Čistka dvou vysoce postavených čínských vojenských představitelů může prohloubit nedůvěru mezi vůdcem Komunistické strany Číny (KS Číny) Xi Jinpingem a ozbrojenými silami a zároveň potenciálně oddálit jakékoli plány na invazi na Taiwan, shodují se analytici.
Generálové Zhang Youxia a Liu Zhenli jsou vyšetřováni kvůli údajnému závažnému porušení disciplíny a zákona, informovala 24. ledna čínská státní tisková agentura Xinhua.
Zhang působil jako místopředseda Ústřední vojenské komise (ÚVK) a člen politbyra Ústředního výboru KS Číny, zatímco Liu byl členem ÚVK a stál v čele Spojeného štábu této komise.
Zatímco deník PLA Daily, oficiální list čínské armády, vykresluje vyšetřování jako nutný krok v boji proti korupci, podle analytiků zapadá tato kauza do širší kampaně Xi Jinpinga, kterou vnímají spíše jako nástroj k odstranění rivalů a prosazení absolutní loajality.
Nestabilita v armádě
Su Tzu-yun, odborný asistent postgraduálního Institutu mezinárodních vztahů a strategických studií na univerzitě Tamkang v Taipei, varuje, že Xiho nejnovější krok může Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu (ČLOA) vážně destabilizovat.
„Čína má 28 generálských pozic a 16 důstojníků bylo zatčeno nebo zmizelo, což představuje obměnu přesahující 57 procent. To naznačuje buď rozsáhlou korupci, nebo hluboké trhliny ve vztazích uvnitř armády,“ konstatuje Su v rozhovoru pro Epoch Times.
Podle Sua jsou obvinění z korupce pravděpodobně jen záminkou k politické čistce. Zdůrazňuje, že i kdyby takové nepravidelnosti existovaly, nejsou jádrem problému, protože „hlavním faktorem je zřejmě Xiho vlastní nejistota“.
„Kolují spekulace, že Zhang byl odstraněn kvůli úniku tajných informací, ale to je spíše domněnka. Ve své podstatě jde o politickou záležitost,“ dodává Su.
Shu Hsiao-huang, výzkumný pracovník taiwanského Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti, upozorňuje, že tento krok sice může Xi Jinpingovi krátkodobě posílit kontrolu nad ozbrojenými silami, zároveň však může vyvolat tichý odpor mezi důstojníky.
„V krátkém horizontu to pravděpodobně upevní jeho pozici. Protože však Zhang a Liu zastávali vysoké funkce a jejich sítě nelze jednoduše odstranit, mohou se podřízení navenek podřizovat, zatímco si vůči Xiovi uchovají vnitřní nesouhlas,“ domnívá se Shu.
Su zároveň očekává, že takto viditelné zásahy zdaleka nekončí.
„Ústřední vojenská komise, raketové síly, pozemní vojsko, námořnictvo i politické kádry se proměnily v takzvané zóny katastrofy,“ říká.
Poukazuje také na to, že čínský web pro vojenské zakázky vyzývá veřejnost k nahlašování nepravidelností při nákupech letectva, což podle něj naznačuje, že Xi v čistkách v dohledné době nepoleví.
Válečné plány na mrtvém bodě
Podle Shua vyšetřování obou generálů vylučuje jakýkoli urychlený harmonogram vojenské operace proti Taiwanu, a to navzdory Xiho snaze posílit Spojené operační velitelské centrum, nejvyšší operační strukturu ČLOA.
Taiwan je samosprávná demokracie, která nikdy nebyla ovládána čínskou komunistickou stranou. Peking přitom opakovaně deklaroval, že ostrov v případě potřeby anektuje silou.
„Posunutí časového plánu by vyžadovalo silné vnitřní nebo vnější tlaky,“ vysvětluje Shu.
Podle něj může současný otřes ve skutečnosti vést k výraznému odkladu jakéhokoli invazního scénáře, protože Xiho hluboká nedůvěra vůči odstraněným velitelům a jejich mocenským základnám hrozí paralyzovat rozhodovací mechanismy armády.
„Tato čistka vychází spíše z vnitřních než vnějších tlaků. Xi je proto opatrnější při zásadních vojenských rozhodnutích, zvlášť když Zhang a Liu zatím nemají jasné nástupce. Kdo by pak měl operaci proti Taiwanu řídit?“ klade si Shu otázku.
Su připomíná, že rok 2027 – který Pentagon i odborníci označují za možný termín připravenosti čínské armády na útok – je zároveň stým výročím armády a potenciálním začátkem čtvrtého funkčního období Xi Jinpinga. Zlepšující se obrana ostrova však podle něj činí vítězství do tohoto data výrazně méně jistým.
„Peking v minulosti odváděl pozornost od domácích nepokojů prostřednictvím korejské války nebo konfliktu s Vietnamem, ale šlo o pozemní války, kde mohla armáda zaplavit bojiště. Invaze na Taiwan vyžaduje obojživelné vylodění a boj v terénu výhodném pro obránce, což znamená podstatně vyšší riziko,“ vysvětluje Su.
Bez vojenské jistoty a zkušených velitelů by podle něj neúspěšný útok představoval pro Xi Jinpinga politickou katastrofu.
„Upevnění domácí kontroly pro čtvrté funkční období a vyhýbání se vojenským hazardům mu pravděpodobně vyhovuje více,“ poznamenává Su.
Prohlubuje se rozdíl mezi čínskou a americkou vojenskou silou?
Shu zároveň podotýká, že ačkoli čistky narušily velení ČLOA, nijak zásadně neoslabily její základní schopnosti ani nezabránily takzvaným operacím v šedé zóně vůči spojencům Spojených států v indo-pacifickém regionu.
„Od vojenské přehlídky 3. září sledujeme testy stíhaček šesté generace J-36 a J-50, které nadále představují vážnou hrozbu pro americké síly i regionální státy, včetně Taiwanu,“ upozorňuje Shu.
„Institucionální rámec armády podle něj zůstává zachován, protože čistky zasahují především efektivitu řízení, nikoli samotné schopnosti.“
Oproti tomu Su zdůrazňuje, že zatímco vývoj techniky pokračuje, mezery ve velení nelze zaplnit snadno. Výchova vrcholových velitelů trvá desetiletí a odstranění více než deseti nejvyšších důstojníků podle něj prohlubuje rozdíl mezi čínskými a americkými silami.
„Třífázová strategie počítá s mechanizací do roku 2020, modernizací do roku 2035 a dosažením armády světové úrovně do roku 2050. Tento harmonogram se nezměnil,“ konstatuje Shu.
„Morálka armády se po ztrátě tolika vysoce postavených velitelů propadla, bojová připravenost klesá, zatímco americké síly si udržují náskok díky letům reálných bojových zkušeností. Peking zaostává stále více,“ uzavírá Su.
–ete–
