23. 2. 2026

Když se zatvrzelá sovětská zlodějka po čtyřhodinové ideologické přesvědčovací seanci rozplakala, historička Sheila Fitzpatricková to popsala jako okamžik osobní „konverze“.

Pro některé pozorovatele takové epizody odhalují hlubší povahu marxismu – nikoli pouze jako politického systému, ale jako totalizujícího světonázoru, který se snaží nahradit křesťanství a přetvořit samotnou lidskou duši.

„Za Sovětského svazu byl proces, při němž lidé začali věřit marxistické ideologii, popisován nikoli jako změna ekonomického myšlení, ale v termínech ‚náboženské konverze‘,“ vysvětluje Paul Barnes, lektor na Emmanuel College Sydney.

„Objev síly ‚práce‘ jako součásti proletariátu byl vnímán jako život proměňující,“ řekl během přednášky nazvané „Zásady marxismu“, která se konala 31. ledna v západosydneyském West Ryde.

Proměna nebo přihlášení se k identitě

Barnes poznamenává, že konečným cílem Karla Marxe a jeho marxistické ideologie je nabídnout „transformativní světonázor“, který přímo konkuruje křesťanství.

Marxistická ideologie se snaží vysvětlit dějiny (optikou třídního boje), současné politické a společenské výzvy i smysl života.

Akademik citoval příklad, který Fitzpatricková, historička Sovětského svazu a komunismu na Melbournské univerzitě, uvedla ve své knize Everyday Stalinism (Každodenní stalinismus):

„Anna Iankovská, bývalá profesionální zlodějka s dlouhým rejstříkem zatčení … byla v roce 1932 poslána do tábora při stavbě Bělomořského kanálu. Jak Anna uvedla, zpočátku byla skeptická k příslibu NKVD [Lidového komisariátu vnitřních záležitostí], že vězni budou převychováváni, nikoli trestáni. Fyzickou práci považovala za nesnesitelně těžkou a zpočátku odmítala pracovat.“

Plakát propagující konferenci o marxismu v Melbourne pořádanou organizací Socialist Alternative v Sunnybanku v australském Brisbane, 15. ledna 2026. (Daniel Y. Teng / Epoch Times)

„Jedna z táborových vychovatelek, sama bývalá vězeňkyně, s ní poté vedla čtyřhodinový rozhovor o jejich životě, který Annu přivedl k slzám. To byl rozhodující okamžik konverze – objev, že poprvé v životě na ní jako na jednotlivci záleží. Poté mohla Anna začít pracovat a zahájit nový život.“

„Marxismus byl transformativní,“ uzavřel Barnes. „Dnes najdete podobné popisy, když se někdo veřejně přihlásí ke své orientaci nebo si ‚uvědomí, kým skutečně je‘ při změně pohlaví – vše je rámováno jazykem konverze.“

„Ať už si to uvědomují, nebo ne, jde o marxistický světonázor nahrazující křesťanský světonázor na Západě.“

Nová tvář marxismu v moderní době

Akademik se rovněž věnoval novějším proudům marxistické ideologie, které jsou dnes na Západě rozšířené.

„Jak píše Kevin Vanhoozer z Trinity Evangelical Divinity School, ‚nebojujeme proti tělu a krvi … ale proti ‚ismům‘, proti silám, které se snaží pojmenovat a kontrolovat realitu‘,“ podotýká Barnes.

„Nenechte se zmást dnešní rétorikou otevřenosti, tolerance a lásky, dnešní ideologie usilují o stejnou míru kontroly jako v minulosti.“

Zmiňuje příklad z roku 2025, kdy australský ministr spravedlnosti státu Nový Jižní Wales Michael Daley prohlásil, že vláda může rozhodovat o tom, jaké druhy modliteb jsou podle státního zákona o zákazu konverzních praktik zákonné.

V září 2025 Daley znovu potvrdil zákaz modliteb za osoby z LGBT komunity a potvrdil, že modlitby za jednotlivce nebo spolu s nimi s cílem „změnit jejich sexuální orientaci nebo pohlaví“ jsou v rozporu se zákonem.

Na otázku ohledně souvislosti tohoto zákazu s náboženskou svobodou Daley odpověděl, že zákon obecně modlitbu nezakazuje ani nezasahuje do náboženské svobody.

Upřesnil, že jednání včetně modlitby je zákonné, pokud „neporušuje zákon“, tedy pokud nespadá do kategorie konverzních praktik.

„Můžete se s někým modlit a dělat všechny tyto věci. Pokud se však modlíte způsobem, který se stane … trvalou praxí zaměřenou na osobu s cílem změnit její sexuální orientaci nebo pohlaví, je to v rozporu se zákonem,“ konstatuje Daley.

Náboženské komunity a konzervativní komentátoři vyjádřili obavy.

„Modlitba je jádrem náboženské svobody,“ řekl Lyle Shelton, národní ředitel strany Family First. „Pokud někdo požádá o modlitbu, aby mohl žít v souladu se svou vírou, jde o mimořádný přesah moci, jestliže to vláda učiní nezákonným.“

Podkopávání víry, aby se marxismus mohl šířit

Diskuse odráží argumenty předložené v redakční sérii Epoch Times nazvané Jak přízrak komunismu vládne našemu světu.

