Češtinu asi nejvíce ovlivnil vznik samostatného československého státu, kdy se stala úředním jazykem. ČTK to řekl Martin Beneš z Ústavu pro jazyk český Akademie věd. V současné době podle něj lidé zažívají velkou změnu slovní zásoby, kterou ovlivňují technologie, internet i vznik nových pojmů. Podle Beneše se nedá říct, že se slovní zásoba mladých lidí zjednodušuje. Jazyk se spíše mění i tím, jak ho lidé používají a o čem komunikují.
V úterý uplyne 100 let od vydání nařízení k jazykovému zákonu z 29. února 1920, kterým byl prohlášen jazyk československý za jazyk státní.
Každý jazyk se podle Beneše vyvíjí ze dvou příčin, vnitřních a vnějších. Ve 20. století podle něj měly větší vliv vnější změny, zmínil například světové války či změny režimů.
Nejrychleji jsou vnější změny vidět na slovní zásobě. „Vznik první republiky vedl k tomu, že se musela vymýšlet terminologie, třeba železniční, poštovní, která do té doby existovala jenom v němčině,“ řekl Beneš. Druhá světová válka podle něj vnesla do češtiny mnoho německých slov, období komunismu zase socialistické termíny.
V současné době je podle Beneše v ovlivňování češtiny dominantní angličtina, nicméně například v gastronomii či módě je možné pozorovat i vliv italštiny nebo francouzštiny.
V době, kdy uměly číst a psát jen elity v klášterech nebo na dvorech, byl rozvoj jazyka překotný, uvedl Beneš. „Čím víc se blížíme současnosti, tím se jazyk mění pomaleji, protože je sledován, komentován, vyučován. To ty změny brzdí,“ řekl.
Mnoho lidí má například tendenci místo „bychom“ říkat „bysme“ nebo „by jsme“. Ve společnosti ale existuje povědomí o tom, že se to říkat nemá, což změnu brzdí. Existují ale i změny, které se šíří a nikdo si jich nevšímá, uvedl Beneš. Zmínil například tendenci říkat „jezdit s autem“ namísto „jezdit autem“.
Posláním Ústavu pro jazyk český podle Beneše není jazyk spravovat, regulovat či se ho pokoušet měnit. „Historická zkušenost je, že jazykové jednání milionů mluvčích je silnější, že se to dá těžko zregulovat,“ řekl Beneš. Moc nějaké autority změnit jazyk je podle něj limitovaná.
„Existuje takový koncept, že dokud já něco říkám a vás nic z toho nezaráží, tak je všechno v pohodě. Problém je to zarážení,“ řekl Beneš. Pokud posluchače nějaké slovo zaráží, ulpívá podle Beneše jeho pozornost na daném slově a jeho použití a nevnímá pak obsah sdělení.
Zároveň podle vědce mnoho lidí vidí kulturní kapitál v tom, co se naučili ve škole. „Kdybychom dali do příručky ‚bysme‘, tak bude spousta nespokojenosti, ‚křik‘ různých intelektuálů, že podléháme hlupákům a kodifikujeme chyby a tak podobně. Takže tohle jsme opatrní udělat, možná je na to brzo,“ řekl Beneš. Nejde podle něj o to, zda nějaké slovo je, či není v jazykové příručce, ale o to, aby se lidé při komunikaci nerušili a rozuměli si.
V současné době podle Beneše lidé zažívají velkou změnu slovní zásoby, kterou ovlivňují technologie, internet a vznik nových pojmů. Nedá se podle něj říct, že by se jazyk mladých lidí zjednodušoval. Například používání emotikonů je podle něj jakýmsi kódem navíc. „Možná je to, že umíte udělat nějaký digitální obličejík, moderní naplnění potřeby komunikovat nějak i mimo slova,“ řekl. Připomněl, že v 19. století využívali lidé květomluvu.
Čeština je podle Beneše v dobré kondici, nic ji neohrožuje. Nedomnívá se, že by v nejbližší době přestala být například jazykem administrativy, politického jednání či veřejné komunikace v Česku. Ustupovat by mohla podle něj ve vědecké komunikaci, kvůli potřebě sdělovat informace napříč jednotlivými jazyky.
