Téma možného ohrožení eurofondů pro Slovensko nabírá na intenzitě a stává se předmětem politického sporu. Český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / Evropská lidová strana) odmítá interpretaci Smeru-SD, podle níž šlo v Evropském parlamentu jen o technické hodnocení fungování Evropské komise. Podle něj usnesení poukazuje na širší problémy spojené s kontrolou veřejných financí a fungováním právního státu na Slovensku. Upozorňuje, že další postup bude záviset na krocích slovenské vlády a přístupu k výhradám ze strany evropských institucí.
V rozhovoru se dočtete také o tom:
- jaký je reálný proces a časový rámec případného zmrazení eurofondů ze strany Evropské komise
- proč podle Tomáše Zdechovského nejde o politický útok, ale o reakci na konkrétní zjištění
- zda se Slovensko podle něj přibližuje scénáři Maďarska, kterému už část eurofondů zmrazili
Epoch Times Slovensko: V Evropském parlamentu jste podpořil usnesení, které vyzývá Evropskou komisi zvážit mechanismus podmíněnosti vůči Slovensku – zmrazení eurofondů. Co vás přesvědčilo, že situace je natolik vážná, aby si vyžádala takový krok?
Tomáš Zdechovský: Přesvědčila mě fakta. Na Slovensku dlouhodobě vidíme vážná podezření ze zneužívání evropských peněz, oslabování kontrolních institucí a změny v trestním právu, které mohou komplikovat vyšetřování korupce. Během mise Výboru pro kontrolu rozpočtu (CONT) jsme slyšeli množství svědectví o tom, že peníze určené na rozvoj venkova nekončily v projektech, které by pomohly regionu, ale u lidí napojených na politické a ekonomické struktury. Pokud se za evropské peníze staví „luxusní penziony“, které ve skutečnosti slouží jako soukromé vily, nejde o administrativní chybu, ale o systémový problém. Mojí povinností jako koordinátora Evropské lidové strany ve výboru CONT je chránit peníze evropských daňových poplatníků. Padni komu padni.
Slovenští europoslanci za Smer-SD tvrdí, že jde jen o politický útok ze strany opozice a Slovensko o eurofondy nepřijde, jelikož hlasování bylo ve skutečnosti jen o tom, zda samotná Evropská komise dobře hospodaří. Jaká je vaše reakce?
To je typická snaha odvést pozornost od podstaty problému. Ano, formálně šlo o rozpočtové absolutorium, ale Evropský parlament má v tomto procesu právo hodnotit i to, zda Komise dostatečně chrání rozpočet EU v členských státech. Pokud jsou na Slovensku vážná rizika pro ochranu evropských financí, Parlament má nejen právo, ale i povinnost na ně upozornit. Není to útok na Slovensko ani na slovenské občany, je to tlak na vládu, aby přestala hazardovat s důvěrou v používání eurofondů. Ti, kteří nic nezneužili, se nemají čeho bát, bát by se měli ti, kteří z eurofondů udělali bankomat pro své lidi. Slovensko je navíc na penězích z EU závislé. Politici Smeru se snaží celou věc bagatelizovat a zamést pod koberec. Přitom tyto peníze končily v kapsách jejich kamarádů a sponzorů.
Podle Smeru se Slovensko v přijatém dokumentu ani vůbec nezmiňovalo a zmínku o Slovensku tam vložili až europoslanci z PS…
V Evropském parlamentu se dokumenty mění pozměňovacími a doplňovacími návrhy, to je naprosto standardní demokratický postup, žádné spiknutí. Důležité je, že většina europoslanců napříč politickými skupinami vyhodnotila situaci na Slovensku jako natolik vážnou, že se jí má Komise zabývat. Smeráci se tváří, že problém vznikl až tím, že ho někdo pojmenoval v textu. Ve skutečnosti problém vznikl tím, jak vláda nakládá s právním státem, kontrolou fondů a vyšetřováním korupce. Kdyby vláda měla čisté ruce a funkční kontrolní mechanismy, žádný pozměňovací a doplňovací návrh by neměl šanci získat takovou podporu.
Evropský parlament nemá pravomoc vzít zemi eurofondy. Na to musí Evropská komise vyzvat Radu EU a musí to schválit ministři jednotlivých zemí. Jak dlouho takový proces odebrání eurofondů trvá? Kdy nejdříve by k odebrání eurofondů Slovensko mohlo reálně dojít?
Je pravda, že Evropský parlament eurofondy přímo nezmrazuje; Parlament vysílá politický signál a vyzývá Komisi, aby využila své pravomoci. Ten signál je však dost silný. Komise nejprve posuzuje rizika, komunikuje s členským státem a až poté může navrhnout opatření Radě. Rada má po návrhu Komise rozhodnout zpravidla do jednoho měsíce, výjimečně se tato lhůta může prodloužit. Reálně tedy nejde o rozhodnutí ze dne na den. Pokud by však Komise dospěla k závěru, že Slovensko riziko neodstraňuje, první vážné následky mohou přijít v horizontu několika měsíců. Nejrychlejší způsob, jak tomu zabránit, má v rukou slovenská vláda, ta musí jednat, ne útočit na Brusel. To jí fakt nepomůže.
