Jak strávit 24 hodin v Aucklandu

Každý, kdo tuto zemi navštívil, vám potvrdí: Nový Zéland je krajinou mimořádně působivých a radost přinášejících míst. Vzácní tučňáci se roztomile kolébají po plážích s černým pískem. Světlušky osvětlují kamenné stropy jinak naprosto temných jeskyní. Hluboké fjordy se zařezávají do neuvěřitelně zelených lesů. Zubaté, zasněžené vrcholy Jižních Alp jako by se dotýkaly modré oblohy.

Auckland – největší město země a hlavní vstupní brána – se však ne vždy těší zaslouženému respektu, zvlášť mezi samotnými Kiwis (Novozélanďany). Tato pulzující metropole s 1,8 milionu obyvatel je přitom pozoruhodná sama o sobě.

Leží u moře, má nedávno oživené nábřeží a naproti přes záliv Hauraki vinařský ostrov. Třpytivá silueta centra se vine po zvlněných kopcích, za nimiž se zvedá řada smaragdově zelených, vyhaslých sopek. Najdete tu výbornou kávu, skvělé jídlo i spoustu míst, kde si můžete protáhnout nohy.

Za jediný den se tu dá objevovat opravdu mnoho. Tady je náš průvodce, jak si užít to nejlepší z Aucklandu během pouhých 24 hodin.

Přílet

Pokud letíte ze Severní Ameriky na Nový Zéland, téměř jistě přistanete na mezinárodním letišti Auckland (AKL). Je hlavním uzlem národního dopravce Air New Zealand, který tuto zemi s přibližně pěti miliony obyvatel propojuje s destinacemi po celém světě.

V nabídce jsou přímé lety do Houstonu, Honolulu, Vancouveru, Los Angeles a také mimořádně dlouhá přímá linka na newyorské letiště JFK. Let směrem na jih trvá přibližně 17,5 hodiny a patří k nejdelším na světě. (Spojení ze Severní Ameriky do AKL zajišťují také společnosti American, Air Canada, Delta a United.)

Po překročení Pacifiku cestující zpravidla dorazí unavení a rozladění z časového posunu. AKL je však čisté, kompaktní a přívětivé letiště. Nachází se na uměle navršené půdě u přístavu Manukau, asi půl hodiny jízdy po rychlostní silnici jihozápadně od centrální obchodní čtvrti (CBD). Snadno zde využijete služby sdílené dopravy i taxi, k dispozici jsou také autobusy z dopravního uzlu u letiště. Jízdenku není nutné kupovat předem – při nástupu i výstupu stačí přiložit platební kartu.

Ráno

Zcela vyčerpaní a v jiném časovém pásmu, kde je den nocí a noc dnem, budete mít silnou chuť zamířit rovnou do hotelu, vyjednat si brzké ubytování a okamžitě ulehnout. Odolejte tomu – a to důrazně. Nejenže si tím usnadníte vyrovnání s jet lagem, ale rozjezd tohoto nabitého dne bude mnohem lepší, když se do něj pustíte naplno.

Nebo alespoň pěšky. Vydejte se na svahy Maungawhau (Mount Eden), nejvyššího bodu ve městě. Tato vyhaslá sopka, vzdálená jen několik kilometrů od CBD, má význam jak přírodní, tak kulturní. Tyto dva aspekty z ní společně činí jeden z nejpůsobivějších městských zelených prostorů, jaké můžete kdekoliv na světě najít.

Nejprve se posilněte flat white a drobným občerstvením v kavárně Friend & Whau Café na úpatí. Přilehlé návštěvnické centrum nabízí užitečné informace o historii místa. Poté si vychutnejte čerstvý vzduch a poklidnou procházku po dřevěném chodníku až na vrchol. Nahoře vás ohromí kráter – hluboký přibližně 50 metrů – který zanechala mohutná erupce před asi 15 000 lety.

V maorštině se kráter nazývá Te Ipu-a-Mataaho podle boha zemětřesení a sopek. Hora je po staletí pro Maory posvátná. Dodnes tu můžete vidět terasy z dob, kdy byla opevněna jako rozsáhlé pā; po dlouhá staletí zde žily, pracovaly a uctívaly své bohy tisíce lidí.

Poté zamiřte dolů do centra k věži Sky Tower a zažijte další výškové dobrodružství. Tyčí se do výšky přes 300 metrů, je druhou nejvyšší samostatně stojící stavbou na jižní polokouli a skutečným symbolem města. Vyhlídková plošina nabízí 360stupňový rozhled do vzdálenosti přes 80 kilometrů – uvidíte desítky sopek, ostrovy, městskou krajinu i oceán. (Milovníci adrenalinu si mohou dopřát i jištěnou procházku po vnějším ochozu, nebo dokonce kontrolovaný skok z vrcholu.)

Odpoledne

Sjeďte výtahem dolů a hned u paty věže ve SkyCity zažijete téměř náboženský moment. Pro Kiwis není ragby jen sport. Tvoří páteř národa – Maorů, Evropanů i dalších – a spojuje lidi napříč společností v nadšení a hrdosti.

All Blacks Experience oslavuje národní ragbyový tým. Prohlídka s průvodcem je pohlcující (a opravdu zábavný) zážitek. Nadšení průvodci provádějí malé skupiny historií a odkazem týmu v pěti tematických zónách, včetně repliky šatny, kde si můžete sednout na místo svého oblíbeného hráče.

