Měli jste někdy pocit, že se vám srdce náhle rozbušilo jako splašené, jako by ztratilo svůj obvyklý rytmus?
Není to nic neobvyklého – může však jít o nebezpečný příznak mrtvice, nebo dokonce blížící se náhlé smrti? V pořadu „Health 1+1“ televize NTD, partnerského média Epoch Times, kardiolog Liu Chung-Pin uvedl, že situace spojené s nepravidelným srdečním rytmem vyžadují okamžitou lékařskou pozornost. Zároveň nabídl několik technik, jak si při bušení srdce pomoci.
Podle Liua označuje bušení srdce především jasně vnímaný nepravidelný srdeční rytmus – nerovnoměrnou frekvenci, zrychlené nebo chaotické údery. Pokud lidé nepřesně označují za „bušení srdce“ i bolest na hrudi, tlak nebo svírání, může to zkomplikovat diagnostiku a vést k nesprávnému vyhodnocení ze strany zdravotníků.
Při komunikaci s lékařem by lidé měli co nejpřesněji popsat pocity, které v oblasti srdce vnímají, a to včetně toho, zda jsou doprovázeny závratěmi, dušností nebo bolestí na hrudi. Takové podrobnosti bývají pro správnou diagnózu zásadní.
3 typy poruch srdečního rytmu
Srdeční tep je rytmem života. Lidské srdce udeří přibližně 100 000krát denně a pumpuje krev do celého těla. Za normálních okolností svůj tep téměř nevnímáme. Když se však objeví nepravidelnost, tělo často vysílá různé signály, uvedl Liu.
Běžné poruchy srdečního rytmu rozdělil do tří hlavních kategorií:
1. Přetrvávající nepravidelný rytmus
Pacienti mohou popisovat, že jim srdce „bije celý den příliš rychle“ nebo že „buší několik minut a pak se zastaví“. Lékaři u těchto příznaků obvykle diagnostikují arytmii. Arytmie označuje nepravidelný srdeční rytmus, včetně příliš rychlého nebo pomalého tepu či palpitací.
2. Přechodné nepravidelné údery
Někteří pacienti zažívají příznaky, které nejsou nepřetržité, ale objeví se náhle – například „jedno nebo dvě silná bouchnutí a pak nic“ nebo pocit, jako by je něco udeřilo do hrudi a následně to zmizelo. Tyto jednotlivé nebo krátké série nepravidelných úderů se odborně označují jako „extrasystoly“ neboli předčasné stahy. I když trvají jen krátce, mohou při řízení nebo cvičení způsobit krátkodobou dezorientaci a představovat riziko.
3. Netypické příznaky
Někteří pacienti popisují své obtíže jako „svírání“, „divný pocit“ nebo „lehkou dušnost“. Rodinní příslušníci si zase mohou všimnout, že starší člověk v poslední době změnil barvu pleti nebo působí nezvykle bledě. Tyto zdánlivě nesouvisející příznaky mohou souviset s poruchou srdečního rytmu, která ovlivňuje celkovou funkci srdce.
Premium tip
Příčiny nepravidelného srdečního rytmu
Osrdečník a tekutina kolem srdce pomáhají srdce promazávat, snižovat tření při jeho stazích a chránit ho před nárazy. Fungují jako tlumič, který izoluje nárazy srdeční činnosti, takže za běžných okolností tep téměř necítíme.
Liu uvedl, že nepravidelný srdeční rytmus obvykle vzniká ze dvou hlavních příčin:
1. Vnější vlivy a fyziologické faktory
Jde o dočasné podněty, které lze obvykle zlepšit úpravou životního stylu.
- Emoční faktory: Srdeční frekvence se zvyšuje při napětí a klesá při uvolnění.
- Životní styl a zdravotní stav: Nedostatek spánku, horečka, průjem a další fyzické obtíže mohou srdeční frekvenci zvýšit.
- Fyzické prostředí: Náhlé změny teploty mohou ovlivnit srdeční rytmus.
- Stravovací podněty: Nadměrná konzumace kávy, silného čaje nebo ostrých jídel může vyvolat nepravidelný tep.
2. Poruchy převodního systému srdce
Srdce má propracovaný elektrický systém, který řídí pravidelnost srdečního rytmu, uvedl Liu. Pokud tento systém selže, může srdce začít náhle bít nepravidelně, i když je člověk v klidu a v dobré náladě. Takové problémy vyžadují odbornou diagnostiku a léčbu.
Jak rychlý tep je už abnormální?
Jaká je hranice pro „rychlý“ srdeční tep?
1. Absolutní hranice: Za normálních okolností se za zrychlený tep považuje klidová srdeční frekvence nad 100 úderů za minutu (BPM), která vyžaduje zvýšenou pozornost.
2. Relativní hranice: Pokud je tep o více než 30 úderů za minutu vyšší než obvyklá klidová frekvence daného člověka, může způsobovat nepříjemné pocity. Například člověk s běžnou tepovou frekvencí 60 BPM může pociťovat výrazné nepohodlí, pokud mu tep náhle stoupne na 90 BPM, i když je stále pod absolutní hranicí 100 BPM.
Podle Liua je nutné rozlišovat mezi fyziologickým zrychlením tepu a patologickou arytmií. Fyziologické zrychlení, například při cvičení nebo horečce, vzniká při normálním elektrickém vedení srdce a správné koordinaci jeho stahů.
