Otisky prstů místo razítek do pasu: od dubna EU na svých vnějších hranicích digitálně a biometricky zaznamená příjezdy a odjezdy milionů státních příslušníků třetích zemí. Nový systém vstupu a výstupu má umožnit lepší kontrolu pobytu a zvýšit bezpečnost. Týká se především běžných vstupů do schengenského prostoru.
Evropská unie zavedla od 10. dubna 2026 takzvaný systém vstupu a výstupu (Entry-Exit-System, EES), digitální hraniční systém, který zásadně mění dosavadní kontroly na vnějších hranicích schengenského prostoru. Nově se příjezdy a odjezdy státních příslušníků třetích zemí nebudou dokládat razítky v pase, ale budou evidovány elektronicky. Systém se zavádí postupně už od října 2025.
Jeho jádrem je digitalizace hraničních kontrol pro občany mimo EU. Příjezdy a odjezdy se ukládají do centrální databáze. Zaznamenávají se osobní údaje, informace z pasu i biometrické prvky, jako jsou snímky obličeje a otisky prstů.
Systém se týká cestujících ze třetích zemí, kteří se v schengenském prostoru zdržují maximálně 90 dní (krátkodobé vízum) během období 180 dní*. Občanů EU se netýká.
* Pozn. redakce: Při každém dni pobytu se zpětně kontroluje předchozích 180 dnů – tzv. klouzavé období – sečtou se všechny dny, kdy byl cizinec v Schengenu a součet nesmí přesáhnout 90 dní.
Do budoucna se budou muset registrovat všichni cestující ze zemí mimo EU bez ohledu na věk. Pro každou osobu vznikne digitální datový záznam. Otisky prstů se budou odebírat od 12 let. Podmínkou registrace je platný cestovní doklad – bez něj registrace není možná. Pokud cestující odmítne poskytnout biometrické údaje, může mu být vstup odepřen nebo povolen až po manuální kontrole.
Nové postupy na hranicích
Změny se dotýkají i samotného průběhu kontrol na hranicích. Cestující třetích zemí se budou muset registrovat. Jejich údaje se zaznamenají a následně ověří. V některých případech se k tomu využijí samoobslužné terminály ještě před kontrolou ze strany pohraničníků. Klíčovou součástí systému je automatický výpočet délky pobytu. Systém EES je navržen tak, aby sám rozpoznal, zda byla překročena povolená doba pobytu, což je jedním ze základních důvodů Evropské komise.
Podle oficiálního výkladu má EES pomoci identifikovat takzvané „overstays“ (překročení povolené doby pobytu) a účinněji omezovat nelegální migraci. Zároveň má ztížit podvody s identitou. EU řadí tento systém také mezi nástroje v boji proti terorismu a závažné kriminalitě.
Hodnocení a kritika systému
To, co EU označuje jako „prevenci nelegální migrace“, někteří nevnímají jako klasický nástroj ochrany hranic, ale spíše jako digitální kontrolní systém pro osoby, které již vstoupily do schengenského prostoru legálně. Formy nelegální migrace přes moře nebo nehlídané pozemní hranice přímo nezachycuje.
Nesporné je, že s EES se výrazně rozšíří sběr dat na hranicích. Miliony cestujících budou nově systematicky registrovány a jejich údaje budou ukládány, a to i bez konkrétního podezření. Evropská unie zdůrazňuje, že systém funguje v rámci jasně vymezeného právního rámce a splňuje standardy ochrany osobních údajů.
Organizace na ochranu občanských práv, jako je Statewatch, naopak varují před rostoucí „hraniční architekturou“ EU jako součástí budování rozsáhlých centrálních databází, v nichž se ukládají osobní a biometrické údaje velkých skupin obyvatel. Jejich kritika se zaměřuje na možné zásahy do ústavních práv i na rizika spojená s automatizovaným zpracováním dat. Upozorňují také na fenomén tzv. function creep, tedy postupného rozšiřování využití dat nad rámec původně zamýšleného účelu.
Rozšíření sběru dat
Nový systém Entry-Exit-System sleduje – podobně jako iniciativa evropské digitální identity (eID) – cíl umožnit využívání identifikačních údajů v rámci celé EU, například pro správní a servisní procesy. Oba systémy jsou sice formálně oddělené, přesto mezi nimi existují strukturální podobnosti. V obou případech se identifikační údaje digitálně zaznamenávají, ukládají a zpřístupňují pro různé účely.
V širším kontextu nepředstavují ani eID, ani nový systém EES izolovaná opatření, ale jsou součástí rozsáhlejšího trendu směřujícího k digitálně propojeným správním a kontrolním strukturám v Evropě. Oba systémy však vycházejí ze společné logiky: identita se stále více zaznamenává digitálně, standardizuje a zpřístupňuje v interoperabilních datových systémech.
Na jedné straně to může zvýšit efektivitu administrativních procesů, na druhé straně se s rozšiřováním centrálních datových infrastruktur zvyšují i možnosti státní kontroly, která zasahuje do stále více oblastí života.
–etg–