Vše vrcholí mrazivou virtuální interpretací haky. Tato slavnostní tradice je po staletí projevem síly. V minulosti připravovala válečníky na boj a dnes plní stejný účel pro hráče – umožňuje jim ukázat bojovnost a zastrašit soupeře.

A teď přichází dilema: kdy se najíst, když toho ještě tolik zbývá? Federal Delicatessen hned naproti přes ulici je rychlou a pohodlnou volbou. Místo působí jako starosvětský diner s nabídkou vydatného „comfort food“, včetně možná nejlepšího sendviče Reuben ve městě. Skvěle k němu ladí hutná porce poutine.

Nechte si však místo na pozdní oběd v podobě fish and chips. Výlet na ostrov Waiheke se může zdát na jednodenní itinerář trochu ambiciózní, ale rozhodně stojí za to.

Rušná přístavní mola jsou jen asi 10 minut chůze z kopce. Nastupte na loď společnosti Island Direct, která vás přes záliv dopraví zhruba za 45 minut. Tip: po nalodění zamiřte na horní palubu, kde jsou nejlepší výhledy a slaný mořský vánek vám bude hladit tvář během plavby.

Když vystoupíte na molu v Matiatii, obklopí vás zcela jiný svět. Jako by vás krátká cesta přenesla na odlehlý ostrov v jižním Pacifiku. Nedaleká cedule radí: „Zpomalte, jste tady.“

A skutečně – příjemně poklidné tempo Waiheke, kde žije méně než 10 000 obyvatel, odpovídá polotropické krajině ostrova v jižním Pacifiku. Ideálně byste se mohli vydat na vinařskou či gurmánskou túru – nachází se zde asi 30 vinařství, většina s veřejnými degustačními místnostmi (na Novém Zélandu se jim říká „cellar doors“). Čas je však opět rozhodujícím faktorem.

Nejjednodušší řešení? Nastupte do autobusu. Překvapivě má Waiheke – navzdory své ospalé a turistické atmosféře – výbornou veřejnou dopravu. Při nástupu přiložte platební kartu a nechte se vézt zatáčkami dvouproudé silnice až k pláži Onetangi. Při výstupu znovu „odťuknete“ kartu a ocitnete se mezi bosými surfaři, milovníky slunce a plavci.

Tento oblouk písku je největší pláží na ostrově. Projděte se po The Strand a najděte Charlie Farley’s – uvolněný podnik s rozlehlou terasou a jedním z nejlepších míst na pozorování lidí na Waiheke. Je to velmi pozdní oběd, nebo brzká večeře? Volba je na vás. V každém případě si objednejte (vynikající, horké) fish and chips, pohodlně se usaďte a poslouchejte, jak se z oceánu valí velké vlny.

Večer

Dostáváme se na rozcestí. První možnost: zůstat na Waiheke déle. Řada vinařství lemuje silnici kousek za pláží Onetangi směrem zpět k trajektovému přístavu a hlavnímu městečku Oneroa. Cestující autobusem jednoduše stisknou červené tlačítko STOP a řidič je vysadí, kde si přejí.

Zastavte se u některého z tzv. „cellar door“ a ochutnejte směs ve stylu Bordeaux, syrah nebo proslulé chardonnay. Poté mávněte na další autobus mířící zpět do Matiatie. Doporučuje se také věnovat se chvíli městečku Oneroa – půvabnému místu, kde se kavárny, obchůdky s místními řemeslnými výrobky i malé butiky se specialitami zvedají po hlavní ulici do kopce. Mezerami mezi budovami prosvítá modré moře.

Druhá možnost: naskočit hned zpět na loď. Podle denní doby a ročního období může být návrat do Aucklandu doprovázen nádherným západem slunce. A čtvrť Britomart je jen pár kroků od centra a přístavních mol.

Kdysi drsná přístavní čtvrť se dnes proměnila – bývalé sklady byly přestavěny na luxusní obchody, pětihvězdičkové hotely a velmi dobré kavárny i restaurace. Procházejte se, nakukujte do výloh a – pokud ještě máte chuť – dejte si něco malého.

Například Amano nabízí čerstvé ryby, mořské plody a pokrmy inspirované italskou kuchyní v krásném prostoru s klenutým cihlovým stropem.

Zůstaňte tak dlouho, jak chcete. Obdivujte nástěnné malby. Tyto uličky a malé pasáže přímo vybízejí k pomalému toulání. Až se budete procházet nočním městem, ohlédněte se za rušným dnem v krásném městě.

Poznámka k měně

V současnosti je Nový Zéland pro cestovatele poměrně cenově dostupný – a velkou roli v tom hrají dobré kurzy. Například za 1 americký dolar dnes získáte přibližně 1,65 novozélandského dolaru, takže vše od hotelového pokoje po šálek kávy vychází velmi výhodně.

Mluvíme jako Kiwis

Oficiálně má Nový Zéland dva mluvené jazyky. Angličtina je všudypřítomná a pro většinu lidí mateřská. Všude však uslyšíte také te reo Māori. Tento jazyk je považován za národní poklad a jeho výrazy se běžně používají v každodenní řeči – zejména „Kia ora“, což znamená „ahoj“. (Doslova přejete druhému pevné zdraví a život – a to je velmi milé.)

–ete–