Švédský státní zástupce 4. května uvedl, že uvalil vazbu na čínského kapitána ropného tankeru, který je spojován s ruskou stínovou flotilou, a to kvůli podezření z držení falešných dokumentů a porušení předpisů o způsobilosti plavidla k plavbě.
Švédská pobřežní stráž a policie vstoupily 3. května kolem 14:00 ve švédských teritoriálních vodách na palubu lodi Jin Hui plující pod syrskou vlajkou, a to jižně od Trelleborgu.
Vrchní žalobce Adrien Combier-Hogg, který vede předběžné vyšetřování, uvedl v prohlášení, že výslech kapitána byl naplánován na 4. května, a dodal, že navázal kontakty s dalšími úřady a státy.
Švédské úřady informovaly, že loď Jin Hui je považována za součást takzvané stínové flotily, kterou má Rusko využívat k obcházení západních sankcí zavedených po invazi Moskvy na Ukrajinu v únoru 2022. Ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin zároveň řekl, že plavidlo figuruje na sankčních seznamech Evropské unie, Spojeného království a Ukrajiny.
Zadržení lodi Jin Hui a jejího kapitána představuje již pátý takový zásah Švédska v letošním roce a zároveň pátý podobný případ v posledních měsících.
Švédská pobřežní stráž uvedla, že plavidlo, které bylo podle všeho prázdné, figuruje na sankčních seznamech Evropské unie a Spojeného království.
Ačkoli Jin Hui pluje pod syrskou vlajkou, v minulosti nesla vlajky Libérie, Panamy, Singapuru a Marshallových ostrovů.
V námořní dopravě je běžné, že lodě plují pod takzvanými vlajkami výhodnosti, které často mají jen malou nebo žádnou souvislost s vlastnictvím lodi nebo jejími hlavními obchodními partnery.
Ačkoli je Rusko rozlehlá země, má omezené splavné pobřeží. Mnoho lodí směřujících do ruských přístavů nebo z nich musí proplouvat Černým mořem, Bosporským průlivem nebo Baltským mořem.
Kodaňská úmluva, která vstoupila v platnost v roce 1857, umožňuje lodím směřujícím do ruských přístavů v Baltském moři nebo z nich proplouvat úzkými průlivy mezi Švédskem a Dánskem.
Švédsko, které vstoupilo do NATO v roce 2024, je stále obezřetnější vůči ruským vojenským plavidlům a obchodním lodím zapojených do obchodu s Moskvou.
Během posledních dvou let lodě takzvané stínové flotily čelí podezřením z manipulování s podmořskými kabely v Baltském moři či neobvyklému stylu plavby v jejich blízkosti.
V listopadu 2024 byly v Baltském moři během 24 hodin poškozeny dva podmořské optické kabely, což časově souviselo s pohybem čínské nákladní lodi Yi Peng 3. Čínské úřady odmítly plnou spolupráci, o kterou žádal švédský státní zástupce vyšetřující tyto incidenty.
V únoru 2026 čínský kapitán kontejnerové lodi NewNew Polar Bear Wan Wenguo u soudu v Hongkongu prohlásil, že se necítí vinen v souvislosti s jedním bodem obžaloby za poškození cizí věci. Případ se týká incidentu z 8. října 2023, kdy byla poškozena část přibližně 80 kilometrů dlouhého plynovodu Balticconnector, který zásobuje Finsko, a také telekomunikační kabel spojující Finsko a Estonsko.
Na slyšení Výboru pro zahraniční vztahy Senátu USA 30. dubna zaznělo jedno z dosud nejsilnějších varování před rostoucí rolí Číny v podezřeních na sabotáž podmořských kabelů.
Rusko se k zadržení lodi Jin Hui nevyjádřilo, v minulosti však obvinilo členské státy NATO z pirátství v souvislosti s jejich kroky proti plavidlům napojeným na Moskvu.
Německo, Spojené království a dalších deset evropských zemí se v prosinci 2024 dohodly na opatřeních s cílem „narušit a odradit“ ruskou stínovou flotilu.
Neil Roberts, vedoucí oddělení námořní a letecké dopravy v britské Lloyd’s Market Association, v lednu 2025 pro Epoch Times sdělil, že Rusko může kontrolovat přibližně 1 100 lodí, včetně ropných tankerů, kontejnerových lodí a nákladních plavidel.
Lodě stínové flotily, které často používají matoucí množství různých názvů, se podle Robertse plavily po světových mořích již dlouho před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022, avšak konflikt a rostoucí napětí s NATO je přivedly do centra pozornosti.
Na zprávě se podílela agentura Reuters. Překlad byl doplněn redakcí.
–ete–
