Článek byl upraven po výhradách Petra Hrocha ke kopírování celého textu jeho prohlášení, 26. února 2026 (12:52)
Psycholog, konzultant a lektor Petr Hroch veřejně oznámil, že vystupuje z nejmenované „vážené psychologické společnosti“, přičemž uvádí, že není důležitý její název, ale důvody, kvůli kterým tento krok již dlouhodobě zvažoval. Na tzv. váhy rozhodnutí pro vystoupení podle jeho vyjádření přidaly pomyslné poslední závaží události kolem léčby genderové dysforie a afirmativního přístupu při změnách pohlaví.
Psycholog z Olomouce ve svém prohlášení uvádí: „V pracovním životě prostě někdy přijdou chvíle, kdy mlčet znamená vlastně tiše souhlasit s něčím, co už je úplně přes čáru. Není to rozhodnutí, které člověk udělá ze dne na den u ranního kafe. Ale přijde bod, kdy je prostě nejlepší sbalit si věci a z kdysi prestižní instituce odejít, abyste se na sebe mohli dál v klidu podívat do zrcadla a neztratili úctu k vlastnímu řemeslu. A k sobě.“
Tento krok pro něj nebude bez následků a přichází tím o „obrovský promarněný potenciál“, míní. Nicméně, v současné situaci nevidí jinou cestu, protože vždy „věřil, že tahle společnost bude chránit to úžasné ticho intimity – ten bezpečný, pečlivě chráněný prostor mezi psychologem a klienty, kde má každá bolest, nejistota a zmatek čas v klidu dozrát a najít řešení“.
„Setkání s psychologem má být prostor, kde se člověk může mýlit, kde může tápat. Není to fastfood, kde si u okénka objednáte diagnózu a my vám ji s úsměvem obratem odklepneme,“ píše Hroch. „Opravdová psychologie přece potřebuje obrovskou trpělivost a cit pro detail. A prostor pro pochyby.“
Ani ve snu by mě proto nenapadlo, že se z takového bezpečného přístavu stane uřvaná aktivistická tribuna! Místo, kde se pod krásnými, duhovými hesly o „inkluzi a diverzitě“ naopak dost agresivně dusí jiný názor.
— Petr Hroch, psycholog, konzultant a lektor
„Ani ve snu by mě proto nenapadlo, že se z takového bezpečného přístavu stane uřvaná aktivistická tribuna! Místo, kde se pod krásnými, duhovými hesly o ‚inkluzi a diverzitě‘ naopak dost agresivně dusí jiný názor,“ dodává v prohlášení psycholog s tím, že „významná skupina představitelů“ psychologické společnosti, z níž vystupuje, „tlaku doby zjevně neodolala (spíš jej uvítala)“ a „s obrovským svazáckým nadšením naskočila na vlnu té jediné správné ideologie (už zase)“, přičemž „se vykašlala na praxi, která stojí na zkušenosti, faktech a důkazech (tzv. Evidence-Based Practice), a co je na tom úplně to nejhorší – opustila to naprosto nejdůležitější pravidlo naší profese: hlavně neškodit“.
Podle Hrocha je situace závažná už proto, že se týká nevratných změn a chirurgických zákroků, které odstraňují ženská prsa, pohlavní orgány a nasazují hormony, které proměňují tělo. „Tady se přece nebavíme o tom, jestli dítěti dovolíme obarvit si vlasy na zeleno, bavíme se o zásazích do zdravých lidských těl!“
Poté, co se jeho prohlášení rozšířilo na sociálních sítích, hlásí dnes jeho webové stránky, kde prohlášení zveřejnil, napadení a nutnost záchrany dat. Ve stejnou dobu je zablokovaný i jeho facebookový profil. Prohlášení na jeho webových stránkách jsme archivovali zde.
Deník Epoch Times oslovil společnost, které se Hrochovo prohlášení potenciálně týká s žádostí o potvrzení jeho členství, vystoupení a případný komentář k jeho textu.
„Čtyři hlavní důvody“
Psycholog Petr Hroch shrnul „čtyři hlavní důvody“, proč se rozhodl z psychologické společnosti vystoupit a proč vyzývá ke stejnému kroku další psychology.
