Po desetiletí vědci vnímali Národní institut zdraví (NIH) především jako instituci, která publikuje odborné studie, uvedl Dr. Jay Bhattacharya.
Během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa se však důraz při financování NIH posunul k „prokazatelným, testovatelným hypotézám, nikoli k ideologickým narativům“, což podle něj vede k rozsáhlým reformám agentury.
Bhattacharya, který během tří let získal na Stanfordově univerzitě doktorát z ekonomie i lékařský titul, v rozhovoru pro seniorního editora deníku Epoch Times Jana Jekielka popsal změny, které NIH zavedl během svého prvního roku ve funkci, a nastínil svou vizi pro následující tři roky.
NIH podle něj po desetiletí sehrával klíčovou roli v lékařských pokrocích, avšak ve 21. století se stal „mnohem více usedlou institucí, která nebyla ochotna podstupovat intelektuální rizika“.
Ve stejné době byla agentura podle jeho slov „ochotna podstupovat rizika u nebezpečného výzkumu typu gain-of-function a dalších společenských agend, jako je DEI, do nichž se vůbec neměla pouštět“.
„Myslím, že NIH je nyní – pod mým vedením, pod vedením prezidenta Trumpa a s dohledem ministra [Roberta F.] Kennedyho – zaměřen na skutečné řešení chronických zdravotních problémů této země, na zvrácení stagnace očekávané délky života a na naplnění svého poslání … tedy výzkumu, který zlepšuje zdraví a dlouhověkost amerického lidu i celého světa,“ řekl.
NIH je jednou ze 13 agentur spravovaných Ministerstvem zdravotnictví a sociálních služeb USA a podle Bhattacharyho je největším podporovatelem biomedicínského výzkumu na světě. Poskytuje přibližně 85 procent celosvětového veřejného financování biomedicínského výzkumu.
Ročně rozděluje zhruba 50 miliard dolarů (přibližně 1,2 bilionu Kč) na vědecký výzkum prostřednictvím grantů stovkám tisíc výzkumníků na univerzitách a v nemocnicích.
NIH podle něj není institucí, která by přímo přijímala rozhodnutí či stanovovala politiku v oblasti veřejného zdraví. Zdůraznil, že jeho cílem je „odstranit politizaci vědy, která existovala po desetiletí“.
85 %
NIH je největším podporovatelem biomedicínského výzkumu na světě a podle Bhattacharyho poskytuje 85 procent financování v této oblasti celosvětově.
Politické agendy
Za posledních 15 až 20 let NIH podle Bhattacharyho začlenil do své činnosti spíše politické než vědecké agendy.
„Nejviditelnějším příkladem je pravděpodobně DEI – diverzita, rovnost a inkluze,“ uvedl.
„Pokud jste byli výzkumník mimo NIH, vstupenkou k získání dodatečných, relativně snadno dostupných prostředků bylo slíbit výzkum v oblasti DEI. Když se na to podíváte blíže, velká část tohoto výzkumu neměla žádný skutečný vědecký základ. Ani to nepovažuji za vědu.“
Pokud jste byli výzkumník mimo NIH, vstupenkou k získání dodatečných, relativně snadno dostupných prostředků bylo slíbit výzkum v oblasti DEI.
Dr. Jay Bhattacharya,
ředitel NIH
Jako příklad uvedl projekt, který zkoumal otázku: „Je strukturální rasismus hlavním důvodem, proč mají Afroameričané horší výsledky léčby hypertenze než jiné rasové skupiny?“
„Problém této hypotézy spočívá v tom, že ji nelze otestovat,“ vysvětlil. „Pokud je příčinou strukturální rasismus, jakou kontrolní skupinu můžete mít, abyste ověřili, že je to pravda? … Nic z toho se nepřetavilo do lepšího zdraví pro kohokoli, natož pro Afroameričany.“
„Vědci v této zemi chápou, že pokud chtějí podporu NIH, musejí navrhovat projekty, které mají šanci zlepšit zdraví lidí, nikoli naplňovat určitou ideologii, která do NIH nepatří.“
Po nástupu Donalda Trumpa do druhého funkčního období NIH podle něj přesměroval své financování.
To zahrnuje i vyčlenění prostředků pro „vědce na počátku kariéry“, uvedl Bhattacharya.
