Odebírání orgánů je „něco tak děsivého a otřesného, že na to mnoho lidí ani nechce pomyslet“, uvedla spolupředsedkyně Mezinárodního summitu o náboženské svobodě. Na letošním setkání ve Washingtonu účastníci přičítali čínskému režimu závažná porušování lidských práv – od pronásledování náboženských skupin až po zprávy o násilných odběrech orgánů.
Na letošním Mezinárodním summitu o náboženské svobodě ve Washingtonu, D.C. znovu vznesli bývalí i současní představitelé americké vlády závažná obvinění vůči čínskému vedení. Do popředí se dostaly zprávy o systematickém pronásledování náboženských menšin a také obvinění z násilných odběrů orgánů u politických vězňů. Peking tato obvinění již řadu let odmítá.
Lidskoprávní organizace, exiloví aktivisté i jednotlivé vyšetřovací zprávy však obvinění z odebírání orgánů opakovaně vznášejí již delší dobu. Hovoří o systému, v jehož rámci jsou vězni svědomí zneužíváni jako nedobrovolní dárci orgánů. Nezávislé ověřování těchto tvrzení je obtížné, protože zahraniční pozorovatelé mají pouze velmi omezený přístup. Čínský režim naproti tomu uvádí, že transplantační systém prošel reformou a je založen výhradně na dobrovolném dárcovství.
Závažná obvinění
Bývalý zvláštní vyslanec USA pro mezinárodní náboženskou svobodu Sam Brownback uvedl, že zacházení Komunistické strany Číny (KS Číny) s nábožensky věřícími podkopává politickou legitimitu režimu. „Jak může stát uplatňovat nároky na globální vedení, když se takto chová ke své vlastní populaci?“ ptal se Brownback na úvod Mezinárodního summitu o náboženské svobodě 2. února. Za obzvlášť závažné označil represe vůči stoupencům duchovního hnutí Falun Gong. V této souvislosti hovořil také o zprávách o násilných odběrech orgánů.
Brownback vystoupil společně s Katrinou Lantos Swettovou, spolupředsedkyní summitu, a novinářem Janem Jekielkem. Jekielek je vedoucím redaktorem anglickojazyčné edice Epoch Times a moderátorem pořadu EpochTV American Thought Leaders. Ve své knize Killed to Order, která vyjde v březnu, se Jekielek zabývá čínským transplantačním systémem a prosazuje tezi, že orgány jsou systematicky odebírány vězňům svědomí. Mezi oběti podle něj patří mimo jiné praktikující Falun Gongu, jejichž učení spojuje meditační cvičení s principy pravdivosti, soucitu a snášenlivosti.
Swettová popsala obvinění z odebírání orgánů jako „něco tak děsivého a otřesného, že na to mnoho lidí ani nechce pomyslet“. Nejde podle ní o ojedinělé případy, ale o součást represivního systému namířeného proti různým náboženským komunitám.
Lidskoprávní organizace již řadu let obviňují čínské vedení z přísné regulace náboženské praxe a potlačování státem nezávislých náboženských společenství. Vedle praktikujících Falun Gongu jsou podle nich postiženy také křesťanské domácí církve a Ujgurové v oblasti Xinjiang.
Transnacionální pokusy o zastrašování
Summit, který se konal již pošesté, svedl dohromady politiky, diplomaty a aktivisty z několika zemí. Mezi řečníky vystoupili také bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová a velvyslanec USA při Organizaci spojených národů Michael Waltz. Waltz zdůraznil pojetí Spojených států jako ochránce náboženské svobody a upozornil na domnělé pokusy čínských úřadů o zastrašování i mimo území Číny. Takové praktiky označil za „naprosto nepřijatelné“.
Otevřeně se vyjádřil také bývalý hráč NBA Enes Kanter Freedom, který již řadu let kritizuje stav lidských práv v Číně. Uvedl, že firmy i jednotlivci, kteří se vůči Pekingu otevřeně vymezují, čelí ekonomickému tlaku. Zatímco jeho kritika Turecka se setkala se širokou podporou, v případě Číny podle něj podobná odezva zůstala převážně absentující. Svůj odchod z basketbalové ligy Freedom přičítá právě svému postoji vůči čínskému vedení.
Kamery s rozpoznáváním obličeje v kostele
Vedle známých osobností dostali prostor i samotní postižení. Grace Jin Drexelová, dcera uvězněného křesťanského duchovního z Pekingu, popsala zatčení svého otce v loňském roce. Vedl církev, která nebyla státem uznána. Již několik let předtím mu bylo odepřeno vycestování poté, co odmítl instalaci sledovacích kamer s rozpoznáváním obličeje v prostorách kostela. Podle jejích slov čelí rodina pokusům o zastrašování i v zahraničí.
Podobnou zkušenost popsala ujgurská aktivistka Rushan Abbasová. Poté, co veřejně hovořila o internačních táborech a obviněních z mučení v oblasti Xinjiangu, byla v Číně zadržena její sestra.
Abbasová rovněž uvedla, že se stala terčem dezinformačních kampaní. Když nedávno vydala své paměti s názvem Unbroken, objevily se na internetu dvě falešné publikace se stejným názvem. Domnívá se, že jde o očerňovací kampaň čínského režimu.
„Mlčení je živnou půdou autoritářských systémů a já odmítám odmlčet,“ uvedla. Podle ní jsou podobně postiženy i další menšiny, například Tibeťané a obyvatelé Hongkongu.
Čínské a mezinárodní reakce
KS Číny obvinění z násilných odběrů orgánů, hromadných internací a náboženského pronásledování důsledně a ostře odmítá. Označuje je za vnitřní záležitosti a západním státům vyčítá jejich politickou instrumentalizaci.
Také v Evropě, zejména v Německu, se přístup k Číně stává stále kontroverznějším tématem. Zatímco spolková vláda nadále sází na dialog a hospodářskou spolupráci, někteří politici požadují tvrdší postup, například prostřednictvím cílených sankcí. Do popředí se přitom většinou dostává kritika čínské obchodní politiky a ekonomických závislostí. Zda obvinění z porušování lidských práv vznesená ve Washingtonu najdou širší odezvu i v německé politice, zatím zůstává otevřené.
–etg–
