Nová studie ze Švédska odhalila, že nahrazení pasivního času stráveného u obrazovky duševně stimulujícími činnostmi, jako je četba nebo práce, může snížit riziko vzniku demence.
Většina z nás tráví značnou část dne buď na pohovce, nebo u pracovního stolu, ale není sezení jako sezení. Nový výzkum naznačuje, že pokud vyměníte netečné sledování televize za aktivity typu četby knihy nebo práce na projektu, můžete svému mozku dopřát povzbuzení, které v pozdějším věku sníží riziko rozvoje demence.
Vzhledem k tomu, že demence je v současnosti třetí nejčastější příčinou úmrtí starších dospělých po celém světě, vědci možná identifikovali překvapivě jednoduchý ochranný návyk: nahrazení pasivního času u obrazovky četbou nebo duševně náročnou prací by mohlo snížit toto riziko až o 11 %.
Pasivní sezení riziko nezvyšovalo
Zjištění nedávno publikovaná v odborném časopise American Journal of Preventive Medicine jsou prvními, která rozlišují mezi pasivním a mentálně aktivním sezením ve vztahu k riziku demence – a tento rozdíl je zásadní.
Vědci analyzovali údaje od téměř 21 000 dospělých ve věku 35 až 64 let, které sledovali po dobu 19 let, od roku 1997 do roku 2016. Účastníci odpovídali na otázky týkající se jejich zvyklostí při sezení, fyzické aktivity a dalšího chování souvisejícího s demencí. Tato data byla následně porovnána se švédskými zdravotními registry a záznamy o úmrtích, aby bylo možné identifikovat nové případy tohoto onemocnění. V průběhu studie bylo mezi účastníky zaznamenáno 569 nových případů demence.
Studie definovala tři odlišné efekty, které stojí za pozornost:
- Každá další hodina, kterou člověk strávil duševně aktivními činnostmi – jako je čtení, práce nebo luštění hlavolamů – byla spojena s přibližně 4% snížením rizika rozvoje demence. Tento ochranný účinek byl obzvláště výrazný u osob ve věku 50 až 64 let.
- Pokud byl čas strávený pasivní sedavou činností nahrazen na jednu hodinu duševně stimulující aktivitou, snížení rizika demence vzrostlo na 7 %.
- Při zachování všech ostatních úrovní aktivity se riziko demence u člověka, který ke svému dni přidal hodinu duševně stimulující činnosti, snížilo zhruba o 11 %.
Pasivní sezení, například sledování televize, samo o sobě riziko demence nezvyšovalo, pokud byly vzaty v úvahu ostatní faktory životního stylu. Jinými slovy, čas na pohovce vám neublíží; jde prostě jen o promarněnou příležitost.
„To, jak využíváme mozek během sezení, se zdá být rozhodujícím faktorem pro budoucí kognitivní funkce a, jak jsme ukázali, může předpovídat nástup demence,“ uvedl v prohlášení spoluautor studie a vedoucí výzkumník Mats Hallgren z Karolinska Institute ve Švédsku.
Nejdůležitější je duševní zapojení
Zjištění odpovídají očekáváním odborníků.
„Jasné je, že nejdůležitější je být mentálně zapojen – nikoliv konkrétní činnost jako takové,“ vysvětlil deníku Epoch Times Dr. David Perlmutter, atestovaný neurolog a autor bestsellerů New York Times. „Činnosti, které vyžadují přemýšlení, soustředění a účast, jako je čtení, psaní, učení se něčemu novému, luštění křížovek nebo řešení problémů, jsou obecně prospěšnější než pasivní aktivity typu sledování televize.“
Nejužitečnější aktivity jsou podle Perlmuttera ty, které pro vás představují určitou výzvu, zahrnují učení se novým věcem nebo vyžadují aktivní řešení problémů. „Jednoduchým závěrem je, že neexistuje jediná ‚nejlepší‘ aktivita; záleží na aktivním používání mozku namísto pouhého vypnutí,“ poznamenal.
To je v souladu s širším konceptem kognitivní rezervy: myšlenkou, že pravidelné namáhání mozku mu pomáhá lépe odolávat následkům stárnutí a nemocí.
Nezapomínejte na pohyb
Sedavé chování je ovlivnitelným rizikovým faktorem mnoha zdravotních stavů včetně demence. Tato studie zdůrazňuje, že ne všechna sedavá chování nesou stejné riziko.
„S přibývajícím věkem je důležité zůstat fyzicky aktivní, ale také mentálně aktivní – zejména když sedíme,“ vysvětlil Hallgren. Duševní zapojení je však jen částí celkového obrazu.
Neurovědec Christopher U. Missling, který se na studii nepodílel, dodal, že zatímco duševně stimulující úkoly posilují kognitivní sítě přímo, fyzická aktivita zlepšuje zdraví mozku nepřímo skrze lepší krevní oběh a snižování zánětů. „Kombinace pravidelné fyzické aktivity s duševně stimulujícím sezením nabízí největší ochranný účinek,“ uzavřel.
–ete–
