Útok Spojených států a Izraele na Írán, následné odvetné raketové útoky na americké základny v oblasti a téměř zastavení lodní dopravy ve strategickém Hormuzském průlivu vyvolaly zvýšené napětí a obavy z dalšího vývoje. Situace se okamžitě odrazila na růstu cen ropy.
Ropa na burze Brent stoupla z asi 73 amerických dolarů za barel v den útoku na hladinu kolem 80 dolarů. Ropa stoupla i na WTI. Podle tiskového mluvčího České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) Václava Louly se dal tento vývoj předpokládat. Ceny na této úrovni zůstanou i celý tento týden, domnívá se.
Pokud nebude uzavřen Hormuzský průliv u íránských vod, kudy se přepravuje 25 procent světové ropy, větší výkyvy zatím neočekává vzhledem k tomu, že země OPEC se již v minulosti rozhodly navýšit těžbu ropy o 260 tisíc barelů denně, což podle něj „přispěje k určitému většímu klidu“.
Na čerpacích stanicích v ČR se dá vzhledem k situaci kolem Íránu odhadovat nárůst cen nafty i benzínu v řádu „vyšších desítek haléřů“ na litr, domnívá se Loula. Dalším důvodem, který přispěje k růstu cen, je podle něj stoupající poptávka ze strany zemědělců a stavařů, kteří tradičně reagují na oteplující se počasí. Z 27 členských zemí Evropské unie má Česko „třetí nejlevnější naftu“, poznamenal.
Dodal, že není důvod se obávat, že bychom neměli dostatek ropy a pohonných hmot na pokrytí poptávky. „Zatím zdroje jsou, takže není důvod, že by nebyl benzín, to zdaleka ne,“ prohlásil pro Epoch Times.
2 scénáře
Podle Louly existují dva scénáře budoucího vývoje ohledně ropy. Ten první, který se právě odehrává, počítá s otevřeným Hormuzským průlivem, kdy cena ropy vystřelí na 80 dolarů, aby se následně zase zklidnila. Pozitivním znamením je, doplnil mluvčí petrolejářů, že útoky se prozatím vyhýbají ropným zařízením v Perském zálivu, jako jsou rafinérie a těžební pole.
Situace se však rychle vyvíjí, a v době jeho odpovědi agentura Reuters informovala, že byla preventivně uzavřena největší rafinerie na Středním Východě poté, co na ní zaútočil dron. Jde o saúdskoarabskou rafinerii Ras Tanura společnosti Aramco s kapacitou zpracování půl milionu barelů denně.
Druhou variantou je pak dle Louly eskalace současného vývoje a a uzavření průlivu. V tom případě by se dalo asi po týdnu očekávat, že cena ropy vystřelí do pásma 90-100 dolarů za barel a na benzinových pumpách by si tak řidiči připlatili více než jen vyšší desítky haléřů.
Společnost Saudi Aramco, kterou vlastní Saúdská Arábie, má velké zásoby ropy po celém světě, což zmírňuje tlak na cenu i dostupnost komodity. „Určitě by nějakou dobu vydrželi žít ze zásob, kdyby se přeprava zhoršila, nicméně se pak mohou zvednout poplatky za pojištění lodí,“ konstatoval Loula.
Poznamenal také, že kdyby vypadla těžba ropy v Íránu, dotklo by se to především Číny jako hlavního odběratele. Upozornil však, že Peking je napojen na suchozemský ropovod ESPO z Ruska, který vede Sibiří až do čínské rafinerie v Daqingu. „Takže by na tom mohlo Rusko vydělat, protože se zvedne odběr ropy do Číny. A víme, že Putin z výnosů financuje válku na Ukrajině,“ uzavřel.