Patologická arytmie je naopak způsobena abnormálními elektrickými impulzy vznikajícími na nesprávném místě v srdci. Ty vedou k narušenému vedení elektrických signálů a nekoordinovaným srdečním stahům. Taková porucha nejen snižuje výkon srdce, ale v těžkých případech může být život ohrožující.
2 nejnebezpečnější arytmie
Bušení srdce může působit jako předzvěst mrtvice nebo srdeční zástavy. Přestože je většina arytmií neškodná, zhoubné arytmie patří mezi hlavní příčiny náhlé smrti a je třeba je brát velmi vážně, upozornil Liu.
Zvláštní pozornost vyžadují zejména tyto dva typy:
1. Fibrilace síní: Při fibrilaci síní se srdeční síně nedokážou správně stahovat a krev se v nich může hromadit a stagnovat. Tím vznikají krevní sraženiny. Pokud se sraženina uvolní a dostane do mozku, může způsobit mrtvici. Někteří lidé s fibrilací síní přitom nemají žádné zjevné příznaky a o svém riziku vůbec nevědí.
2. Komorová tachykardie: Komorová tachykardie znamená, že srdce kvůli příliš rychlým stahům komor nedokáže dostatečně pumpovat krev. Jde o nejčastější zhoubnou arytmii a během krátké doby může ohrozit život.
Obě tyto arytmie vyžadují pro diagnostiku elektrokardiogram (EKG), uvedl Liu. Podle samotného pocitu bušení srdce je téměř nemožné určit konkrétní typ arytmie. Pokud tedy jasně cítíte nepravidelný tep, nesnažte se problém sami diagnostikovat ani ho neignorujte – vyhledejte lékařskou pomoc.
3 klíčové signály, kdy vyhledat lékaře
Liu doporučuje okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud se objeví některý z následujících příznaků:
1. Trvání delší než 30 sekund: Pokud nepravidelný nebo rychlý tep trvá déle než 30 sekund, může jít o závažnější a přetrvávající arytmii.
2. Časté opakování: Pokud se zrychlený nebo nepravidelný tep objeví jednou za několik měsíců nebo souvisí s konkrétní situací, například s horečkou či extrémním stresem, je stále vhodné stav sledovat. Pokud se však opakuje několikrát během týdne, může to znamenat vznik stabilního vzorce abnormálních elektrických výbojů v srdci.
3. Závažné doprovodné příznaky: Závratě, tlak na hrudi, bolest na hrudi, dušnost nebo jiné výrazné obtíže během palpitací mohou naznačovat, že arytmie již významně narušila krevní oběh nebo funkci srdce. Pokud žijete v odlehlé oblasti s omezeným přístupem ke zdravotní péči nebo se chystáte na dlouhou cestu letadlem či lodí, měli byste při pocitu nestabilního srdečního rytmu vyhledat lékaře ještě před odjezdem.
Tříkroková první pomoc při záchvatu palpitací
Co dělat, když se bušení srdce objeví náhle? Podle Liua mohou pomoci následující kroky:
1. Okamžitě si sedněte nebo lehněte: Při palpitacích může dojít ke snížení schopnosti srdce pumpovat krev, což může způsobit závratě a nestabilitu. Okamžitě přerušte veškerou činnost a posaďte se, nebo si lehněte, abyste předešli pádu či úrazu při případné ztrátě vědomí.
2. Zpomalte dýchání: Dýchejte klidně a rovnoměrně. Vyhněte se rychlému dýchání, které může vyvolat hyperventilační syndrom, dále narušit nervový systém a zhoršit stav.
3. Aktivujte parasympatický nervový systém: Vypijte sklenici vody nebo několikrát polkněte sliny. To může pomoci obnovit rovnováhu autonomního nervového systému a stabilizovat srdeční rytmus. Další možností je jemně se nadechnout a na několik sekund zadržet dech, což rovněž aktivuje parasympatický nervový systém. Pokud se však objeví závratě, okamžitě přestaňte. Pokud se stav po všech uvedených opatřeních nezlepší nebo se nadále zhoršuje, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.
Jak si zaznamenat průběh záchvatu
Následující informace mohou lékaři výrazně pomoci při stanovení správné diagnózy:
1. Čas a okolnosti záchvatu
Zapište si přesný čas začátku potíží a jejich délku. Důležité je také zaznamenat, co jste v té době dělali – zda jste odpočívali, právě dojedli, cvičili – a co jste jedli nebo pili. Tyto podrobnosti mohou lékařům pomoci určit pravděpodobný spouštěč. Liu doporučuje zaznamenat informace ihned pomocí mobilního telefonu nebo na papír.
2. Měření srdeční frekvence
Sledování tepu během záchvatu může poskytnout cenné informace o aktuálním stavu srdce a pomoci s přesnější diagnózou.
Použití přístrojů: Krevní tlakoměr, chytré hodinky nebo pulzní oxymetr mohou pomoci změřit a zaznamenat srdeční frekvenci.
Ruční měření: Pokud nemáte k dispozici žádné zařízení, jemně přiložte prsty na krk nebo zápěstí a zkontrolujte puls.
Některé chytré hodinky a nositelná zařízení dokážou zaznamenat i jednoduchý elektrokardiogram (EKG). Liu však upozornil, že fyzická aktivita nebo špatný kontakt zařízení s pokožkou mohou vést k nepřesným údajům. Pro spolehlivější výsledky je proto důležité, aby zařízení pevně přiléhalo k suché pokožce a měření probíhalo v klidu.
–ete–
