Na začátku byl banální případ padělání dokladů o ubytování. Advokát Jan Březina si ale všiml, že soudce ze soudního spisu vyjmul zapečetěnou obálku a vyměnil ji za jinou. Nejvyšší soud postup označil za nezákonný a rozhodnutí v dotčeném případu úplně anuloval. Ve věci podal stížnost pro porušení zákona i ministr spravedlnosti.
Vývoj případu
V dotčeném případu se řešilo obvinění ukrajinské občanky Alviny S. z padělání dokladů o svém ubytování v ČR, které měla podle soudu předložit pracovníkům odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR.
Obvodní soud pro Prahu 9 poslal věc usnesením pouze k „přestupkovému řízení“, aby se rozhodlo, zda byl spáchán přestupek. Státní zástupce proti usnesení podal stížnost.
O stížnosti rozhodoval senát Městského soudu v Praze v neveřejném zasedání, kam strany žaloby a obhajoby neměly přístup. A právě v této fázi vznikl problém.
Senát Městského soudu v Praze, jemuž předsedal JUDr. Richard Petrásek, neveřejně hlasoval a vyhotovil protokol zachycující průběh neveřejného zasedání. Výsledek hlasování (jak který soudce hlasoval o rozhodnutí) byl vložen do zapečetěné obálky a do soudního spisu. Obálku může rozpečetit pouze předseda senátu nadřízeného soudu či Nejvyššího soudu, pokud by bylo zapotřebí přezkoumat průběh hlasování.
Za nerespektování postupu předepsaného trestním řádem při nakládání s obálkou protokolu o hlasování byl předseda senátu postižen výtkou.
— tisková mluvčí Městského soudu v Praze
Původně vyhotovený protokol o průběhu neveřejného zasedání uvádí, že soud stížnost státního zástupce „zamítl“, dozvídáme se zpětně z rozhodnutí Nejvyššího soudu. To znamená, že trestní řízení bylo pravomocně skončeno. Protokol byl také vložen do soudního spisu a mohl se s ním seznámit kdokoliv, kdo do spisu nahlížel.
Jenomže tentýž senát Městského soudu v Praze následně ve stejném případě vydal usnesení, že v neveřejném zasedání „uznal“ stížnost státního zástupce. Zároveň soudu prvního stupně uložil povinnost, aby o věci znovu jednal a rozhodl.
Když případ dorazil k onomu nižšímu soudu – Obvodnímu soudu pro Prahu 9, soudce zaregistroval, že protokol o průběhu zasedání říká, že soudní senát stížnost státního zástupce „zamítl“, ale rozhodnutí senátu říká, že stížnost „uznal“.
Nižší soud poukázal na rozpor mezi rozhodnutím a protokolem. Na to Městský soud v Praze reagoval vydáním „opravného usnesení“, kterým rozhodl, že se opravuje „chyba“ v protokolu a stížnost zástupce se „uznává“.
Na opravné usnesení podala obhajoba stížnost k Vrchnímu soudu v Praze, který opravné usnesení zrušil pro „nezákonnost“.
Soudce JUDr. Richard Petrásek z Městského soudu v Praze následně v soudním spisu otevřel a vyměnil zapečetěnou obálku s výsledkem hlasování. Toho si všiml zastupující advokát, který původní a novou obálku fotograficky zdokumentoval.
Ve věci potom podal stížnost pro porušení zákona i nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).
Po stížnostech ministra a advokáta, který zastupoval ženu z Ukrajiny, Nejvyšší soud úplně anuloval rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 9 a nařídil nové jednání.
„Soudce JUDr. Richard Petrásek obálku otevřel a vyměnil, to ani sám nepopírá,“ sdělil deníku Epoch Times zastupující advokát JUDr. Jan Březina. „Co uváděl protokol o hlasování v obálce neví krom JUDr. Petráska nikdo a už se to bohužel ani nikdo nedozví. JUDr. Petrásek uvádí, že vyměnil pouze obálku, nikoli protokol, to je ale nepřezkoumatelné. JUDr. Petrásek však v každém případě porušil zákon už jen tím, že obálku otevřel, to je naprosto nepřípustné.“
Březina v rozhovoru pro server Česká justice sdělil, že s něčím takovým se ještě nesetkal a dodal: „Tento případ je velkou ostudou celé české justice. Nejen soudce, který si ze soudního spisu udělal trhací kalendář, ale i vedení Městského soudu v Praze. To se naprosto okatě snažilo celou věc zamést pod koberec.“
Vedení Městského soudu v Praze udělilo soudci Petráskovi kvůli postupu výtku.
„Za nerespektování postupu předepsaného trestním řádem při nakládání s obálkou protokolu o hlasování (…) byl postižen dne 24. 3. 2025, dosud kárně bezúhonný předseda senátu JUDr. Richard Petrásek, výtkou,“ sdělila deníku Epoch Times tisková mluvčí Městského soudu v Praze JUDr. Kateřina Eliášová.
Jak advokát odhalil manipulaci s obálkou
„Ofotil jsem si celý spis poté, co jsem převzal usnesení v rozporu s protokolem. Totéž jsem učinil po vydání ‚opravného‘ usnesení. Soudce porušující zákon si byl natolik jistý, že se ani neobtěžoval novou obálku připodobnit té původní,“ sdělil Březina serveru Česká justice.
Dále advokát popsal „viditelné natržení protokolu“, ke kterému byla původní obálka přišita, rozdíl v razítku na zapečetěné obálce, i „znatelné rozdíly“ v rukopisech na obálkách.
Rozpor mezi protokolem a usnesením vedení soudu podle advokáta odůvodnilo tak, že v rámci přípravy neveřejného zasedání soudce zpravodaj JUDr. Alexander Sotolář (člen soudního senátu soudce Petráska) vyhotovil koncept rozhodnutí, a ten rozeslal ostatním členům senátu. „Již sama skutečnost, že má soudce rozhodnutí připravené ještě před zahájením jednání, ba toto rozhodnutí rozesílá zbývajícím soudcům ke schválení, je šokující,“ uvedl Březina.
Soudci toto pochybení svalili na protokolující úřednici, když uvedli, že tato [osoba] z nepochopitelných důvodů zaprotokolovala opak vyhlášeného rozhodnutí.
— JUDr. Jan Březina, advokát
Z vyjádření soudu podle advokáta vyplývá, že „soudci toto pochybení svalili na protokolující úřednici, když uvedli, že tato [osoba] z nepochopitelných důvodů zaprotokolovala opak vyhlášeného rozhodnutí“, což považuje za „účelové vysvětlení“.
„Nedokážu si představit, co by zkušenou protokolující úřednici vedlo k tomu, že by se takto citelně upsala. Logičtější se mi jeví ta varianta, že si soudce zrušující rozhodnutí skutečně předem připravil, nicméně při neveřejném zasedání senát následně rozhodl opačně. A tak to bylo i správně zaprotokolováno. Soudce nicméně tuto změnu opomněl propsat do předpřipraveného rozhodnutí, což vedlo k onomu rozporu. Jedná se ale o mou ničím nepodloženou domněnku, která je však rozhodně logičtější než oficiální verze soudu,“ uvedl Březina.