Série mimo jiné popisuje, že Marx si byl vědom toho, že se jeho myšlenky nemohou šířit, pokud lidé stále věří v Boha, a proto od počátku prosazoval ateismus.

„Marx očernil náboženství a víru v Boha na teoretické úrovni, zatímco Lenin, poté, co se v roce 1917 chopil moci, na ně zaútočil pomocí celostátního aparátu,“ uvádí šestá kapitola nazvaná „Vzpoura proti Bohu“.

Později marxističtí teoretici rovněž ovlivňovali a vytvářeli náboženské doktríny.

„V různých koutech světa se začaly objevovat mnohé náboženské doktríny podobné teologii osvobození, jako například ,teologie osvobození černošských osob‘, ,feministická teologie‘, ,liberální teologie‘, ,queer teologie‘ a dokonce ,teologie smrti Boha‘. Tyto pokroucené doktríny velmi vážně poškodily katolicismus, křesťanství a další pravověrná náboženství po celém světě.“

Eric Louw, emeritní profesor a odborník na marxismus, poukázal na nihilistický výrok německého filozofa Friedricha Nietzscheho z 80. let 19. století: „Bůh je mrtev.“

„On [Nietzsche] předpověděl, že toto ‚zabití‘ křesťanství bude mít pro Západ ničivé důsledky. Ukázalo se, že měl pravdu, protože křesťanství bylo základem západní civilizace,“ sdělil Louw deníku Epoch Times.

„Od ‚smrti Boha‘ je proto západní civilizace v trvalém úpadku. Jak se tento úpadek rozvíjí, Západ si vytváří nová náboženství. Jedním z nich byl marxismus. Nejnovějším náboženstvím je ‚wokeismus‘.“

ete

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Dokud trvá válka na Ukrajině, nejsou ruské suroviny pro Česko tématem, řekl Macinka

Macinka dnes od českých novinářů dostal otázku týkající se výroku belgického premiéra Barta De Wevera, který se o víkendu vyslovil pro ukončení války na Ukrajině a pro normalizaci vztahů s Ruskem s cílem znovu získat přístup k levným surovinám.

Rozmarýn místo chemie. Čeští vědci vyvinuli nový způsob ochrany obilí před škůdci

Ekologické zemědělské systémy, ale i konvenční zemědělství mohou podle nového výzkumu začít aplikovat rostlinný olej z rozmarýnu a jeho esenciální látky, které obilí ochrání proti škůdcům.

Bývalý eurokomisař Ján Figeľ: Skutečná cesta k míru, která přesahuje válku na Ukrajině

Je logické a bolestně zřejmé, že začít válku je vždy snazší a rychlejší, než ji ukončit. Potvrzují to vnitřní i válečné konflikty na Ukrajině, v Gaze, Íránu a na celém Blízkém východě...

Patoložka Ute Krügerová, spoluautorka knihy o 57 případech úmrtí po očkování proti covidu-19, navštívila Prahu

V pátek vystoupila v Praze patoložka, která je spoluautorkou knihy Geimpft - gestorben (Očkovaný - mrtvý), která nese podnázev Histopatologický atlas poškození způsobených očkováním proti koronaviru.

Skončil kvůli válce ráj v Dubaji? Škody po útocích či hrozby se kvůli panice nesmějí ani natáčet

Od začátku války Írán vyslal na území Spojených arabských emirátů přes 1 700 dronů a balistických raket. Za jejich natáčení hrozí v SAE odnětí svobody a velké pokuty.

Evropa musí reagovat cíleně na energetickou krizi, uvedla von der Leyenová v dopise lídrům EU

Reakce Evropy na narušení dodávek ropy a plynu a prudký nárůst cen energií kvůli válce na Blízkém východě musí být podle předsedkyně Evropského parlamentu dočasná a cílená.

Čínský vůdce Si Ťin-pching za potlesku přítomných přichází na závěrečné zasedání čínského parlamentu, Všečínského shromáždění lidových zástupců, do Velké síně lidu v Pekingu 11. března 2024. (Kevin Frayer /Getty Images)
Čína přijímá kontroverzní zákon o „etnické jednotě“ – s dopady i v zahraničí

Peking přijal zákon o „etnické jednotě“ země. Mandarínština má být povinným jazykem ve vzdělávacím systému a bude se podporovat také na veřejných místech.

Kumari: Tradice Nepálu, kde dítě ztělesňuje bohyni

Tradice Kumari v Nepálu: mladá dívka je považována za živoucí vtělení bohyně. Jak se vybírá, jak žije a jakou roli hraje v nepálské kultuře.

S válečnými slony přes Alpy? Nový nález ze Španělska vyvolává otázky

Podle historických zpráv vytáhl roku 218 př. n. l. Kartágec jménem Hannibal s 30 000 vojáky a 37 slony přes Alpy na Řím. Dodnes je tento vojenský čin považován zároveň za epický i za sotva uvěřitelný. Nález ze Španělska však naznačuje, že lidské odhodlání zřejmě nezná hranic. Kdo si ještě alespoň matně vybavuje hodiny dějepisu, […]