Druhé pětileté funkční období generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese vyprší později v tomto roce a jeho nástupce má být vybrán v červnu.
Navzdory kampani usilující o to, aby OSN získala svou první generální tajemnici, se zdá, že favorizovaným – a dosud jediným – kandidátem je Rafael Mariano Grossi, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA).
Podle expertů bude muset desátý generální tajemník prokázat mimořádnou úroveň diplomacie, aby přiměl amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení angažmá Spojených států v OSN poté, co zřídil Radu míru pro Gazu a naznačil, že by mohla nahradit tuto osmdesát let starou organizaci.
Nový šéf OSN bude muset rovněž intenzivně pracovat na odvrácení hrozícího bankrotu této organizace se sídlem v New Yorku.
„Rafael Mariano Grossi je respektovaný diplomat s technickou kredibilitou, zejména v oblasti zamezení šíření jaderných zbraní a technologií,“ řekl Epoch Times výkonný ředitel organizace U.N. Watch Hillel Neuer. „Nicméně dnešní krize OSN není technická, ale spíše morální a institucionální.“
„Skutečnou otázkou je, zda je některý z kandidátů připraven čelit zakořeněné politizaci, korupci a dvojím standardům uvnitř systému OSN,“ dodal Neuer.
Jeremy Rovinsky, prokurátor a soudce, který vyučoval mezinárodní právo na Mitchell Hamline School of Law v Minnesotě, uvedl, že ačkoli se domnívá, že Grossi by byl oproti Guterresovi zlepšením, stále jde o „insidera OSN“, který nebyl dostatečně tvrdý vůči íránskému programu obohacování uranu.
„Jedinou skutečnou nadějí pro OSN by bylo, kdyby přišel někdo zvenčí a provedl reformu,“ řekl Rovinsky pro deník Epoch Times.
Grossi stál v čele IAEA v době, kdy její rada v červnu 2025 prohlásila Írán za zemi porušující své závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, a to jen několik hodin předtím, než Izrael zahájil bombardování íránských jaderných zařízení.
Očekává se, že v příštích třech měsících se ke Grossimu připojí další kandidáti.
V dopise stálým zástupcům z listopadu 2025 prezidentka Valného shromáždění OSN Annalena Baerbocková vyzvala členské státy, aby „vážně zvážily nominaci žen jako kandidátek“.
Elika Dadsetanová, zakladatelka a výkonná ředitelka neziskové organizace Enroot se sídlem v Massachusetts, uvedla, že Grossiho schopnost uspět bude záviset na tom, zda budou členské státy ochotny podpořit „smysluplnou reformu“ a umožnit generálnímu tajemníkovi politickou nezávislost.
„Legitimita OSN je svázána s tím, zda odráží svět, kterému slouží,“ sdělila Dadsetanová deníku Epoch Times. Velkou část své kariéry strávila prací s agenturami OSN.
„Na celém světě existuje mnoho mimořádně kvalifikovaných žen, které by mohly organizaci vést, a kompetence, odvaha a nezávislost by měly zůstat základními kritérii pro každého kandidáta,“ doplnila.
Jako možná generální tajemnice byla zmíněna také Michelle Bacheletová, čtyřiasedmdesátiletá bývalá chilská prezidentka a vysoká komisařka OSN pro lidská práva.
V květnu 2022 byla kritizována za to, že během šestidenní cesty do čínské provincie Xinjiang uspořádala videokonferenci s čínským vůdcem Xi Jinpingem den poté, co byly zveřejněny nové dokumenty popisující porušování lidských práv režimem namířené proti Ujgurům.
Západní představitelé a obhájci lidských práv uvedli, že toto setkání umožnilo čínskému režimu řídit průběh její cesty a využít ji k propagandistickým účelům.
Přestože chilský prezident Gabriel Boric v září 2025 prohlásil, že Bacheletovou nominuje, následně prohrál volby s konzervativcem José Antoniem Kastem, u něhož je nepravděpodobné, že by její jméno navrhl.
