Zatímco ministři energetiky zemí EU (ČR zastupuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček) dnes diskutují v Bruselu, jak zareagovat na stoupající ceny paliv v důsledku problémů v Hormuzském průlivu, některé členské země již kroky činí, či je zvažují.
Maďarsko zavedlo od 10. března cenový strop na benzín i naftu. Ke stejnému opatření přistoupilo i v roce 2022, kdy ceny vystřelili nahoru kvůli konfliktu na Ukrajině. Tentokrát se však místní vláda poučila z vývoje, kdy si pro levnější paliva jezdili také řidiči okolních států, a levnější pohonné hmoty zpřístupnila pouze pro vozy s maďarskou registrační značkou.
Cena benzínu Orbánova vláda stanovila na maximálně 595 forintů za litr u benzínu a 615 forintů u nafty. V přepočtu je to zhruba kolem 35 až 36 Kč za litr. Ve stejný den začal platit cenový strop také u Chorvatů, kteří až do 23. března zaplatí za benzín maximálně 1,50 eura (36,60 Kč) a za naftu 1,55 eura.
V Polsku síť čerpacích stanic Orlen minulý týden oznámila, že snižuje marže u nafty téměř na nulu. Uživatelé její aplikace mohou navíc natankovat až do 3. května 50 litrů paliva o 0,35 zlotých (1,43 Kč) levněji. S podobnou nabídkou přišla i společnost BP.
Česká vláda situaci na benzinových pumpách monitoruje, aby zamezila spekulacím. O snížení spotřební daně, jak to navrhuje ODS, však zatím neuvažuje.
Německé čerpaní stanice mohou podle agentury Bloomberg měnit ceny pouze jednou denně, v Rakousku třikrát týdně a ve Slovinsku jednou za 14 dnů.
Řecko stanovilo na další tři měsíce maximální výši marže pro prodejce pohonných hmot, v Rakousku zvažují snížení daní na pohonné hmoty.
Slovenská vláda vývoj zatím sleduje, a opozice, tak jako u nás, již vyzvala ke snížení spotřební daně na paliva.
Itálie ani Španělsko se žádnými opatřeními také zatím nepřišly – probíhá státní monitoring cen na čerpacích stanicích, zatímco vlády rozjímají nad dalšími kroky.
Úředníci Evropské komise podle Reuters již připravují nouzové plány s cílem zmírnit dopady prudkého růstu cen ropy a plynu vyvolaného válkou v Íránu. Ty mají být představeny ministrům členských zemí, kteří mají na starosti energetiku.
Nejmenované zdroje sdělily Reuters, že komise zvažuje možnost státní podpory pro průmyslová odvětví, snížení národních daní a využití chystané revize trhu EU s emisními povolenkami k uvolnění většího množství povolenek, aby došlo k poklesu cen. To by pomohlo zejména plynovým elektrárnám. Pohonných hmot by se to nedotklo, neboť emisní povolenky na dopravu (ETS2) mají vstoupit v platnost až v roce 2028.
Jakákoliv opatření však budou dobrovolná a o jejich zavední budou rozhodovat vlády jednotlivých zemí dle svých vlastních finančních možností a priorit.
K výzvám zrušit či přepracovat systém emisních povolenek ETS se minulý týden ve Štrasburku vyjádřila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Bez tohoto systému by EU byla ještě zranitelnější a závislejší. Unie systém emisních povolenek potřebuje, je ale třeba ho modernizovat,“ uvedla podle ČTK.
Česká republika se podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) snaží ohledně změny systému emisních povolenek propojit s vlivnými státy, jako je Německo a Itálie. Dnes v Bruselu řekl novinářům, že byť se to děje pomalu, existuje určitá šance, že se systém EU ETS změní.