Koaliční představitelé také poukazují na to, že na Slovensku unikne mnohem méně eurofondů ve srovnání s jinými zeměmi. Navíc slovenská policie podle nich dokáže odhalit mnohem více podvodů než jiné země a ty nadále eurofondy pobírají. Proto nevidí důvod, aby je pozastavili Slovensku…
Srovnávání s jinými zeměmi je účelové, pokud má zakrýt problém doma. Při ochraně evropských peněz nejde jen o absolutní částku, ale o to, zda stát má funkční kontrolní orgány, nezávislé vyšetřování, účinné tresty a skutečnou vůli peníze vymáhat zpět. Pokud policie něco odhalí, ale politické zásahy oslabují trestní řízení nebo kontrolní instituce, systém stále nefunguje. Pravidla musí platit pro všechny stejně – pro Itálii, Slovensko, Česko i Maďarsko. Vláda Roberta Fica se nemůže vymlouvat na jinou zemi, když má problém uklidit vlastní dvůr.
Usnesení upozorňuje na několik konkrétních problémů Slovenska – od změn v trestním právu až po oslabení kontrolních institucí. Které z těchto oblastí považujete za nejrizikovější z pohledu ochrany evropských financí?
Za nejrizikovější považuji oslabení vyšetřování a stíhání korupce, protože bez toho se z evropských pravidel stává jen papír. Pokud se snižují tresty, zkracují promlčecí lhůty nebo oslabují specializované orgány, vysílá to velmi nebezpečný signál těm, kteří chtějí veřejné peníze zneužít. Druhým rizikem je politizace institucí, které mají kontrolovat eurofondy. Pokud kontrolor závisí na těch, které má kontrolovat, systém je děravý. Třetím problémem je zastrašování novinářů, neziskových organizací a oznamovatelů, protože právě oni často odhalují případy, na které stát nechce vidět. Evropské peníze potřebují nezávislou kontrolu, ne stranickou ochranu.
Je podle vás situace na Slovensku srovnatelná s Maďarskem, kde už ke zmrazení části eurofondů došlo?
Slovensko ještě není Maďarsko v plném rozsahu, ale směr, kterým se vydává, je velmi znepokojivý. V Maďarsku jsme viděli postupné ovládnutí institucí, oslabení kontroly a vytvoření systému, v němž veřejné peníze končily u lidí blízkých moci. Na Slovensku dnes vidíme některé podobné varovné signály. Ať už jde o útoky na právní stát, tlak na kontrolní orgány či podezření při čerpání eurofondů. Právě proto je třeba jednat teď, dokud lze škodám předejít. Cílem není Slovensko trestat, ale zabránit tomu, aby se vydalo maďarskou cestou. Pak by mohlo být pozdě. Snad si premiér Fico uvědomuje, že maďarská cesta vede do pekla.
V dokumentu se zmiňuje, že vy osobně jste byl terčem výhrůžek během návštěvy delegace Evropského parlamentu v Bratislavě. O co šlo a jak to ovlivnilo váš pohled na stav právního státu na Slovensku?
Nechci ze sebe dělat oběť, ale ano, během návštěvy delegace jsme čelili velmi nepříjemné atmosféře včetně výhrůžek a pokusů o zastrašování. Pro mě to bylo potvrzení, že nejde jen o technickou debatu o fondech, ale o širší problém kultury moci. Pokud jsou lidé, kteří přijedou kontrolovat použití evropských peněz, označováni za nepřátele a čelí výhrůžkám, je v demokratické diskusi něco vážně špatně. Ještě důležitější však je, že podobnému tlaku čelí slovenští novináři, drobní zemědělci, oznamovatelé a občanská společnost. A právě ty musíme chránit, protože bez nich by mnoho kauz nikdy nevyšlo najevo.
Co by podle vás měla udělat slovenská vláda, aby se jakékoli úvahy o zmrazení eurofondů definitivně zastavily?
Vláda podle mého názoru musí udělat pět jasných kroků: obnovit důvěryhodné vyšetřování korupce, posílit nezávislost kontrolních orgánů, respektovat doporučení Evropské komise, garantovat ochranu oznamovatelů a zajistit transparentní přidělování dotací. U PPA musí přijmout opatření, která odstraní pochybnosti o její akreditaci a fungování, nikoli je politicky zlehčovat. Musí také prokázat, že zneužité peníze budou vymáhány zpět a odpovědní lidé budou vyšetřováni bez ohledu na politické vazby. Pokud vláda tyto kroky udělá, důvod pro zmrazení fondů se výrazně oslabí. Pokud je neudělá, pak za následky nebude odpovědný Brusel ani opozice, ale vláda Roberta Fica.
Děkujeme za rozhovor!
–etsk–
