Správní soud v Kolíně nad Rýnem ve čtvrtek 26. února rozhodl, že Spolkový úřad pro ochranu ústavy nesmí AfD označit za „prokazatelně pravicově extremistickou“.
Soud konstatoval, že podle současného stavu poznatků v rámci předběžného řízení sice existuje „dostatečná jistota“, že uvnitř AfD jsou „rozvíjeny snahy“, které směřují proti svobodnému demokratickému základnímu řádu. Tyto aktivity však podle něj neurčují podobu strany takovým způsobem, aby bylo možné její celkové vyznění označit za protiústavní. Podle názoru soudu nelze v současnosti takovou určující základní tendenci prokázat.
Pro takové posouzení je podle soudu nezbytné „hodnotící celkové zhodnocení“, které zahrne jak politické cíle strany, tak chování jejích příznivců a představitelů.
Soud poukázal na „dva konkrétní protiislámské požadavky“ z volebního programu pro rok 2025 – zákaz výstavby minaretů a zákaz nošení šátků ve veřejných institucích –, ty však podle něj nestačí k tomu, aby bylo možné AfD jako celek označit za protiústavně orientovanou.
Pojem „remigrace“ je podle názoru soudu natolik neurčitý, že z něj nelze vyvodit konkrétní politický cíl plošného navracení osob. Jelikož navíc nebyly předloženy žádné blíže rozpracované protiústavní záměry týkající se praktické realizace takové politiky, soud v tomto ohledu neshledal dostatečné indicie.
Dobrindt klade důraz na hlavní řízení
Rozhodnutí padlo v rámci předběžného řízení, které strana zahájila krátce po oznámení o jejím přeřazení do vyšší kategorie ze strany Spolkového úřadu pro ochranu ústavy v květnu 2025. Toto rozhodnutí platí do vynesení rozsudku v hlavním řízení před Správním soudem v Kolíně nad Rýnem. Kdy k tomu dojde, zatím není známo, uvádí se závěrem v tiskové zprávě z Kolína nad Rýnem.
Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) hodlá zaměřit pozornost na hlavní řízení. Soud podle něj „jasně uvádí, že existuje dostatečná jistota, že uvnitř AfD jsou rozvíjeny snahy namířené proti svobodnému demokratickému základnímu řádu“, uvedl politik.
V souvislosti s požadavky na přezkum případného zákazu strany ministr vnitra řekl, že AfD je třeba „porazit politicky“, nikoli „zakázat administrativně“.
„Soud dnes znovu jasně ukázal, jak vysoké jsou překážky i pro samotné zařazení, a velmi zřetelně zdůraznil, že vždy musí jít o prokazatelnou, celkové vyznění určující tendenci,“ dodal.
Spolkový mluvčí AfD Tino Chrupalla naopak považuje po tomto rozhodnutí soudců snahy o zákaz své strany za ukončené. S ohledem na dosud probíhající hlavní řízení označil rozhodnutí za krok, „který nám dává naději“.
Zelení: Soud se nechal oklamat
Právní politik Till Steffen (Zelení) rozhodnutí soudu kritizoval. „Spolkový úřad pro ochranu ústavy by měl proti tomuto rozhodnutí co nejrychleji podat stížnost,“ řekl poslanec Spolkového sněmu deníku Handelsblatt.
Steffen soudu vytkl, že nepochopil strategii strany. „Správní soud zjevně podceňuje význam pojmu ,remigrace‘ pro AfD jako celek,“ uvedl. „Je metodou AfD zastírat skutečný význam například ve stranickém programu. Právě touto metodou se však soud nechal oklamat.“
Steffenův stranický kolega Konstantin von Notz požaduje vytvoření společné pracovní skupiny spolku a spolkových zemí. Ta by měla shromažďovat informace úřadů o AfD. Využity mají být i poznatky zpravodajských služeb.
Právněpolitická mluvčí poslaneckého klubu SPD Carmen Weggeová se vyslovila pro to, aby byl případ předložen nejvyššímu německému soudu. „Nadále jsem pevně přesvědčena, že AfD je protiústavní a v rozporu s ústavou a že strana musí být přezkoumána Spolkovým ústavním soudem,“ uvedla.
Také strana Levice trvá na své výzvě k zahájení řízení o zákazu. Clara Büngerová, místopředsedkyně poslaneckého klubu této strany ve Spolkovém sněmu, označila AfD za politické a společenské nebezpečí.
Wagenknechtová: Facka pro Dobrindta a Spolkový úřad pro ochranu ústavy
Sahra Wagenknechtová (BSW) v rozhovoru pro deník BILD uvedla, že jde o „facku pro Dobrindta, Faeserovou a Spolkový úřad pro ochranu ústavy. Člověk nemusí mít AfD rád, aby se mohl radovat z toho, že právní stát v Německu ještě funguje.“
Podle politika FDP Wolfganga Kubického je po tomto rozhodnutí řízení o zákazu bez šance na úspěch: „Z odůvodnění rozhodnutí jednoznačně vyplývá: Pokud Spolkový úřad pro ochranu ústavy nemá nic víc než to, co dosud předložil, selže i hlavní řízení. Teď naši zelení, sociálnědemokratičtí a levicoví přátelé – kteří nemají s právním státem nic společného, ale chtěli prosadit svou politickou vůli – začínají plakat, protože nyní letí i řízení o zákazu AfD ze stolu,“ cituje jej deník BILD.
Žádný důkaz o protiústavnosti všech členů
Právnický portál Legal Tribune Online píše, že Spolkový úřad pro ochranu ústavy nedokázal soudce svými shromážděnými informacemi přesvědčit. „Z pohledu AfD není přiměřená dávka protiústavnosti ve volebním programu nijak zvlášť škodlivá.“
Pokud Spolkový úřad pro ochranu ústavy nepředloží přesvědčivější důkazy o protiústavním jednání, nebude podle portálu ani rozsudek v hlavním řízení odlišný od rozhodnutí v předběžném řízení. Ani případné řízení o zákazu iniciované Spolkovým sněmem podle něj nevypadá příznivě. Prosadit jej před Spolkovým ústavním soudem „by nyní bylo všechno, jen ne jednodušší“.
Správní soud se podle portálu Juraarchiv orientoval na rozhodnutí soudců z Karlsruhe. V řízení proti NPD byly stanoveny určité aspekty pro prokázané zařazení. Patří k nim vedle „aktivního a bojovného“ zaměření proti svobodnému demokratickému základnímu řádu a prokazatelné schopnosti či úmyslu takové cíle prosazovat také dostatečná jistota o sdílené protiústavnosti všech členů. To však podle soudu prokázáno nebylo.
Zařazení AfD jako „podezřelého extremistického případu“ tak zůstává v platnosti. Strana tedy nadále zůstává pod dohledem Spolkového úřadu pro ochranu ústavy. Proti rozhodnutí Správního soudu lze podat stížnost. O ní by poté rozhodoval Vrchní správní soud v Münsteru.
–etg–