Uzavření komunikace o problému
Podle Hrocha se někteří „experti na komunikaci“ „bojí normálně promluvit“ pokud jde o takzvaný afirmační (bezvýhradně potvrzující) přístup k genderové tranzici. Psychologové, kteří chtěli „zachovat pestrost názorů“ podle Hrocha nejsou vyslyšeni a „organizace, která sdružuje odborníky na komunikaci a řešení konfliktů, začala najednou hrát mrtvého brouka“.
„Představte si tu absurditu: učíme naše klienty, jak se postavit k problémům čelem, jak komunikovat v krizi, a sami pak strčíme hlavu do písku, jakmile se objeví jiný, rázně prezentovaný názor,“ píše Hroch. „Místo debaty tyhle podněty vedení prostě zametlo pod koberec a v oficiálním zpravodaji je úplně ‚vymlčelo‘. Když dokáže tahle parta takhle arogantně ignorovat respektované kapacity, co si asi tak má pomyslet řadový psycholog?“
Podle psychologa se otázka genderové dysforie v určitých kruzích změnila v „dogmatický sen a prosazuje ‚afirmaci‘ za každou cenu“, zatímco „vyspělý odborný svět už dávno tahá za záchrannou brzdu“.
Upozorňuje na velkou britskou studii The Cass Review z roku 2024, která podle Hrocha „jasně ukázala, že ty úžasné důkazy pro medikalizaci dětí stojí na naprosto vratkých základech a že spousta dětí má mnohem hlubší, neřešené psychické potíže“.
Ale parta dál zarytě mlčí, i když třeba obrovská britská The Cass Review z roku 2024 jasně ukázala, že ty úžasné důkazy pro medikalizaci dětí stojí na naprosto vratkých základech a že spousta dětí má mnohem hlubší, neřešené psychické potíže.
— Petr Hroch, psycholog, konzultant a lektor
Dále zmínil, že Skandinávie „na základě vlastních tvrdých dat radikálně omezuje blokátory puberty a rychle zařazuje zpátečku směrem k poctivé a důkladné psychologické a psychiatrické péči“. Dodává také, že Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) letos v únoru 2026 vydala „historické prohlášení, že se operace u nezletilých mají prostě stopnout, protože pro tenhle experiment zkrátka chybí kvalitní data!“
„Detranzitoři – lidé, kteří těchto zbrklých kroků dnes hořce litují (a žalují a spory vyhrávají) – se prostě ignorují, protože kazí ten krásný příběh,“ uvádí Hroch. „Tímhle zaslepeným přístupem na sebe ale tuzemská psychologická obec bere obrovskou zodpovědnost za zranitelné děti a teenagery, kteří si ponesou doživotní následky našich dnešních módních zkratek.“
Ideologičtí aktivisté
K vystoupení z psychologické společnosti uvádí, že organizace „tiše toleruje, jak její vlastní lidé agresivně útočí na normální demokratickou debatu, je pro mě lidsky i profesně totálně nepřijatelné“. Odvolává se přitom na nedávnou besedu nazvanou „Podvečery pro rodinu“ na Praze 8, která se věnovala tématu tranzice a detranzice, tedy změny pohlaví a následného rozhodnutí se vrátit zpět k původnímu pohlaví.
Jak se asi musí cítit rodiče, kteří tam přišli hledat pomoc a podporu ve složité životní situaci, a místo toho sledují, jak tam nějaký ideologický inkvizitor s psychologickým diplomem v kapse křičí a snaží se všechny zastrašit?
