Strava napodobující hladovění „resetovala“ organismus: pacientům s Crohnovou chorobou ulevila od příznaků a některé přivedla do remise.
U řady lidí s Crohnovou chorobou bývá úprava jídelníčku prvním krokem, ke kterému při zvládání potíží sáhnou – zejména u mírnějších forem onemocnění, kde jsou možnosti dlouhodobé medikace omezené. Ve Spojených státech jsou pro mírnou Crohnovu chorobu schváleny pouze kortikosteroidy, jejichž dlouhodobé užívání může být spojeno s nežádoucími účinky.
Nová studie Stanfordské univerzity uvádí, že pětidenní „hladovění“ jednou měsíčně zlepšilo příznaky u sedmi z deseti osob s Crohnovou chorobou a u části z nich vedlo k remisi.
Randomizovaná klinická studie ukázala, že strava napodobující hladovění ve srovnání s pokračováním v obvyklém jídelníčku významně zlepšila jak příznaky, tak i klíčové biologické ukazatele u lidí s mírným až středně těžkým průběhem Crohnovy choroby.
„Je to jiný terapeutický ‚tvar‘,“ řekl Epoch Times hlavní autor studie Dr. Sidhartha R. Sinha, odborný asistent gastroenterologie a hepatologie.
Tento přístup stojí na krátkých dietních „resetovacích“ obdobích – pouhých pět dnů v měsíci – namísto kontinuálních diet, jako je středomořská dieta nebo specifická sacharidová dieta, či strategií, které vyžadují dlouhodobé vyřazení širokých skupin potravin nebo spoléhají na enterální výživu (podávání výživy sondou). Tyto postupy mohou být obtížně udržitelné nebo finančně nákladné.
Krátkodobá dieta s rychle patrným přínosem
Výzkumníci ze Stanford Medicine náhodně rozdělili dospělé s mírnou až středně těžkou Crohnovou chorobou do dvou skupin. Celkem 32 účastníků pokračovalo ve své obvyklé stravě, zatímco 65 dodržovalo stravu napodobující hladovění.
Strava napodobující hladovění je pečlivě sestavený rostlinný režim s velmi nízkým energetickým příjmem – 700 až 1000 kcal denně (cca 2 900 až 4 200 kJ) – přitom je však nutričně přesně definovaný. Účastníci jej drželi pět po sobě jdoucích dnů v každém měsíci po dobu tří měsíců.
Cílem bylo dočasně navodit stav podobný hladovění, který by mohl ovlivnit imunitní aktivitu a zánětlivé procesy.
Na konci tříměsíční intervence zaznamenalo přibližně sedm z deseti osob ve skupině se stravou napodobující hladovění klinicky významné zlepšení příznaků nebo vstoupilo do remise. Ve skupině, která zůstala u běžné stravy, to byly zhruba čtyři z deseti.
Relativně vysoká míra odpovědi v kontrolní skupině pravděpodobně odráží skutečnost, že většina účastníků již užívala léčbu, uvedl Sinha. Přesto z této dietní intervence profitovalo i mnoho lidí, kteří na začátku žádnou terapii nedostávali.
Dieta si zachovala převahu nad kontrolní skupinou i poté, co výzkumníci zpřísnili kritéria pro „zlepšení“ – ze snížení o 70 bodů na snížení o 100 bodů v indexu aktivity Crohnovy choroby (Crohn’s Disease Activity Index, CDAI). Tento index hodnotí příznaky, jako je bolest břicha, četnost stolice, celková pohoda a některé laboratorní ukazatele, a slouží k odhadu aktivity onemocnění.
Přínos byl patrný už po jediném pětidenním cyklu. To naznačuje, že měřitelné metabolické a imunitní změny mohou nastat i po jednorázové intervenci, aniž by byl nutný dlouhodobý restriktivní režim.
Snížení zánětu
Zlepšení se neomezilo pouze na subjektivní hodnocení příznaků.
Ve skupině se stravou napodobující hladovění klesly hladiny fekálního kalprotektinu – markeru ve stolici, který se běžně používá ke sledování střevního zánětu u Crohnovy choroby. Více účastníků dosáhlo 50% snížení, zatímco v kontrolní skupině se hladiny mírně zvýšily. Kalprotektin stoupá, když se ve střevní sliznici hromadí zánětlivé imunitní buňky; jeho významný pokles proto naznačuje ústup střevního zánětu a lepší kontrolu onemocnění.
