Poté, co se Deepak Karra přestěhoval z Indie do Austrálie, byl při každé túře v blízkosti svého domova ohromen sytými barvami ptáků poletujících mezi stovkami vodopádů v bujné horské vegetaci.
Zatímco běžný drozd stěhovavý ze Severní Ameriky má nevýrazné, našedlé peří a rezavě oranžovou hruď, v australských státech Victoria, Nový Jižní Wales a v Tasmánii žije mnohem exotičtější opeřenec s jasně růžovou hrudí. Tento nápadný odstín, připomínající růžový zvýrazňovač, prudce kontrastuje s jeho lesklou černou hlavou, ocasem a hřbetem. Jejich nadýchaná tělíčka jim navíc dodávají na roztomilosti.
I v těchto oblastech však není snadné lejsčíka růžovobřichého zahlédnout.
Když Karra v roce 2010 po přestěhování do Melbourne poprvé vyhledával australské ptactvo na internetu, aby se připravil na své pozorovatelské dobrodružství, narazil na snímek lejsčíka růžovobřichého a myslel si, že jde o podvrh.
„Zpočátku jsem nevěřil, že je to skutečný pták, vypadal totiž naprosto neskutečně,“ svěřil se deníku Epoch Times.
Čtyřicetiletý Karra, který si vytvořil silné pouto k přírodě už jako chlapec při sbírání světlušek poblíž svého rodného domu v indickém Allachauru v Paňdžábu, se fotografování ptáků začal věnovat v roce 2018. Fotografování exotických okřídlenců se stalo jeho vášní, které se věnuje ve volném čase – kdykoliv zrovna nemá službu v Královské dětské nemocnici, kde pracuje jako zdravotní bratr.
„Věřím, že ptáci ztělesňují mimořádnou rozmanitost a krásu přírodního světa,“ uvedl Karra. „Každé zářivé pírko, každý jedinečný vzor nebo odstín vypráví svůj příběh.“
Ačkoliv je jeho seznam ptáků, které si přeje vyfotografovat, velmi obsáhlý, lejsčíka růžovobřichého si mohl konečně odškrtnout až po měsících prohledávání hustě zalesněných hor. Podařilo se mu to u vodopádů Erskine Falls, přibližně tři hodiny jízdy jihozápadně od Melbourne. Když sledoval tok vodopádu po proudu dolů, jeho kolega fotograf mu zašeptal, ať se zastaví a podívá nahoru.
„Seděl tam, přímo nad mou hlavou, asi ve výšce půldruhého metru,“ zavzpomínal Karra. „Nemohl jsem se přestat usmívat. Byl to jeden z nejsilnějších zážitků v mém životě.“
Lejsčíci růžovobřiší se nakonec stali jeho nejoblíbenějšími objekty. Naposledy jednoho zahlédl v pohoří Yarra, hodinu a půl severovýchodně od Melbourne ve státě Victoria. Společně s kolegou tam pravidelně vídají jednoho konkrétního samce s růžovou hrudí (zářivé neonové barvy mají pouze samci, samičky jsou zbarveny do matnější růžové). Dali mu poněkud netypické jméno: Pinky.
„Skoro to vypadá, jako by na nás čekal,“ poznamenal Karra. „Bez ohledu na to, jak často ho vidím nebo fotím, vždycky mi vykouzlí široký úsměv na tváři.“
„K našemu překvapení Pinky přiletěl a posadil se přímo na horní část fotoaparátu!“ dodal. Zatímco lejsčík seděl na přístroji jeho přítele, Karra stiskl spoušť. Oba muži propukli v smích. „Byl to jeden z těch spontánních, radostných okamžiků v přírodě, na které se nezapomíná,“ vysvětlil.
Během stejné cesty Karra použil videokameru, aby zachytil lejsčíka růžovobřichého, jak vydává svůj charakteristický zvuk „čvit-tr-tr-tr-tr“ následovaný ostrým „či“, kterým vysílá varování. Se svými roztomile baculatými tělíčky a drobným vzrůstem však lejčíci pravděpodobně hned tak nějakého fotografa nezastraší. Karra se domnívá, že jejich přirozenou obranou je spíše to, že je velmi těžké je najít. Naštěstí tito ptáci nejsou plaší. Mnozí z nich klidně sedí a pozorují Karru, zatímco on pořizuje snímky s dlouhou expozicí.
Zatímco Karra dál křižuje Austrálii a hledá další ptáky ze svého seznamu – včetně papouška zemního, holuba růžovohlavého, holuba skvostného, střízlíkovce trávového, amady Gouldové nebo vzácného papouška nočního – na kontě má již nespočet úlovků.
Za své nejcennější úlovky považuje ledňáčka azurového, kterého vyfotografoval v zahradách Lotus Garden ve Victorii, a ledňáčka rajského, nalezeného v odlehlém severním Queenslandu.
„Vzal jsem si deset dní volna a v doprovodu své manželky jsem jel do Julattenu,“ popsal Karra. „Cestou jsme kempovali a fotografovali ptáky.“ Ledňáčka rajského charakterizuje jako výrazného ptáka známého svými dlouhými bílými ocasními pery, rezavou spodní částí těla a velkým, jasně červeným zobákem.
Ledňáček azurový je malý, pestře zbarvený pták vyskytující se v severní a východní Austrálii a v Tasmánii, upřesnil fotograf a doplnil, že jejich volání za letu zní jako pronikavé „pí-í, pí-í“.
Při svých posledních cestách do přírodní rezervace Artemis Station v severním Queenslandu a do Perthu v Západní Austrálii nasbíral Karra desítky dalších druhů. Kam se milovník ptactva vydá příště?
„Příští týden vyrážíme do národního parku Hattah-Kulkyne, kde budeme pátrat po kakadu inka a papoušcích kouřových,“ uzavřel.
Další fotografie ptáků od Deepaka Karry
–ete–
