Desetiletí známý přístup k budování zdraví se dostává do nejvyšších pater vlády ve Spojených státech, kde Ministerstvo zdravotnictví pod vedením R. F. Kennedyho ml. začíná stavět hlavní doporučení na konzumaci výživné stravy, zemědělství bez chemikálií a zlepšování fyzické kondice. O zaoceánském trendu jsme si povídali s českou specialistkou na zdravotní prevenci a výživu PharmDr. Margit Slimákovou.
V kampani za zlepšení kvality půdy vyčlenilo americké ministerstvo zemědělství 700 milionů dolarů na rozvoj „regenerativního zemědělství“. Ministr Kennedy zároveň rozběhl velkou mediální kampaň „Jezte skutečné jídlo“ (Eat real food), v níž vyzývá k omezení konzumace „ultrazpracovaných potravin“ a upřednostňování stravy s vysokou výživovou hodnotou.
Mnozí z nás v současné době pozorujeme, jak se mění přístup amerického ministerstva zdravotnictví k otázce výživy a udržování dobrého zdraví. R. F. Kennedy ml. klade důraz na výživu, kvalitní potraviny a zemědělství, které se má postupně zbavit používání chemikálií. Jak to na vás působí?
Jsem nadšená. Především proto, že se konečně začíná mluvit o zdraví tam, kde skutečně vzniká — nikoli až ve chvíli, kdy už člověk potřebuje léky nebo operaci. Moderní zdravotnictví je mimořádně silné v léčbě následků nemocí, ale dlouhodobě zanedbávalo jejich příčiny.
Pokud se zdravotní politika začne vážně zabývat kvalitou potravin, způsobem zemědělství a metabolickým zdravím populace, jde o zásadní posun. Prevence totiž nezačíná v nemocnici, ale v půdě, na farmě a na talíři.
Zaujala mě myšlenka, že pro výživnou stravu je třeba mít zdravou půdu. Co vy na to?
Naprosto souhlasím. A vlastně je až úsměvné, že se k této samozřejmosti musíme znovu propracovávat. Zdraví lidí začíná zdravím půdy. Pokud je půda biologicky mrtvá, nemohou být dlouhodobě kvalitní ani potraviny, ani naše zdraví.
Je až úsměvné, že se k této samozřejmosti musíme znovu propracovávat… Zdravá půda není ekologický luxus. Je to základ veřejného zdraví.
— Margit Slimáková, specialistka na zdravotní prevenci a výživu
Tuto souvislost popisuje už detailně vysvětluje Michael Pollan v knize The Omnivore’s Dilemma, kde sleduje celý potravinový řetězec od průmyslové produkce až po regenerativní hospodaření. Právě zde představuje i farmu Joel Salatin (Polyface Farm), dnes často uváděnou jako model regenerativního zemědělství.
Pollan na jejím příkladu ukazuje jednoduchou věc: když spolupracujeme s přírodními procesy místo jejich nahrazování chemií, vznikají zdravější ekosystémy, kvalitnější potraviny i stabilnější zemědělství. Zdravá půda není ekologický luxus. Je to základ veřejného zdraví.
Kennedy propaguje slogan „Jezte skutečné jídlo“ a mění také pyramidu doporučené stravy. Jak na vás tohle působí?
Vnímám to jako návrat k principům, které ve výživě propaguji už roky a jsem moc ráda, že se k nim nyní začínají oficiálně vracet i státní instituce.
Skutečné jídlo dlouhodobě doporučuji na svém webu i v odborné praxi. Právě proto jsme už před lety vytvořili Průvodce skutečným jídlem na webu Co jíst, kde namísto počítání živin, kalorií nebo porcí propagujeme jen skutečné jídlo a respektování potřeb a chutí svého těla. Nepracujeme s pyramidou, ale s talířem — protože lidé nejedí z pyramidy, ale z talíře. Máme přitom více variant podle potřeb různých skupin populace, protože jedna univerzální strava pro všechny jednoduše neexistuje.
Problém většiny starších doporučení byl v tom, že mluvila o tucích, sacharidech a kaloriích, místo aby mluvila o potravinách. Jenže lidé nejedí nutrienty. Jedí jídlo. A právě moderní výzkum dnes velmi konzistentně ukazuje, že největším prediktorem zdravotních rizik není jednotlivá živina, ale míra průmyslového zpracování stravy.
V tomto směru už v Česku nemusíme nic objevovat. Funkční model máme připravený roky. Stačilo by začít systematicky ukazovat lidem, jak skutečné jídlo vypadá v praxi — na talíři.
