Podle názorů některých expertů vyjádřených dnes na konferenci „Počínšťování Tibetu“ v Poslanecké sněmovně je Tibet klíčovým místem, které rozhoduje o budoucnosti a rovnováze sil v Eurasii. Kromě expertů se jej zúčastnili někteří senátoři, poslanci a velvyslankyně tibetské exilové vlády.
„Vliv Číny ve světě roste, i v Evropě včetně České republiky a víme, že Čína je velmi nedemokratický režim, který je velmi agresivní a perzekující vůči svým obyvatelům,“ řekla poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09), která konferenci uspořádala.
Kdo kontroluje Tibetskou náhorní plošinu, získává vojenskou dominanci nad celou oblastí Himálaje a kontrolu přístupů do Indie.
— Martin Hála, ředitel Sinopsis
Podle poslankyně je důležité sledovat lidskoprávní i ekonomickou situaci uvnitř Číny a být „velmi opatrní v našich závislostech“ na dodávkách a komoditách z Číny, které mohou sloužit jako politická páka k prosazování zájmů čínského režimu a mohou být podle poslankyně „závažnou bezpečnostní hrozbou“.
Podle ředitele projektu Sinopsis Martina Hály je na Tibet, který tvoří třetinu dnešní Čínské lidové republiky (Čína), často nahlíženo z povrchního pohledu jako na „vzdálenou periferii, která je exoticky zajímavá, ale strategicky okrajová“. To je podle něj z analytického hlediska daleko od pravdy.
„Tibet je jeden z klíčových geopolitických uzlů v Eurásii s dalším dopadem i na situaci v Indopacifiku, a tudíž i na geopolitickou situaci v celém světě,“ míní Hála. „Jeho skutečný význam se dá ilustrovat na čtyřech základních rovinách. Geopolitické, kulturní, náboženské a ekologické.“
Strategická poloha pro dominanci
Kdo podle Hály kontroluje Tibetskou náhorní plošinu, „získává vojenskou dominanci nad celou oblastí Himalájí a kontrolu přístupů do Indie“. Strategický význam Tibetu formuloval podle Hály už komunistický vůdce Mao Ce-tung, který „mluvil o Tibetu jako o ‚dlani‘ a o navazujících himalájských oblastech jako o ‚pěti prstech‘“.
„Tibet je platforma pro projekci moci a vlivu do Jižní Asie,“ říká ředitel think-tanku Sinopsis, podle něhož poskytuje Tibet v kombinaci s ujgurskou autonomní oblastí Sin-ťiang (Východní Turkestán) vstup do nejlidnatější části světa.
Tibet je skrytým multiplikátorem moci v Eurasii. Jeho skutečný význam se dá ilustrovat na čtyřech základních rovinách. Geopolitické, kulturní, náboženské a ekologické.
— Martin Hála, ředitel projektu Sinopsis
Tibet je pramenem asijských veletoků, jako jsou Mekong, Brahmaputra, Indus a Jang-c’-ťiang. „Kontrola Tibetu tak poskytuje kontrolu vodstva pro velkou část Asie,“ upozorňuje Hála na zdroj vody pro „jednu čtvrtinu světové populace“.
Když k tomu připočítáme skutečnosti, že je Tibet kulturním a náboženským centrem, jsou podle Hály strategické důvody pro jeho ovládnutí mnohonásobné.
Tibet byl obsazen vojsky Komunistické strany Číny v roce 1950 a hlavní místodržící a velitel Čhamdských vojenských jednotek byl přinucen v Pekingu podepsat Sedmnáctibodovou dohodu, čímž se Tibet legitimně vzdal nároku na nezávislost. Při neúspěšném povstání v březnu 1959 zemřelo přibližně 1,2 milionu Tibeťanů, a po jeho potlačení byla Čínou v roce 1959 tibetská vláda zrušena.
