Evropa musí „přidat na tempu“, aby zajistila vlastní obranu v době, kdy se pozornost Spojených států od kontinentu přesouvá jinam, uvedla 28. ledna šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallasová.
Kallasová ve svém hlavním projevu na výroční konferenci Evropské obranné agentury v Bruselu uvedla, že v situaci, kdy si Spojené státy „stanovují své cíle v zahraničí a mimo Evropu“, musí kontinent posílit své obranné a bezpečnostní kapacity.
„Buďme jasní: chceme silné transatlantické vazby. Spojené státy zůstanou partnerem a spojencem Evropy. Evropa se však musí přizpůsobit nové realitě. Evropa už není hlavním těžištěm Washingtonu,“ řekla Kallasová podle oficiálního přepisu projevu.
„Tento posun probíhá už nějakou dobu. Je strukturální, nikoli dočasný. Znamená to, že Evropa musí převzít větší odpovědnost – žádná velmoc v dějinách nikdy nepřežila tak, že by si nechala zajišťovat vlastní přežití někým jiným.“
Pentagon 23. ledna zveřejnil novou Národní obrannou strategii, která podle dokumentu vymezuje prioritu Spojených států v oblasti obrany vlastního území, včetně „ochrany amerických zájmů v celé západní hemisféře“.
Zároveň uvedl, že bude povzbuzovat partnery v jiných částech světa, včetně Evropy, aby převzali hlavní odpovědnost za vlastní obranu „s klíčovou, ale omezenou podporou amerických sil“.
Americký prezident Donald Trump dlouhodobě prosazuje zvýšení výdajů na obranu s cílem řešit nerovnováhu mezi tím, kolik do NATO přispívají Spojené státy, a tím, kolik přispívají jejich spojenci.
Podle NATO je nerovnováha mezi výdaji Spojených států a ostatních spojenců na obranu „trvalým jevem“.
„Kombinované bohatství spojenců mimo USA, měřené podle hrubého domácího produktu, je téměř srovnatelné s bohatstvím Spojených států,“ uvádí se ve stanovisku. „Přesto spojenci mimo USA dohromady vynakládají na obranu méně než polovinu toho, co vynakládají Spojené státy.“
Aliance se v roce 2025 dohodla na zvýšení cílové hranice obranných výdajů ze dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na pět procent do roku 2035.
Komplementární k NATO
Kallasová účastníkům konference sdělila, že přestože Evropa musí posílit vlastní nákupy obranné techniky, výcvik a investice, aby se evropské armády dostaly do silnější pozice, musí Evropská unie zajistit, aby tyto iniciativy zůstaly komplementární k NATO.
„Musíme naše úsilí sladit společně s NATO tak, aby se navzájem doplňovalo,“ poznamenala. „A ukázat, jak samostatný evropský pilíř přináší přidanou hodnotu prostřednictvím většího sdílení zátěže a vojenské síly na našem kontinentu.“
Tento týden generální tajemník NATO Mark Rutte 26. ledna řekl poslancům Evropského parlamentu, že evropské země by měly i nadále přebírat odpovědnost za vlastní obranu – jak k tomu Trump spojence vyzývá – avšak v rámci transatlantického bezpečnostního uspořádání.
Rutte rovněž podotkl, že kontinent se bez Spojených států nedokáže ubránit, a varoval před představou samostatné evropské armády – návrhem, který zazněl od některých evropských lídrů, včetně španělského ministra zahraničí José Manuela Albarese – s tím, že nahrazení podpory, kterou poskytuje Washington, by vyžadovalo výrazné zvýšení výdajů na obranu.
„Pokud Evropa skutečně chce jít sama a ti, kdo po tom volají, by si to měli uvědomit, zapomeňte na to, že by to bylo možné s pěti procenty. Bylo by to deset procent,“ konstatoval Rutte.
„Museli byste vybudovat vlastní jaderné kapacity. To stojí miliardy a miliardy eur. A v takovém scénáři byste přišli o konečného garanta naší svobody, kterým je americký jaderný deštník. Takže hodně štěstí.“
–ete–
