Zákonodárci Evropské unie schválili rozšíření pravomocí k deportaci nelegálních migrantů do „návratových center“ v afrických zemích a dalších státech mimo hranice bloku.
Evropský parlament v Bruselu dne 26. března schválil poměrem hlasů 389 ku 206 soubor přísnějších migračních opatření, a to v reakci na výzvy 27 členských států EU k tvrdšímu postupu vůči nelegálním migrantům.
Evropská komise připravila v květnu 2024 balík opatření známý jako Pakt o migraci a azylu, který navrhuje vytvoření většího počtu deportačních center s cílem usnadnit rychlé navracení neúspěšných žadatelů o azyl.
„Éra deportací“
Europoslanec Charlie Weimers ze strany Švédští demokraté přivítal přijetí nových pravidel pro návraty a na síti X napsal: „V Evropě vzniká nový konsenzus. Éra deportací začala.“
Návrhy prosazovali zákonodárci ze zemí, které čelí prudkému nárůstu počtu žadatelů o azyl, včetně Švédska, Dánska, Rakouska, Řecka, Německa a Nizozemska.
Strany ze středopravé Evropské lidové strany a menší, více nacionalistické frakce Evropa suverénních národů v Evropském parlamentu spolupracovaly a hlasovaly pro přijetí návrhů.
Každý členský stát EU nyní může jednat samostatně nebo v koalicích o deportaci nelegálních migrantů nikoli do jejich domovských zemí, ale do detenčních center mimo území bloku.
Řada zemí EU již zahájila jednání s vládami, zejména v Africe, o zřízení zařízení pro zadržování neúspěšných žadatelů o azyl.
Odpůrci zpochybňují účinnost této politiky a organizace na ochranu lidských práv proti ní vystupují z humanitárních důvodů.
Právní výzvy
Plán počítá se zřízením deportačních center podobných těm, která Itálie již vybudovala pro zadržování nelegálních migrantů v sousední Albánii. Navzdory probíhajícím právním sporům italská vláda v dubnu 2025 vyslala první skupinu nelegálních migrantů do těchto albánských „repatriačních center“.
Spojené království, které již není členem EU, se za předchozí konzervativní vlády pokusilo zřídit deportační centra ve středoafrické Rwandě. Poté, co projekt čelil několika právním překážkám, jej současná labouristická vláda nakonec zrušila.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že nová opatření jsou nezbytná k zabránění opakování migrační krize z roku 2015, kdy do Evropy dorazilo přibližně 1 milion migrantů a požádalo o azyl po vypuknutí občanské války v Sýrii.
Konzervativní a nacionalistické strany v členských státech opakovaně vyzývají EU k přijetí tvrdšího postupu vůči neúspěšným žadatelům o azyl a voliči po celé Evropě dávají své postoje najevo ve volbách. Strany slibující přísnější přístup k migraci v posledních letech zaznamenaly dobré výsledky mimo jiné v Německu, Švédsku a Itálii.
Organizace na ochranu lidských práv uvádějí, že úřady již nyní vracejí migranty na hranicích EU a omezují právní ochranu, která je poskytována žadatelům o azyl.
„Navrženo jako odstrašení“
Marta Welanderová z organizace International Rescue Committee konstatovala v prohlášení, že nová opatření „zbaví lidi práv a ochrany pouze na základě jejich migračního statusu v Evropě a otevřou cestu k novému represivnímu režimu azylu a migrace v EU, jehož cílem je odrazovat, zadržovat a deportovat osoby hledající bezpečí“.
EU vynakládá miliony eur na snahy odradit nelegální migranty od vstupu na své území a zároveň podporuje desítky tisíc Afričanů v návratu domů prostřednictvím dobrovolných programů i deportací.
Návrhy na deportační centra v afrických zemích jsou podobné dohodám amerického prezidenta Donalda Trumpa se státy Střední Ameriky o přijímání nelegálních migrantů s kriminální minulostí i těch, kteří žádají o azyl.
Současné metody prosazování migrační politiky v Evropě zahrnují takzvané pushbacky, kdy jsou osoby pokoušející se nelegálně vstoupit do EU vraceny zpět přes hranici bez umožnění přístupu k azylovému řízení.
Podle únorové zprávy skupiny nevládních organizací provádějí úřady v EU v průměru 221 takových vrácení denně.
Zpráva zjistila, že v roce 2025 bylo zaznamenáno více než 80 000 takových případů, především v Itálii, Polsku, Bulharsku a Lotyšsku.
Skupiny rovněž upozornily na rozšiřování sledovacích technologií, jako jsou drony, termokamery a satelity, používaných k monitorování pohybu skupin lidí.
Podle statistik agentury Frontex dosáhl počet nelegálních překročení hranic na vnějších hranicích EU v roce 2025 mírně přes 178 000, což představuje pokles o 26 procent oproti roku 2024 a nejnižší úroveň od roku 2021.
Nová opatření mají vstoupit v platnost 12. června.
Na této zprávě se podílela agentura AP Media.
–ete–
