Vojenské podvodní drony jsou čím dál častěji využívány pro průzkumné účely a k ochraně podmořských plynovodů a kabelů. Tato většinou umělou inteligencí řízená zařízení snižují riziko pro vlastní vojáky a umožňují dlouhodobé operace v hlubokém moři, včetně sledování ponorek, odminování a provádění tajných útoků.
Ukrajinská tajná služba SBU oznámila 15. prosince 2025, že uskutečnila první útok pomocí bezpilotního podvodního vozidla (UUV) – jak se nazývají podvodní drony – na ruskou loď. Útok měl směřovat proti ponorce třídy „Warschawjanka“ (typ 636) ruské černomořské flotily v přístavu Novorossijsk. Pokud je toto tvrzení pravdivé, jednalo by se o první úspěšné nasazení podvodního útočného dronu proti lodi na světě. Ukrajinská tvrzení však nejsou nezávisle ověřitelná.
Útočné drony pro podvodní válku
Pokud by však tvrzení SBU byla pravdivá, znamenalo by to, že ukrajinské UUV bylo schopné navigovat hustě obsazeným přístavem a cíleně napadnout konkrétní loď. Rusko tento útok okamžitě popřelo, a to ještě téhož dne.
Ruské ministerstvo obrany k tomu na Telegramu v angličtině uvedlo: „Informace šířené ukrajinskými tajnými službami o údajné ‚zničující‘ operaci jedné z ruských ponorek v zálivu námořní základny Novorossijsk Černomořské flotily neodpovídají realitě. Ani jedna loď nebo ponorka, ani posádky Černomořské flotily v Novorossijsku nebyly poškozeny sabotáží.“
Nezávisle na pravdivosti prohlášení obou válčících stran lze konstatovat, že Ukrajina zaujímá celosvětově vedoucí roli ve vývoji dronů a dronové válce. V boji proti Rusku Ukrajina již několikrát použila mořské drony. Tyto však kloužou po hladině vody.
V říjnu loňského roku SBU představilo nejnovější verzi takového povrchového mořského dronu, nazvanou „Sea Baby“. Podle vlastních údajů by měl mít dojezd více než 1 500 kilometrů a schopnost nést nálož o hmotnosti až 2 000 kilogramů – tedy zhruba dvojnásobek dosavadní kapacity. Tento typ dronu využívá umělou inteligenci pro přesnější zaměření cíle.
Podvodní drony jsou velmi drahé
Nicméně, vývoj podvodních dronů se stále soustředí především na špionáž. V listopadu loňského roku informovala agentura Reuters, že „dvě evropské vlády“ plánují zakoupit podvodní drony pro vojenské účely. Informaci o tom poskytla firma Euroatlas se sídlem v Brémách.
V centru pozornosti se zdá být podvodní dron „Greyshark“. Tento průzkumný dron stojí více než 100 milionů eur za kus, uvedl generální ředitel Euroatlasu Eugen Ciemnyjewski pro Reuters na okraj ukázky dronu. Kdo jsou dva evropští zájemci, však neprozradil. Na webových stránkách společnosti je uvedeno, že „Greyshark“ byl vyvinut během 18 měsíců.
Samostatné špionážní schopnosti
Nový podvodní dron patří mezi autonomní podvodní vozidla (AUV) a jedná tedy samostatně. Podle výrobce bude budoucí model „Greyshark“ disponovat výdrží „až 16 týdnů“. Je určen pro „transoceánské operace“.
To znamená, že podvodní dron může operovat v několika mořích, například v Baltském moři a odtud také v Severním moři a Atlantiku. Současný model může být pod vodou nasazen pouze na pět a půl dne.
Základní vlastností typů „Greyshark“ je, že během svého ponoru nevyžadují další přísun energie ani mezitímní vyzvednutí. Vzhledem k novým hrozbám, bojovým oblastem na moři a rostoucí zranitelnosti podvodní infrastruktury se taková „přeměna na autonomní schopnosti“ stala nezbytnou, jak dále uvádí firemní stránka Euroatlasu.
Vyvinuto kvůli poškozením kabelů
Pozadí těchto vojenskotechnických úvah může být spojeno s tím, že mezi lety 2023 a začátkem roku 2026 došlo v Baltském moři k několika přerušení podmořských kabelů a infrastrukturních vedení, která byla způsobena pravděpodobnými sabotážemi nebo nedbalým poškozením pomocí lodních kotev, které se táhly po dně. Tato poškození zasáhla datové kabely mezi Finskem a Německem, Švédskem a Litvou, stejně jako Finskem a Estonskem.
Za pachatele těchto škod byly zpravidla považovány ruské a čínské lodě. Jak Finsko, tak Lotyšsko následně zabavily lodě, které byly údajně zapojeny do těchto incidentů.
Tato dronová technologie pracuje samozřejmě také s umělou inteligencí (AI). Podle informací výrobce by měla být schopná samostatně detekovat cíle. AI také pomáhá vyhýbat se kolizím dronu s překážkami. To, co je však zvláštní, je, že podvodní dron se může sám rozhodnout přizpůsobit svůj úkol novým okolnostem.