V říjnu 2025 kostarický prezident Rodrigo Chaves oznámil, že nominuje svou krajanku a politickou spojenkyni Rebeccu Grynspanovou.
„Kompetence, odvaha a nezávislost by měly mít mnohem větší váhu než pohlaví,“ zdůraznil Neuer. „OSN nepotřebuje symbolické milníky, potřebuje vedení ochotné čelit vnitřní dysfunkci a vnějšímu tlaku.“
OSN nedávno oznámila, že kandidáti absolvují takzvané „interaktivní dialogy“ v týdnu od 20. dubna, během nichž jim budou moci členské státy klást otázky.
Guterres, jemuž bude při odchodu z funkce 77 let, byl bývalým portugalským premiérem a vysokým komisařem OSN pro uprchlíky, když byl v roce 2016 vybrán pro své první funkční období.
„Pod jeho vedením se organizace stala více politizovanou, méně zásadovou a stále více odtrženou od svého zakládajícího poslání,“ konstatoval Neuer.
Dadsetanová podotkla, že Guterres vedl organizaci turbulentním obdobím poznamenaným pandemií covidu, válkami, klimatickými jevy a sílící rivalitou mezi velmocemi.
Stálí členové Rady bezpečnosti – Rusko, Čína, Francie, Británie a Spojené státy – mají právo veta při výběru generálního tajemníka.
V roce 1953 Sověti vetovali jmenování Lestera Pearsona, který se později stal kanadským premiérem, a v roce 1996 Spojené státy vetovaly druhé funkční období Boutrose Boutrose-Ghálího.
Rozpočet OSN, odchod USA
V říjnu 2025 Guterres uvedl, že OSN čelí „závodu k bankrotu“, pokud členské státy neuhradí své příspěvky v plné výši a včas.
„Jakékoli zpoždění ve výběru příspěvků na začátku roku nás přinutí ještě více omezit výdaje,“ řekl s tím, že OSN již snížila svůj rozpočet a zredukovala počet zaměstnanců organizace z 13 809 na 11 594.
K 30. září 2025 dlužily členské státy OSN stále 1,8 miliardy dolarů, z čehož téměř 1,5 miliardy dolarů připadalo na Spojené státy.
Dne 20. ledna OSN oznámila, že své předepsané příspěvky v plné výši uhradilo pouze 22 členských států. Patří mezi ně Británie (127 milionů dolarů) a Kanada (81 milionů dolarů).
Tyto částky jsou výrazně menší než příspěvky placené Spojenými státy.
Za kalendářní rok 2025 měly Spojené státy přispět částkou 820 milionů dolarů, což odpovídá 22 procentům rozpočtu.
Tato částka však nezahrnuje dobrovolné příspěvky OSN a celkově Spojené státy platí OSN 9,7 miliardy dolarů ve srovnání s druhým největším přispěvatelem, Německem, které platí 3,4 miliardy dolarů.
Čína platí 1,3 miliardy dolarů.
Trump opakovaně upozorňoval na otázku financování.
„Abychom uctili obyvatele našich národů, musíme zajistit, aby žádná osoba ani žádný členský stát nenesli nepřiměřenou část břemene, a to jak vojenského, tak finančního,“ prohlásil Trump v projevu v září 2017.
Dne 7. ledna vydala Trumpova administrativa memorandum, které nařídilo všem výkonným ministerstvům a federálním agenturám „ukončit účast a financování 35 organizací mimo systém OSN a 31 subjektů OSN, které působí v rozporu s národními zájmy, bezpečností, hospodářskou prosperitou anebo svrchovaností Spojených států“.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že Trumpova administrativa „dospěla k závěru, že tyto instituce jsou svým rozsahem nadbytečné, špatně řízené, zbytečné, plýtvající, neefektivně vedené, ovládané zájmy aktérů prosazujících vlastní agendy v rozporu s našimi, nebo představují hrozbu pro svrchovanost, svobody a celkovou prosperitu našeho národa“.
