Z důvodů bezpečnostních obav nebude nově možné získat podporu z fondů EU pro energetické projekty, které obsahují měniče z Číny nebo jiných států označených jako rizikové. Toto rozhodnutí představuje hluboký zásah do evropské energetické transformace a může mít důsledky pro rozvoj solární energetiky.
Od začátku dubna 2026 platí v EU zastavení podpory pro určité energetické projekty. Evropské investiční bance (EIB) již není dovoleno financovat projekty, které obsahují měniče od takzvaných rizikových dodavatelů. Podle představitelů Komise se jedná o dodavatele z Číny, Ruské federace, Íránu a Severní Koreje.
Nová omezení platí okamžitě pro všechny nové projekty. U již probíhajících projektů jsou stanoveny přechodné lhůty. Zejména jsou postiženi čínští dodavatelé, jako jsou Huawei, Sungrow, Ginlong (Solis) a Growatt, přičemž Huawei a Sungrow mají v současnosti v EU značný podíl na trhu. Podle zprávy Spiegelu byly jejich měniče instalovány v téměř všech solárních projektech, které v roce 2025 získaly podporu od EIB, což představovalo přibližně jednu pětinu všech takových projektů.
EU plánuje vyřadit měniče rizikových dodavatelů z propojených elektrických sítí
Finanční instituce musí do začátku května nahlásit Komisi své probíhající projekty. Pokud to bude možné, měla by být provedena výměna čínských měničů. Toto rozhodnutí platí nejen pro EU, ale i pro sousední regiony, které jsou připojeny k evropské elektrické síti, jako jsou části Severní Afriky a Balkánu.
Měniče jsou klíčovými prvky fotovoltaických systémů a bateriových úložišť. Převádějí stejnosměrný proud na střídavý, který je kompatibilní se sítí, a řídí jeho dodávku do elektrické sítě. Dále monitorují napětí a frekvence a jsou klíčové pro vypnutí systému v případě poruchy.
Měniče jsou tedy kritickými rozhraními mezi výrobou energie a elektrickou sítí. Moderní zařízení jsou navíc připojena k internetu. Informace jsou ukládány v cloudu, zařízení dostávají aktualizace a je možné je ovládat na dálku. Tímto způsobem se měniče stávají centrální součástí inteligentních elektrických sítí, takzvaných Smart Grids.
Testy potvrzují teoretické riziko manipulace s měniči
Z pohledu Evropské komise však tyto možnosti představují výrazné riziko pro kybernetické útoky. Vlastní zjištění a „dostatečné důkazy“ od tajných služeb členských států tuto domněnku podporují. Podle jednoho z představitelů EU, který citovala AFP, jsou některé třetí státy „schopny podkopat naši kritickou infrastrukturu pomocí měničů, zejména prostřednictvím možných výpadků“.
Ačkoli zatím nebyly potvrzeny žádné skutečné rozsáhlé útoky, které by toto hodnocení podpořily, rizika jsou považována za teoreticky pravděpodobná a byla i technicky demonstrována. Třetí státy by například mohly destabilizovat energetickou infrastrukturu tím, že získají přístup k měničům připojeným k internetu.
Přes bezpečnostní mezery a kompromitované systémy by bylo možné měniče vzdáleně ovládat, omezit jejich výkon nebo je vypnout. Manipulací s více zařízeními současně by mohl být způsoben i výpadek sítě. Testy rovněž prokázaly možnost rušení senzorů pomocí rádiových frekvencí.
Evropská legislativa způsobuje vyšší náklady a zpoždění projektů
Tzv. EMI útoky, tedy elektromagnetická rušení, by mohly vést k chybným měřením, vypnutí zařízení a dalším škodám. Studie, zejména analýzy v daném odvětví, varují před systémovými riziky, jako je současné vypnutí velkých fotovoltaických výkonů. V důsledku kaskádových efektů by to mohlo vést k poruchám sítě, až po skutečný blackout.
Dále by pokračování současného stavu posílilo závislost na čínských výrobcích a dlouhodobě ohrozilo bezpečnost dodávek. V Německu je například nainstalováno několik stovek gigawatt výkonu díky čínské technologii. Zákazy technologií z Ruska, Íránu a Severní Koreje mají přitom geopolitickou a preventivní funkci, protože tržní podíly těchto zemí v oblasti měničů jsou nízké nebo žádné.
Jako alternativu vidí Komise rozšíření dodavatelských řetězců uvnitř samotné státní unie. Jako potenciální partneři pro diverzifikaci a zajištění technologické suverenity jsou zvažovány také USA, Japonsko, Jižní Korea a Švýcarsko. V krátkodobém horizontu však projekty postižené zastavením podpory čelí značným nákladům na přechod a zpožděním.
–etg–
