Největším odběratelem sankcionované ropy na světě je Čína, která nerespektuje mezinárodní embarga. S americkými operacemi ve Venezuele a Íránu však dny levné hojnosti dle expertů končí a Peking bude muset platit tržní ceny jako ostatní. Levnější ropu ale odebírá i z Ruska.
Podle Davida Blackmona, senior dopisovatele pro Forbes a dlouholetého odborníka na ropu a plyn, činily dodávky ropy z Venezuely a Íránu 20 procent čínské spotřeby. Čína podle něj brala z těchto dvou zemí tři miliony barelů sankcionované ropy denně za cenu až o 30 procent nižší, než se pohybuje na trhu.
„Tyhle dny teď skončí. Budou muset za svou ropu platit tržní ceny. To zmenší jejich konkurenční výhodu na globální scéně. Sníží to jejich geopolitický vliv po celém světě. A je to něco, s čím se čínská vláda bude muset v nadcházejících měsících a letech skutečně vypořádat,“ uvedl Blackmon v pondělním vstupu zpravodajství televize NTD, partnerského média Epoch Times.
Levná ropa poskytla Číně konkurenční výhodu v průmyslové výrobě a díky tomu dokázala ovládnout řadu dodavatelských řetězců, poznamenal expert s tím, že současný vývoj komunistický režim zasáhne, což „usnadní Spojeným státům osvobodit některé z těchto dodavatelských řetězců od čínského vlivu“. Vyjmenoval například odvětví kritických minerálů, fotovoltaiky nebo větrné energie.
„O dopadu na čínskou ekonomiku není pochyb. A mohlo by to mít na ni dopad i v tom smyslu, že by v příštích několika týdnech musela hledat způsoby, jak uspokojit své vlastní potřeby v oblasti dovozu ropy,“ řekl.
Druhý komentující, Rey Trevino, který je provozním ředitelem texaské naftařské společnosti Pecos Country Operating těžící ve Spojených státech ropu a plyn, poznamenal, že to, co se nyní odehrává, je „šachová partie“.
„Vrací to Spojené státy zpět do popředí, aby zbytek světa věděl, že jsme první na světě… Zatkli jsme prezidenta ve Venezuele. Převzali jsme jejich nelegální činnost při prodeji ropy na černém trhu a teď děláme totéž s Íránem a stahujeme jejich ropu z černého trhu,“ prohlásil pro NTD.
Blackmon doplnil, že každá země má teď prostor zhodnotit, kde a jak získává ropu a plyn, a může se lépe rozhodnout, „zda se chce v budoucnu účastnit černých trhů s temnou flotilou ropných tankerů a veškerou sankcionovanou ropou“. Evropa podle něj udělala velkou chybu, když se stala příliš závislou na levném zemním plynu z Ruska, aby se pak musela po konfliktu na Ukrajině této závislosti rychle zbavit. „Jejich spotřebitelé za tuto chybu a úsudek platí obrovskou cenu,“ podotkl.
Trevino poznamenal, že USA jsou již nyní největším producentem ropy, kdy jí denně vytěží 14 milionů barelů. S rostoucím podílem se jejich dominance jen zvýší, jen je potřeba investovat do výstavby infrastruktury včetně rafinerií a potrubí, uvedl.
Penzionovaný profesor ekonomie Peter St. Onge ze Spojených států ve svém videopříspěvku na síti X uvedl, že kromě íránské a venezuelské ropy Čína mohutně nakupuje také sankcionovanou ropu z Ruska, kdy odebírá asi 50 procent ruské produkce ropy. „Čína je jeden z největších beneficientů války na Ukrajině. Polyká obří množství ropy a plynu, které proudívaly do Evropy – a navíc s velkou slevou,“ poznamenal.
Nákup sankcionované ropy St. Onge přirovnal k „pouličnímu nakupování zboží ukradeného z obchodu, místo aby si ho zašli do krámu koupit jako každý jiný“. Množství ropy ze tří sankcionovaných států – Ruska, Íránu a Venezuely – tvořilo podle ekonoma 40 procent celkových dovozů, přičemž Írán a Venezuela pokrývaly jednu polovinu a Rusko druhou.
Aby vzniklý výpadek nahradila, Číně nyní podle profesora St. Ongeho nezbývá nic jiného než přesvědčit Rusko, aby jí prodalo i druhou polovinu své ropné produkce, což však znamená přeplatit dalšího odběratele ruské ropy – Indii.
Indie se nicméně před měsícem domluvila s americkou administrativou, že ruskou ropu přestane odebírat.