Prohlášení ministerstva zahraničí z 29. prosince 2025 informovalo, že příspěvky Spojených států OSN v posledních letech „prudce vzrostly“, zatímco mnohé orgány OSN se odklonily od svých původních poslání a příliš často prosazovaly „radikální sociální ideologie“, které podkopávají americké zájmy a hodnoty.
Trumpova administrativa odmítla tzv. 17 cílů udržitelného rozvoje OSN, které zahrnují „konec chudoby“, „nulový hlad“, „snížení nerovností“ a „opatření v oblasti klimatu“. Byly vyhlášeny v roce 2015 a mají být dosaženy do roku 2030.
„Jednoduše řečeno, globalistické projekty, jako je Agenda 2030 a cíle udržitelného rozvoje, prohrály u volebních uren,“ konstatoval americký zástupce Edward Heartney v prohlášení z března 2025, kdy americká vláda formálně vyzvala k hlasování o rezoluci na 58. plenárním zasedání Valného shromáždění OSN.
„Spojené státy proto Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj a cíle udržitelného rozvoje odmítají a odsuzují a nebudou je již automaticky znovu potvrzovat,“ doplnil Heartney.
Podle Neuera nebude příští generální tajemník schopen přesvědčit Washington pouhou rétorikou.
„Velké části OSN přijaly ultraliberální ideologickou agendu, která je odtržená od reality a netoleruje nesouhlas,“ podotkl. „To odcizilo nejen prezidenta Trumpa, ale i mnoho demokratických vlád. OSN měla být fórem, nikoli politickým hnutím.“
Dodal, že OSN bude muset prokázat „odpovědnost, transparentnost a neutralitu“, aby znovu vybudovala důvěru.
„Důkazní břemeno leží na OSN, nikoli na Spojených státech,“ sdělil Neuer.
Alternativa k OSN?
Text charty nedávno vytvořené Trumpovy Rady míru podle listu Times of Israel a dalších médií zmiňuje „potřebu pružnějšího a efektivnějšího mezinárodního orgánu pro budování míru“.
Radě míru byl zpočátku svěřen dohled nad mírovým procesem mezi Izraelem a teroristickou skupinou Hamás a úkolem stabilizovat a obnovit Gazu.
Trump oznámil, že výkonná rada zahrnuje Rubia, zvláštního prezidentského vyslance Stevea Witkoffa, Trumpova poradce Jareda Kushnera a bývalého britského premiéra Tonyho Blaira.
„Přál bych si, aby OSN dokázala udělat více. Přál bych si, abychom Radu míru nepotřebovali, ale … u všech válek, které jsem vyřešil, mi OSN nepomohla ani v jedné,“ řekl Trump během tiskového briefingu v Bílém domě 20. ledna.
Když se reportér prezidenta zeptal, zda by Rada míru mohla OSN nahradit, odpověděl: „Možná.“
Zmínil, že OSN nikdy nenaplnila svůj potenciál, ale že „je třeba nechat OSN pokračovat, protože ten potenciál je obrovský“.
„Myslím, že kombinace Rady míru s lidmi, které tu máme, spolu s OSN by mohla být pro svět něčím velmi, velmi jedinečným,“ dodal Trump.
Rovinsky uvedl, že se domnívá, že Trumpova administrativa je frustrována OSN jako institucí s ušlechtilým posláním, která se však stala přinejlepším neúčinnou a přinejhorším destruktivní.
„Myslím, že Trumpovi záleží na jeho odkazu a rád by zjistil, zda dokáže dát dohromady alternativní mezinárodní organizaci, která by mohla být účinnější a autentičtější v prosazování globálních mírových iniciativ,“ řekl.
OSN mezitím sleduje, jak se Rada míru vyvíjí.
„Budeme muset pozorovat v detailech, čím se Rada míru stane poté, co bude skutečně ustavena, abychom věděli, jaký druh vztahu s ní budeme mít,“ řekl 19. ledna zástupce mluvčího OSN Farhan Haq.
Čína 21. ledna oznámila, že obdržela pozvání připojit se k Radě míru, zároveň však znovu potvrdila svůj závazek vůči OSN.
–ete–
