
Rada ministrů EU, podle obvinění, svým jednáním „ničí základy svobody projevu“ a provádí formu politické represe, která není zaměřena na trestné činy, ale na odlišné výklady války na Ukrajině.
„Propast bezpráví“
V petici se uvádí, že „není zločinem pojmenovat skutečné důvody války na Ukrajině“, stejně jako „neupozornit čtenáře na nepravdy a vlastní propagandu EU a NATO“. Pokud Brusel přesto přistupuje k sankcím, používá podle petice sankční seznam jako nástroj k „umlčení kritiků“ a tímto způsobem se „manévruje stále hlouběji do propasti bezpráví“.
Právní argumentace je formulována zvlášť ostře. Opatření jsou podle petice „nelegální a v rozporu s mezinárodním právem“, protože nejsou podpořena Radou bezpečnosti OSN. Petice se rovněž odvolává na právní posudek Ninon Colnericové a Aliny Mironové, který dospěl k závěru, že tato opatření porušují právo EU. Podepsaní proto požadují „okamžité zrušení nelegálních sankcí proti Jacquesu Baudovi a proti všem novinářům, vědcům a občanům EU“.
Kroky EU odporují ústavě
Politicky je petice zaměřena na parlamenty a vlády v Evropě. Výzva směřuje k Evropskému parlamentu, Bundestagu a německým zemským a komunálním parlamentům, aby „všemi silami čelily ničitelům demokracie a válečníkům“ a vzaly závazek k míru vážně. Připomíná se, že německá ústava v článku 5 stanoví: „Každý má právo svobodně vyjadřovat a šířit své názory slovem, písmem a obrazem a bez překážek se informovat z obecně přístupných zdrojů. Je zaručena svoboda tisku a svoboda zpravodajství prostřednictvím rozhlasu a filmu. Cenzura se neprovádí.“
„Cenzura se neprovádí.“
Činy Evropské komise a Rady EU jsou v „rozporu s ústavou“.
Mezi prvními signatáři se nacházejí mnohá významná jména z vědy, politiky a veřejného života, včetně amerického politologa Johna J. Mearsheimera, sociologa Wolfganga Streecka, novinářky Gabriele Krone-Schmalzové, historika Daniele Gansera, bývalého diplomata OSN Michaela von der Schulenburga, hudebníka Rogera Waterse, emeritního profesora Svobodné univerzity Berlín Haja Funkeho, bývalého státního tajemníka na německém ministerstvu financí dr. Heinera Flassbecka, dirigenta Justuse Frantze, bývalého prezidenta Spolkového úřadu pro ochranu ústavy Hanse-Georga Maaßena a Andreje Hunka, čestného člena Parlamentní shromáždění Rady Evropy.
86 stran sankčního seznamu EU
Na sankčním seznamu EU je nyní uvedeno 86 stran čítajících zhruba 50 jmen, tedy celkem přibližně 4000 osob. Jacques Baud byl 15. prosince 2025 spolu s dalšími 11 osobami a dvěma organizacemi zařazen na tento seznam. Mezi nimi jsou čtyři novináři a několik ruských politologů.
–etg–
Redakce v původní verzi článku mylně uvedla 86 osob místo 86 stran sankčního seznamu EU. Za chybu se omlouváme.
