Často v médiích a od odborníků slýcháme informace o účinnosti vakcín. Někdy slyšíme o 95procentní účinnosti, někdy o 40procentní, atd. Co ale to číslo znamená v praxi? Jak se účinnost měří a přepočítává na procenta?
Na toto téma jsme si povídali s matematikem RNDr. Tomášem Fürstem, Ph.D., který se zabývá matematickým modelováním a statistikou.
Jak se počítá účinnost vakcín? Jaký je rozdíl mezi účinky vakcíny v klinické studii a ve skutečném světě, při použití v populaci?
Jeden koncept určování účinnosti je vaccine efficacy a druhý koncept je vaccine effectiveness. Do češtiny se to hůře překládá a oba koncepty se označují jedním slovem „účinnost“. V těch dvou přístupech je ale značný rozdíl. Když obojímu říkáme účinnost, vzniká zmatení pojmů. Novinářům se někdy nepodaří přijít na to, že jsou to dva odlišné koncepty.
Ono je to oboje účinnost, ale v různých kontextech, protože tu vaccine efficacy zjistíme jenom v randomizované studii a vidíme přímou kauzální účinnost vakcíny. To znamená, že skutečně randomizujeme lidi, rozdělíme je na dvě skupiny, v každé skupině je stejný poměr kuřáků nekuřáků, mužů a žen, obézních a hubených atd. Jedni dostanou vakcínu, druzí dostanou placebo (vakcínu, v níž není účinná látka).
Pokud možno je to zaslepená studie, aby se nedalo švindlovat, a aby tam nebyl placebo efekt.
(pozn. redakce – k pojmu vaccine effectiveness se dostaneme dále v rozhovoru)
Jak se účinnost vakcíny ve studii vyhodnocuje?
Je potřeba vždycky definovat nějaký takzvaný endpoint. To znamená účinnost vůči něčemu. To je také velice důležitý bod. Například chci zjistit, jaká je účinnost vůči symptomatické infekci, což znamená laboratorně potvrzenou chřipku, že budu mít symptomy chřipky a nějaký důkaz původce (třeba pozitivní PCR test na chřipkový virus). Taková studie může ukázat, jak účinně brání vakcína onemocnění.
Ale taky můžu sledovat účinnost proti hospitalizaci, proti těžkému průběhu chřipky, proti úmrtí na chřipku. To jsou různé endpointy, kdy je potřeba dopředu říci, s jakým endpointem účinky sledujeme.
Takže si vezměme třeba úmrtí na chřipku. Postavím prospektivní randomizovanou dvojitě zaslepenou studii, a jednu skupinu očkuji účinnou látkou, druhou očkuji placebem. Potom je všechny sledujeme a díváme se, kdo z neočkovaných umře na chřipku a kdo z očkovaných umře na chřipku.
Z toho se obvykle vypočítávají dvě věci. Jedna se jmenuje Absolutní snížení rizika, anglicky Absolute Risk Reduction (ARR) a druhou je Relativní snížení rizika, anglicky Relative Risk Reduction (RRR)
To se počítá jak?
Tak například jestli v té naočkované skupině jedno procento lidí zemřelo na chřipku a v té nenaočkované skupině dvě procenta lidí zemřely na chřipku, tak absolutní snížení rizika je jedno procento (1 %). Z dvouprocentního rizika to slezlo na jednoprocentní riziko, to znamená, slezlo to o jedno procento. To je ARR, Absolute Risk Reduction.
Prodejci vakcín samozřejmě z obchodních důvodů vždycky citují tu druhou variantu Relative Risk Reduction a řeknou, že předtím bylo riziko dvě procenta, teď je riziko jedno procento, což znamená, že to slezlo o polovinu, tedy účinnost 50 % procent. Takže budou říkat, že vakcína má 50% účinnost.
Takhle vznikla ta covidová nedorozumění, kdy absolutní snížení rizika symptomatické infekce (pacient má symptomy a pozitivní PCR test na covid) covidovou mRNA vakcínou od Pfizeru bylo 0,8 %, ale relativní snížení rizika bylo 95 %. Takže všichni citovali účinnost 95 %, a přitom šlo o snížení rizika symptomatické infekce o 0,8 % ve studii, která navíc měla mnoho dalších nedostatků.
Ale pořád je důležité vědět, že jsme v kontextu randomizované studie, kdy jsou ty dvě skupiny očkovaných a neočkovaných vytvořené tak, aby byly srovnatelné. Kontext randomizované studie znamená, že to číslo účinnosti se dá přímo interpretovat kauzálně. To znamená, že skutečně řekneme, že vakcína v té skupině snižuje riziko úmrtí o tolik a tolik, ať už relativně nebo absolutně.
Tohle se udělá v registrační studii, na základě které regulační orgány schvalují nebo neschvalují uvolnění vakcíny do oběhu, protože z takové studie dostaneme kauzálně interpretovatelnou účinnost a kauzálně interpretovatelnou bezpečnost.
A ten druhý koncept vaccine effectiveness se používá pro hodnocení efektivity vakcíny při nasazení v realném světě, v populaci?
Ano. To se měří, když se vakcína pustí do populace. Jenomže jakmile se to pustí do populace, tak najednou vidíš něco úplně jiného, protože někdo si pro tu vakcínu přijde a někdo si pro tu vakcínu nepřijde. Žádná randomizace, žádné placebo, nic.
K tomu ještě existuje něco jako „efekt zdravého očkovaného“ (healthy vaccinee efekt), o kterém jsme mluvili už několikrát v minulosti. Ten vzniká proto, že lidé blízko smrti se typicky neočkují, takže úmrtí se potom koncentrují ve skupině neočkovaných, což vytváří iluzi, že vakcína chrání před smrtí.
Takže najednou vidíš, že ty skupiny očkovaných a neočkovaných jsou v reálném životě velmi odlišné. Takže když v reálném použití začneš počítat absolute risk reduction anebo relative risk reduction mezi skupinou očkovaných a skupinou neočkovaných, tak ti najednou začnou vycházet úplně jiná čísla.
A tohle se typicky interpretuje jako vaccine effectiveness, ale je v tom mnoho různých zkreslení, vychýlení, neboli biases. Skutečná vaccine effectiveness by se měla spočítat tak, že ty všechny možné biases odstraníš. No ale to je velice obtížné. Kdybys je všechny odstranil, tak jsi zpátky u té vaccine efficacy změřené v randomizované zaslepené studii.
Takže za vaccine effectiveness se potom vydávají různé výpočty z observačních studií, kde se počítá ARR a RRR, jenomže se to počítá na různě vychýlených vzorcích, takže vycházejí různá více či méně nesmyslná čísla.
Takže o účinnosti vakcíny spíše vypovídá dobře udělaná randomizovaná a dvojitě zaslepená studie, a nebo může použití v praxi odhalit něco, co studie neukázala?
Člověk by vždycky chtěl vidět tu skutečnou „efficacy“, ale k té se v podstatě nelze dostat mimo randomizovanou studii.
Počítat to z real world data, to znamená z observačních dat v reálném světě, kde očkovaní, jak víme, jsou mnohem zdravější než ti neočkovaní, je vemi obtížné, o čemž už mnoho let ve veřejném prostoru mluvíme.
Můžeš přecenit účinnost té vakcíny, klidně i o řád. Takže to vůbec nemá smysl. Nemá smysl počítat účinnost vakcíny z observačních dat, co má smysl, je pořádně udělat randomizovanou studii a tam se podívat na účinnost.
Děkuji za rozhovor.