Ciemnyjewski rovněž uvedl, že drony „Greyshark“ mohou být nasazeny i ve skupinách. Díky formaci skupiny je například možné rychleji prozkoumávat a špehovat mořské úžiny nebo fjordy. Kromě evropských zájemců existují také asijské státy, které mají o tuto dronovou technologii zájem.
Bude Austrálie lídrem v podvodní válce?
V září 2025 zveřejnil zpravodajský portál specializovaný na vojenskou technologii Breaking Defense informaci, že Austrálie oznámila, že v následujících pěti letech investuje přibližně jednu miliardu eur do flotily autonomních podvodních vozidel (AUV) typu „Ghost Shark“ – vedle několika miliard eur na klasické ponorky.
Tento typ je kombinací dronu a ponorky a byl vyvinut australskými ozbrojenými silami ve spolupráci s americkou obrannou společností Anduril Industries pro účely průzkumu a útoků v oceánu. Anduril Industries se specializuje na autonomní systémy, umělou inteligenci a robotiku pro vojenské účely.
Austrálie, která je obklopena hlubinami a rozlehlostmi Indického a Tichého oceánu, plánuje pořídit zejména velké drony (XL-AUVs) třídy „Ghost Shark“. Tento typ dronu by měl být multifunkčně využíván „pro skrytý dálkový průzkum, sledování a útočné operace,“ uvedl portál Breaking Defense.
„Ghost Shark“ by měl být startován z lodí, pobřeží a také z letadel. Anduril ve své vlastní tiskové zprávě uvedl, že dron bude také schopen provádět pobřežní hlídkové patroly a s využitím umělé inteligence vytvářet rozsáhlý situační obraz v oceánu.
David Goodrich, generální ředitel a výkonný ředitel Anduril Australia, byl citován na zpravodajské platformě slovy: „‚Ghost Shark‘ se bude muset dále vyvíjet, s novými náklady (kamerami a výbušninami, pozn. red.), novými zbraněmi, inteligentnější autonomií a přizpůsobením se novým hrozbám.“
Ochrana proti ponorkám a mořským minám
Díky moderním sonarovým systémům mohou drony lépe detekovat nepřátelské ponorky a sledovat jejich trasy. Existuje však také hybridní typ, který lze nasadit jak na vodní hladině, tak pod ní.
Spojené státy například disponují „Tritonem“, minovým robotem vyráběným firmou Ocean Aero, který umí obojí a je proto nasazen v současné hrozivé situaci v Perském zálivu, jak rovněž uvedl Breaking Defense.
„Triton je ideální zařízení pro boj s minami,“ je citován Kevin Decker, ředitel společnosti Ocean Aero. „Má větší dosah než jiná bezpilotní zařízení, může pod vodou zaostřit své kamery na cíle a pořídit detailní záběry a nevyžaduje žádné další nasazení námořníků,“ dodal Decker.
„Triton“ je tedy celosvětově jediným autonomním podvodním a povrchovým vozidlem (AUSV) poháněným větrem a solární energií. Podle výrobců je schopen autonomně plachtit a potápět se, vykonávat průzkumné práce, sledovat ponorky a detekovat miny.
Na vodní hladině může „Triton“ operovat po dobu 30 dní. Pokud je nasazen pod vodou, může stáhnout své plachty, potopit se až do hloubky 100 metrů a operovat pod vodou přibližně deset dní.
Pro detekci min se především používají vysoce rozlišující videokamery, termokamery a boční sonar, který vytváří zobrazení mořského dna a vody včetně min.
Začínají protiopatření
Jakmile je něco vynalezeno, začínají se okamžitě vyvíjet i protiopatření. Jak uvedla vojenská zpravodajská platforma Defense News 23. března, plánují Spojené státy a Velká Británie společně vyvinout systémy, které budou schopny detekovat a ničit podvodní roboty, „včetně bezpilotních podvodních vozidel, dálkově ovládaných podvodních vozidel a polopotápějících vozidel“. V zadávacích podmínkách je uvedeno: „Současná řešení jsou roztříštěná, drahá a v omezeném množství.“
Aktuálně je hlavní zaměření na ochranu přístavů a molo před podvodními hrozbami různé velikosti a různých systémů. Hlavním cílem je „chránit všechny kritické vodní cesty USA,“ uvádí se v dokumentu.
Závěr
Autonomní podvodní vozidla (AUV), jak jsou drony nazývány v odborné terminologii, nejsou levnou záležitostí. Spekulace, že podvodní drony mohou být vyráběny stejně levně jako dosavadní vzdušné drony, neodpovídají skutečnosti – alespoň v současnosti.
Podvodní drony jsou totiž vybaveny drahou špičkovou technologií a hrají stále důležitější roli při ochraně přístavů a pobřeží, stejně jako při vojenských námořních operacích.
Policisté a námořní síly po celém světě stále více spoléhají na mořské drony pro shromažďování důležitých informací. Mezi jejich úkoly patří mapování mořského dna, což může přinést taktickou výhodu pro námořní válku, průzkum nepřátelských podvodních aktivit, průzkum pro pobřežní útoky a zajištění námořních hranic. V současnosti slouží zejména k ochraně podvodní infrastruktury, například podmořských kabelů pro telekomunikace a podvodních potrubí.
–etg–
