Očekává se, že ceny ropy a benzinu prudce vzrostou, až se v pondělí obnoví obchodování, protože provoz tankerů v Hormuzském průlivu se zpomalil téměř na minimum po varování Sboru islámských revolučních gard (IRGC), že tato klíčová vodní cesta, kudy se z Perského zálivu vyváží více než 20 procent světové ropy, je „fakticky uzavřena“.
„Vzhledem k nebezpečné situaci v okolí průlivu vyplývající z vojenské agrese Spojených států a Izraele a z reakcí Íránu je průjezd průlivem v současnosti nebezpečný,“ uvedl IRGC v prohlášení z 28. února.
V neděli večer místního času byly napadeny nejméně dva ropné tankery a jeden přístav v Ománu, a lodě se proto začaly hromadit v Arabském moři místo riskantního průjezdu zhruba 160 kilometrů dlouhým Hormuzským průlivem do Perského zálivu.
Ománská státní tisková agentura Oman News Agency v neděli sdělila, že tanker Skylight plující pod vlajkou Palau byl poblíž Chasabu v průlivu zasažen střelou nebo dronem, přičemž čtyři členové posádky utrpěli zranění a loď musela být evakuována, a že přístav Duqm, logistický uzel pro námořnictva Spojených států a Spojeného království, byl zasažen dvěma drony, což způsobilo jen malé škody a žádná zranění.
Britská organizace United Kingdom Maritime Trade Operations později informovala, že nejmenovaný tanker u Spojených arabských emirátů v Perském zálivu začal hořet poté, co byl zasažen projektily. Požár byl uhašen a nebyly hlášeny žádné oběti.
Írán vyváží denně mezi 1,5 a 1,6 milionu barelů ropy, převážně do soukromých rafinerií v Číně. Čím déle bude průliv pod útoky, tím více budou muset íránští odběratelé získávat ropu z jiných zdrojů, což může vést k růstu cen na světových trzích.
Podle údajů analytické společnosti Kpler nakupují čínské rafinerie více než 80 procent íránské exportované ropy, čímž obcházejí sankce uvalené Spojenými státy.
Zástupci osmi z dvanácti členských zemí OPEC+ se v neděli sešli virtuálně a dohodli se na mírném zvýšení těžby ropy o 206 000 barelů denně, aby zmírnili dopad očekávaného zastavení íránské produkce.
Írán je členem kartelu, není však součástí předběžné dohody mezi Saúdskou Arábií, Ruskem, Irákem, Spojenými arabskými emiráty, Kuvajtem, Kazachstánem, Alžírskem a Ománem o zvýšení těžby do doby, než bude konflikt vyřešen.
V dnech před vypuknutím nepřátelství 28. února vzrostla cena ropy Brent téměř o tři procenta a 27. února uzavřela nad úrovní 72,80 dolaru za barel (přibližně 1 500 korun). Někteří analytici spekulují, že globální ceny ropy by mohly vzrůst o 10 až 20 dolarů za barel, tedy nad 90 dolarů za barel (zhruba 1 850 korun).
Analýza Centra pro strategická a mezinárodní studia (Center for Strategic & International Studies) z 18. února nastínila čtyři „scénáře narušení dodávek ropy“, které by mohly nastat, pokud by Spojené státy zaútočily na Írán.
Pokud by Írán zaměřil útoky na tankerovou dopravu v Hormuzském průlivu, „ceny ropy by zpočátku prudce vzrostly spolu s náklady na přepravu a pojištění a někteří provozovatelé lodí by pravděpodobně region opustili, což by dále snížilo exportní kapacitu“, uvádí analýza.
To, o kolik ceny vzrostou a jak dlouho, je podle centra otázkou „objemu a trvání fyzického narušení“. „Ceny ropy by mohly vystoupat nad 90 dolarů za barel, což by posunulo průměrnou maloobchodní cenu benzinu ve Spojených státech výrazně nad tři dolary za galon (přibližně 16 korun za litr), přičemž v některých regionech by byly ještě vyšší.“
Průměrná cena benzinu ve Spojených státech činila k 26. únoru 2,98 dolaru za galon (zhruba 16 korun za litr), vyplývá z údajů automobilové asociace AAA.
–ete–