Změny ve financování
Podle Bhattacharyi by mělo dojít k „zásadním změnám“ ve způsobu, jakým NIH financuje vzdělávací instituce, a hodlá spolupracovat s Kongresem, aby se tak stalo.
Dne 5. ledna federální odvolací soud rozhodl, že Trumpova administrativa nemůže snížit částku, kterou NIH vyplácí příjemcům grantů na nepřímé náklady, včetně administrativy a údržby zařízení.
Rozhodnutí se vztahuje na tři žaloby podané generálními prokurátory státu Massachusetts a dalších 21 států, stejně jako nemocnicemi, školami a jejich zastřešujícími organizacemi.
NIH v únoru 2025 zveřejnil pokyny, které měly omezit část prostředků z grantů, jež mohou výzkumné instituce použít na pokrytí nepřímých nákladů. Tyto náklady nelze přímo přiřadit konkrétnímu výzkumnému projektu a zahrnují výdaje na vybavení, zařízení a výzkumný personál.
Podle dokumentu neměly nepřímé náklady překročit 15 procent přímých nákladů na výzkum, bez ohledu na skutečné náklady univerzit. NIH uvedl, že Johns Hopkins, Yale a Harvard si účtovaly více než 60 procent na nepřímé náklady, přestože disponují miliardovými nadačními fondy.
Právní zástupci žalujících namítali, že menší univerzity tak rozsáhlé fondy nemají a že pokud by pokyny vstoupily v platnost, vedlo by to k hromadnému propouštění, zastavení klinických studií a uzavírání laboratoří.
„Pokud nemáte vynikající vědce, kteří dokážou získat granty, nedostanete podporu na infrastrukturu. Ale abyste přilákali špičkové vědce, musíte mít špičkové zázemí. Je to klasická situace typu ‚začarovaný kruh‘, která zaručuje, že financování z NIH bude soustředěno do relativně malého počtu institucí,“ uvedl Bhattacharya.
Vědci z univerzit, jako jsou University of Alabama, University of Oklahoma nebo University of Kansas, si podle něj zaslouží stejný přístup k financování jako Stanford či Harvard.
Vztahy s Čínou
NIH musí být „velmi opatrný v tom, jak financuje výzkumné vztahy s Čínou, zejména po pandemii“, řekl Bhattacharya.
„Spojené státy investovaly do čínského biomedicínského výzkumu. Téměř každý významný čínský vědec v oblasti biomedicíny byl alespoň z části financován NIH. Mnozí byli vyškoleni ve Spojených státech, takže jsme do toho výrazně investovali,“ uvedl.
„Po pandemii, a zvláště vzhledem k současným geopolitickým okolnostem, se zpětně zdá, že to nebyla příliš moudrá investice.“
Podle něj musí NIH zavést přísnější bezpečnostní opatření při zahraniční spolupráci a odkázal na spolupráci s Wuchanským virologickým institutem.
„V případě Wuchanu NIH financoval organizaci EcoHealth Alliance, která měla subgrantový vztah s Wuchanským virologickým institutem,“ vysvětlil.
Téměř každý významný čínský vědec v oblasti biomedicíny byl alespoň z části financován NIH.
Dr. Jay Bhattacharya,
ředitel NIH
„Když pandemie vypukla a NIH měl zájem získat laboratorní záznamy o tom, co přesně bylo ve Wuchanu zkoumáno, EcoHealth Alliance v podstatě odkládala jakékoli informování o tom, co věděla.“
„Nakonec uvedli: ‚Nemáme kontrolu nad Wuchanským virologickým institutem. Nemůžeme získat laboratorní záznamy.‘“
Poznamenal, že NIH „financoval výzkum ve spolupráci s Čínou, který byl ve skutečnosti poměrně nebezpečný a mohl skutečně vést k pandemii“.
Pod vedením Bhattacharyi nyní NIH zavedl přísnější auditní procesy vůči domácím i zahraničním institucím.
„Pokud je projekt financován z prostředků NIH, pak [domácí i zahraniční instituce] musejí mít přímý auditní vztah sjednocený s NIH,“ uvedl. „Pak může NIH zastavit financování zahraniční instituce, pokud nespolupracuje. … Říká se tomu systém subprojektů. Byla to jedna z prvních věcí, které jsem udělal.“
NIH sídlí v Bethesdě ve státě Maryland a zahrnuje 27 institutů zaměřených na různé oblasti zdraví, mimo jiné National Cancer Institute, National Institute of Mental Health a National Institute of Allergy and Infectious Diseases, který dříve vedl Dr. Anthony Fauci.