— Margit Slimáková, specialistka na zdravotní prevenci a výživu
To, co je na novém americkém směru skutečně dobré, je posun od démonizace jednotlivých živin k celkovému vzorci stravování. Oceňuji důraz na minimálně zpracované potraviny, kvalitu surovin, pestrost a reálné jídlo místo průmyslových potravinových produktů. To je zásadní změna — protože právě ultra-zpracované potraviny dnes tvoří v některých zemích více než polovinu energetického příjmu populace a stojí za velkou částí metabolických onemocnění.
Upřímně řečeno: v tomto směru už v Česku nemusíme nic objevovat. Funkční model máme připravený roky. Stačilo by začít systematicky ukazovat lidem, jak skutečné jídlo vypadá v praxi — na talíři, ve školách, nemocnicích i veřejném prostoru. Protože srozumitelné doporučení není složitější věda. Je to prostě: jezme skutečné jídlo.
Když mluvíme o nutnosti vymanit se ze závislosti na ultrazpracovaných potravinách, jaký vliv mají podle vás na zdraví člověka?
Zde si dovolím citovat část z mé právě připravované knihy, která vyjde koncem letošního roku:
Začnu jednoduše: ultra-zpracované potraviny nevyživí, nezasytí — a právě proto je jíme víc, než chceme. Výsledkem je přejídání, nárůst hmotnosti, chronický hlad a postupně i problémy, které dnes mylně považujeme za normální: obezita, cukrovka, vysoký tlak nebo chronický zánět.
Ultra-zpracované potraviny jsou navržené tak, aby chutnaly skvěle, vydržely dlouho a jedly se co nejsnáze. Mozek nestíhá aktivovat mechanismy sytosti a tělo současně nedostává dostatek živin — zejména bílkovin a vlákniny — takže si velmi rychle řekne o další jídlo.
Nejde o jednu škodlivou látku. Problém je celý systém: kombinace dochucovadel, emulgátorů, textur a energetické hustoty, která mění naše stravovací chování i hormonální odpověď organismu.
Typickým důsledkem je vyšší energetický příjem bez vědomého rozhodnutí člověka. Jinými slovy: nejde o slabou vůli, ale o design potravin.
Nevzpomínám si, že by Ministerstvo zdravotnictví ČR někdy propagovalo jako hlavní proud důraz na výživu, bezchemické zemědělství a zdravý životní styl. Je to z mého pohledu historicky pouze vedlejší kolej, přičemž hlavní důraz se klade na farmaka. Nebo se mýlím?
Váš dojem odpovídá realitě. České zdravotnictví je špičkové v léčbě akutních stavů, diagnostice i chirurgii. Výživa a prevence ale dlouhodobě stojí spíše stranou hlavního zájmu systému.
Pozitivní zkušeností byl projekt pilotního testování zlepšení nemocniční stravy, který podpořil ministr Adam Vojtěch. V projektu jsme jednoznačně dokázali, že i v nemocnicích jde vařit skvěle — ze skutečných potravin — a že pacienti mohou spolurozhodovat o výběru jídel. A to nejlepší: nemusí to být dražší než běžná nemocniční strava.
Váš dojem odpovídá realitě. České zdravotnictví je špičkové v léčbě akutních stavů, diagnostice i chirurgii. Výživa a prevence ale dlouhodobě stojí spíše stranou hlavního zájmu systému.
Naopak existují i zdraví prospěšná rozhodnutí, která systém dokonce zlevní — například přestat nakupovat slazené nápojové koncentráty.
Výsledky projektu jsou ve formě návrhu metodiky volně dostupné na webu www.nemocnicnistrava.cz a budeme rádi, pokud je ministerstvo systémově převezme.
Jakou cestu byste doporučovala pro podporu zdraví populace?
Největší posun by přineslo jediné — opustit výživovou pyramidu a začít oficiálně podporovat skutečné jídlo. To lze velmi snadno. Ministerstvo zdravotnictví může převzít našeho Průvodce skutečným jídlem www.cojist.cz, který už několik let veřejně propagujeme, nebo nás přizvat ke spolupráci při tvorbě moderních doporučení.
Obecně bych pak doporučovala především inspirovat, nadchnout a ukazovat lidem, jak skvěle jíst a pečovat o své tělo a podporovat je v těchto rozhodnutích. Potřebujeme vytvářet prostředí, kde je pro každého snadné dobře jíst a zdravě žít. Protože to funguje mnohem lépe než vychovávání, zákazy nebo trestání.
Děkuji za rozhovor.
