S výraznou většinou hlasů schválil Evropský parlament nové předpisy pro zařazení bezpečných zemí původu a třetích států. Cílem je urychlení azylových řízení před vstupem v platnost Společného evropského azylového systému (SEAS) v červnu. Současně s tím se ve Španělsku chystá amnestijní opatření, které vyvolává kontroverzní debaty.
Evropský parlament v úterý 10. února učinil další krok k plánovanému zpřísnění azylového práva v rámci společenství států. V souladu se „Společným evropským azylovým systémem“ (SEAS), který má v červnu vstoupit v platnost, parlament také přijal zjednodušení v rámci posuzování přijatelnosti azylových žádostí.
Se 408 hlasy pro a 184 proti široká většina podpořila zařazení několika zemí na seznam EU bezpečných zemí původu. Další návrh, který se týkal aplikace konceptu „bezpečné třetí země“, získal podporu 396 poslanců, proti bylo 226. Přijetí těchto návrhů ratifikovalo dohodu, kterou mezi zodpovědnými ministry EU již v prosinci 2025 dosáhli.
Přibližně 16 % všech azylových žádostí v EU pochází z nových „bezpečných zemí původu“
Poslankyně EVP Lena Düpontová napsala na X, že rozhodnutí představují „další důležitý krok k funkčnímu a důvěryhodnému azylovému systému“. Azylová řízení by mohla probíhat rychleji, protože bude možné „zřetelně neopodstatněné žádosti o azyl rychleji a efektivněji odmítat“. To by snížilo zátěž pro členské státy a ušetřilo azylantům léta právního neklidu.
Koncept „bezpečných zemí původu“ se vztahuje na státní příslušníky konkrétních států. V EU budou od nynějška za bezpečné považovány konkrétně Egypt, Bangladéš, Indie, Kolumbie, Kosovo, Maroko a Tunisko. V roce 2023 pocházelo přibližně 16 % všech azylových žádostí v EU od občanů těchto zemí. Největší podíl z nich tvořili kolumbijští státní příslušníci, z nichž většina požádala o azyl ve Španělsku.
V případě azylové žádosti občana některé z těchto zemí bude od nynějška platit právní domněnka, že žádost není oprávněná. Podle této domněnky ve státech označených jako bezpečné neexistuje systematické pronásledování. Obsahové přezkoumání může probíhat, ale žadatel je povinen dokázat, že se na něj tato klasifikace nevztahuje.
Členské státy mají právo tento seznam rozšiřovat i samostatně
Také země kandidující na členství v EU budou považovány za bezpečné země původu, pokud neexistují relevantní okolnosti, které by naznačovaly opak. Mezi tyto faktory patří například náhodné násilí v rámci ozbrojeného konfliktu nebo evropská míra uznání nad 20 % pro žadatele o ochranu z těchto zemí. Také přítomnost opatření, která omezují základní práva a svobody, relativizuje tento status. To by mohlo mít zvláštní význam zejména s ohledem na Turecko nebo Ukrajinu.
Evropská komise si vyhrazuje právo sledovat situaci v těchto zemích a kandidátských zemích a v případě potřeby ji přehodnotit. Členské státy EU mají rovněž právo samostatně označit další země jako bezpečné země původu.
Koncept „bezpečných třetích států“ se na rozdíl od konceptu bezpečných zemí původu nevztahuje na státní příslušnost žadatele o azyl. Jedná se o možnost odmítnout žádost a vrátit žadatele zpět, pokud jsou splněny určité podmínky. Nejvýznamnějším případem použití tohoto pravidla je situace, kdy žadatel o ochranu do EU vstoupil přes třetí stát, ve kterém by již mohl účinně požádat o azyl.
Další možností pro aplikaci pravidla o třetích státech je situace, kdy má žadatel spojení s tímto státem – například prostřednictvím rodinných příslušníků nebo předchozích pobytů. Pravidlo může rovněž platit, pokud existuje bilaterální, multilaterální nebo celoevropská dohoda o přijetí žadatelů o azyl mezi třetím státem a EU. Neprovdaní nezletilí by však měli být z tohoto pravidla vyloučeni.
Kritici považují nová pravidla za odtržená od reality. Poslankyně S&D Cecilia Strada uvedla, že takzvané bezpečné země původu nejsou pravidelně bezpečné. Samotný Evropský parlament přijal příslušné rezoluce, které těmto zemím přičítají zhoršení právního státu, demokracie a základních práv.
Meron Ameha Knikman z Mezinárodního rescue committee varuje, že pravidlo o bezpečných třetích státech může lidi donutit k pobytu v tranzitních zemích, které jsou pro ně naprosto cizí. V těchto zemích hrozí, že budou vystaveni zneužívání a vykořisťování.
Evropští politici se obávají, že španělské pravidlo bude mít negativní dopady na Schengen
Mezitím zvažuje Španělsko amnestijní opatření pro přibližně 500 000 migrantů, kteří se nacházejí v zemi bez povolení k pobytu. Vláda v Madridu se rozhodla umožnit těmto osobám požádat o dočasné povolení k pobytu s pracovním povolením. Po uplynutí jednoho roku by mělo být možné toto povolení změnit na běžné povolení k pobytu.
Podmínkou pro tuto nabídku je, že migranti pobývali ve Španělsku k 31. prosinci 2025 alespoň pět měsíců a nespáchali žádné trestné činy. Ne všichni z potenciálních příjemců přišli do země nelegálně. Mnozí přišli s turistickým vízem z Latinské Ameriky a po jeho vypršení se nevrátili.
Podporovatelé tohoto pravidla, jako například levicové hnutí Podemos, očekávají, že amnestijní opatření poskytne ochranu pracovníkům, kteří často žijí bez registrace a ochrany v šedé ekonomice. Odpůrci, jako je místopředseda EVP Tomas Tobé, se obávají, že by to mohlo podnítit nelegální migraci a mít negativní dopady na Schengen.
Německá vláda vylučuje možnost amnestijního opatření pro Německo
V minulosti v rámci semaforské koalice existoval podobný návrh, tzv. změna dráhy, která však vyžadovala alespoň dočasné povolení k pobytu. Podobné opatření podle španělského modelu by však nebylo v rozporu s právem EU.
Ministerstvo vnitra Německa však tento návrh již odmítlo. K jeho přijetí by byla nutná změna platného pobytového práva. Navíc německé právo předpokládá jasné oddělení pracovních migrací a azylové migrace, což má zabránit nelegálnímu vstupu a neúspěšným žádostem o azyl s cílem zahájit práci v Německu a vyhnout se nežádoucím stimulům.
–etg–