Výzkum financovaný NIH je nyní podle Bhattacharyho posuzován podle toho, do jaké míry přispívá k řešení chronických onemocnění.
Agentura každoročně obdrží přibližně 100 000 žádostí od vědců z celého světa a může podpořit zhruba 8 000 až 10 000 z nich, uvedl.
Výzkum typu gain-of-function
Bhattacharya se vyjádřil i k obavám z nebezpečného zvyšování patogenity, označovaného jako výzkum typu gain-of-function.
Dne 7. srpna 2025 podepsal prezident Trump exekutivní nařízení týkající se federálních grantů, jehož cílem bylo zpřísnit podmínky pro jejich schvalování a podřídit rozhodování o přidělení grantů hodnocení politických nominantů exekutivy.
V informačním listu Bílý dům uvedl, že federální granty budou nově „procházet přísnějším hodnocením“ ze strany Trumpem jmenovaných úředníků, aby se „ověřilo, že každý dolar z grantů přináší prospěch Američanům, místo aby plnil kapsy příjemců nebo podporoval aktivity poškozující Ameriku“.
Federální granty byly v minulosti využívány k podpoře „nebezpečných a škodlivých projektů, které podkopávají národní bezpečnost a základní práva“, uvádí dokument.
Bílý dům se odvolal na Wuchanský virologický institut, který byl částečně financován z prostředků NIH, a označil jej za „nejpravděpodobnější zdroj pandemie COVID-19“.
Prostředky NIH byly použity také na financování výzkumu typu gain-of-function.
„Představa, že můžete vyrazit do divokých oblastí, do netopýřích jeskyní na jihu Číny a jinde, shromáždit všechny patogeny světa do laboratoří, manipulovat s nimi … a pak zjistit, které z nich s největší pravděpodobností přeskočí do lidské populace a způsobí pandemii … to je naprostá fantazie a v této administrativě to bylo zcela ukončeno,“ uvedl Bhattacharya během kulatého stolu 4. února.
Bhattacharyovy kroky během pandemie COVID-19
Bhattacharya, otevřený kritik opatření zavedených během pandemie COVID-19, na sebe poprvé výrazněji upozornil v roce 2020, když kritizoval různé zásahy, jako bylo povinné nošení roušek, lockdowny a uzavírání škol.
Ve své deklaraci Great Barrington Declaration právě Bhattacharya a další dva lékaři prosazovali „cílenou ochranu“ zranitelných osob a zároveň umožnění návratu nízkorizikových skupin k běžnému životu.
Bhattacharya uvedl, že se zaměří jak na korporátní ovládnutí vládních agentur, tak na potřebu větší transparentnosti.
Během několika dní po zveřejnění dokumentu tehdejší ředitel NIH Francis S. Collins napsal Faucimu, že doufá v „rychlé a zdrcující odmítnutí“ textu, jehož autory označil za „okrajové epidemiology“.
Během prezidentské kampaně Roberta F. Kennedyho Jr. zdůrazňoval význam řešení toho, co nazval korporátním ovládnutím vládních agentur, a potřebu větší transparentnosti.
Bhattacharya uvedl, že se ve své funkci zaměří na obě tyto oblasti.
Rád by vytvořil webovou stránku, která by veřejnosti umožnila vyhledávat výzkumníky a zjistit, jaké finanční prostředky obdrželi od farmaceutických společností v určitém období – podobně jako OpenSecrets.org, avšak zaměřenou na lékaře.
„Pokud vznikne v rámci NIH určitá myšlenka a farmaceutická společnost ji následně využije k vytvoření produktu, který zlepší zdravotní výsledky nebo vyléčí nějaké onemocnění, samo o sobě to není špatné,“ uvedl Bhattacharya.
„Problém nastává tehdy, když mají výzkumníci střet zájmů a neoznámí ho, takže o něm lidé nevědí. … Myslím si, že jakmile porozumíte finanční struktuře konkrétního výzkumníka, pochopíte i jeho případné střety zájmů.“
„Když čtete nějakou studii, chcete vědět, zda byla financována farmaceutickou společností … nebo jinými subjekty.“
–ete–