Krevní testy dále ukázaly biologické posuny odpovídající snížení zánětlivé aktivity. Po cyklech stravy napodobující hladovění měli účastníci nižší hladiny zánětlivých molekul odvozených z tuků, které jsou známy tím, že podporují imunitní aktivaci ve střevě. Současně se zvýšily hladiny lipoxinů, sloučenin podílejících se na „ukončování“ zánětu (prozánětlivá odpověď se tlumí a proces se vrací do rovnováhy).
Výzkumníci rovněž pozorovali snížení zánětlivých signálů imunitního systému, včetně TNF a IL-18 – tedy molekul, na které cílí biologická léčba používaná u těžších forem Crohnovy choroby.
Jak dieta působí?
Mechanismus může souviset s tím, jak dieta zasahuje do regulace imunitního systému.
Crohnova choroba je řízena nadměrně aktivní imunitní odpovědí. Imunitní buňky jsou navíc výrazně energeticky náročné a při dostatku živin mají tendenci produkovat více zánětlivých signálů.
Napodobení hladovění může aktivovat autofagii – buněčný „úklidový“ a opravný proces, který umožňuje poškozeným střevním buňkám odstranit buněčný odpad, recyklovat vybrané složky a obnovovat se. Tento buněčný úklid podporuje regeneraci poškozených buněk a současně zklidňuje zánětlivou imunitní aktivitu.
Relativně vyšší obsah prebiotické vlákniny může navíc podpořit prospěšné střevní bakterie, které se podílejí na regulaci imunitních reakcí.
Kdo měl největší prospěch – a jak dlouho?
Účastníci ve skupině se stravou napodobující hladovění konzistentně uváděli větší celkové zlepšení, včetně vyšší míry remise příznaků, lepších skóre kvality života a silnějšího subjektivního pocitu remise.
Když však výzkumníci sledovali účastníky ještě tři měsíce po ukončení dietních cyklů, přínos již nepřetrvával. To naznačuje, že by tuto intervenci bylo pravděpodobně nutné periodicky opakovat nebo ji začlenit do dlouhodobého plánu péče.
Lidé, kteří na začátku nebyli na medikamentózní terapii, reagovali na stravu napodobující hladovění častěji než osoby v kontrolní skupině. Dieta se jevila účinnější u Crohnovy choroby postihující tlusté střevo než u onemocnění omezeného na tenké střevo – možná proto, že tlusté střevo je citlivější na dietní spouštěče.
Důležitá upozornění
Ačkoli studie naznačuje možný přínos stravy napodobující hladovění, šlo o přesně definovaný a velmi nízkokalorický režim prováděný za strukturovaného dohledu. Není tedy jasné, jak snadno a bezpečně by bylo možné takový postup reprodukovat mimo podmínky klinické studie.
Tým Dr. Sinhi se snaží lépe porozumět tomu, jak výsledky zobecnit a u kterých pacientů lze očekávat největší přínos.
„V této fázi bych ji doporučil pouze při spolupráci s lékařem a za předpokladu, že jste mimo jiné dobře vyživení, nejste podvážení, nejste těhotní a nepotýkáte se s nejistotou v dostupnosti jídla nebo s poruchou příjmu potravy,“ uvedl. Přestože studie nezaznamenala žádné závažné nežádoucí události, nízkokalorické intervence mohou být pro osoby s Crohnovou chorobou rizikové – zejména při nechtěném úbytku hmotnosti, podvýživě, dehydrataci nebo nedostatku mikronutrientů (vitaminů a minerálů).
Právě tato nejistota činí individualizovanou péči nezbytnou.
„Výsledky ukazují, že dietní nástroje nejsou univerzálním řešením,“ řekla Epoch Times registrovaná nutriční terapeutka Kara Siedmanová, ředitelka partnerské spolupráce ve společnosti Resbiotic Nutrition. Zda přístupy typu stravy napodobující hladovění pomohou – nebo naopak potíže zhorší – podle ní závisí na typu onemocnění, konkrétních příznacích a výživovém stavu daného člověka.
Někteří lidé s Crohnovou chorobou mohou mít normální výsledky vyšetření, přesto však pociťují nadýmání, bolesti břicha nebo naléhavé nucení na stolici. V takových případech by podle ní měla péče začít vyloučením přetrvávajícího zánětu a teprve následně se zaměřit na strategie cílené na konkrétní potíže – například přesněji vedený příjem vlákniny, úpravy konzistence stravy nebo krátkodobé eliminační postupy, pokud jsou na místě – namísto okamžitého dalšího omezování jídelníčku.
Oba odborníci zdůraznili, že před zásadními dietními změnami je důležité úzce spolupracovat s ošetřujícím týmem nebo nutričním terapeutem, zejména pokud příznaky přetrvávají nebo není výživový stav jistý.
–ete–