— Petr Hroch, psycholog, konzultant a lektor
„Představte si to: prominentní člen jedné z ideologických sekcí téhle ‚učené‘ společnosti tam zorganizuje nevybíravý nátlak. Kádruje a útočí na organizátory, naváží se do samotných účastníků a rodičů. A dokonce nevybíravě útočí na paní senátorku Vladimíru Ludkovou jen proto, že si dovolila jako zákonodárce otevřít debatu o ochraně zranitelných dětí!“ píše Hroch. „Jak se asi musí cítit rodiče, kteří tam přišli hledat pomoc a podporu ve složité životní situaci, a místo toho sledují, jak tam nějaký ideologický inkvizitor s psychologickým diplomem v kapse křičí a snaží se všechny zastrašit?“
Podle Hrocha takový přístup „nemá s psychologií nic společného“ a tato událost byla podle něho posledním významným impulzem pro veřejné vystoupení z psychologické společnosti, která „takové chování přehlíží a zároveň se bojí (nebo spíš prostě nechce) ochránit ty absolutně nejzranitelnější děti před nevratnými experimenty, by popřelo všechno, v co ve své profesi celá ta léta věřím!“
Deník Epoch Times kontaktoval účastníka akce, aby se vyjádřil k informaci o přítomnost zmiňovaného psychologa na akci na Praze 8.
Ignorování vlastních pravidel
Dotyčná společnost, z níž Hroch údajně vystoupil „svým chováním úplně a do očí bijícím způsobem popírá to, k čemu se sama ve svých předpisech zavázala“, čímž se odvolává na stanovy společnosti, které podle Hrocha deklarují „všestranný rozvoj psychologie jako vědy i profese“ a „podporu výměny informací a rozvoje odborné diskuse“.
„Odborná diskuse o rizicích afirmace je tvrdě cenzurovaná a sebemenší kritické hlasy vymlčené hned v zárodku,“ kritizuje postupy psycholog. „A co teprve aktuální Etický kodex? Hned v úvodu zdůrazňuje ‚dobro psychologické praxe‘ a v navazujících principech naprosto jasně zavazuje psychologa chránit klienta před újmou.“
Vědomé přehlížení nejnovějších mezinárodních dat o rizicích blokátorů puberty a arogantní tolerance k nevratným experimentům na nezletilých je naprosto brutálním popřením základního etického principu „dobra psychologické praxe“ a ochrany klienta před újmou.
— Petr Hroch, psycholog, konzultant a lektor
„Vědomé přehlížení nejnovějších mezinárodních dat o rizicích blokátorů puberty a arogantní tolerance k nevratným experimentům na nezletilých je naprosto brutálním popřením tohoto základního etického principu,“ míní psycholog, podle něhož se ze stanov „v praxi stal jen bezcenný cár papíru, kterým se oháníme jen tehdy, když se nám to zrovna hodí do krámu“.
Ve chvíli, kdy podle psychologa „úplně selhaly všechny mechanismy sebereflexe a dodržování vlastních psaných pravidel“ vnímá jako „jediné smysluplné řešení“ ze společnosti odejít.
„Vracím se s obrovskou úlevou zpátky do intimity bezprostředních setkání s lidmi, klienty, žijícími ve skutečné, fyzikálně i fyziologicky a též i eticky definované realitě. Vracím se tam, kde normální pochybnost znamená chuť něco pochopit, a ne důvod k vyhazovu z klubu,“ dodává Hroch. „Tam, kde platí respekt k realitě, jaká je, respekt k limitům a hranicím našeho světa a kde se složité lidské zrání neohýbá podle toho, co je zrovna na sociálních sítích politicky a aktivisticky in.“
Petr Hroch podle stránky kreativnibudoucnost.cz pracuje jako psycholog od roku 1995 a psychickými podivnostmi se blízce seznámil mnohem dříve, neboť od svých 14 dnů života pobýval až do rané dospělosti v areálu Psychiatrické léčebny ve Šternberku. „Nikoliv kvůli diagnóze, ale proto, že jeho maminka tam pracovala jako lékařka a později jako primářka jednoho z prvních psychosomatických oddělení v ČR, které založila. Petr po krátké epizodě na medicíně a revolučním zapálení v roce 1989 vystudoval psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci, promoval v roce 1996 a už od dob studia pracoval jako konzultant v Poradně pro rodinu v Olomouci, kde pracuje s pestrou klientelou i bohatou směsicí problematiky dodnes. Mimoto už přes 20 let úspěšně lektoruje a to zejména témata spojená se zdravým či nezdravým zvládání stresu a zátěže. Ostatně jeho diplomová práce měla název Akceptace smrti jako bazální strategie zvládání zátěžových situací.“ (zdroj)
