Číňané stále častěji využívají zahraniční sociální platformy k dokumentování násilných útoků a veřejných nepokojů, které jsou podle pozorovatelů oslovených deníkem Epoch Times rychle cenzurovány přísným internetovým dohledem Komunistické strany Číny (KS Číny).
Příspěvky sdílené v poslední době na sítích X a Telegram ukazovaly příspěvky zobrazující a zachycující řadu incidentů či témat od údajných útoků autem na chodce, přes ekonomické problémy až po kontroverzní úmrtí spojená s místními úředníky. V mnoha případech se videa na těchto platformách široce šířila až poté, co byla odstraněna z čínských sociálních sítí.
Cenzura přesouvá informace do zahraničí
Wang Zhouxiang, emigrant v důchodu žijící v Evropě, řekl Epoch Times, že rostoucí přesun informací na nečínské platformy ukazuje narůstající frustraci veřejnosti i limity pekingské cenzury.
„[Režim] stále maže příspěvky a blokuje účty, ale stále více lidí nyní posílá informace přímo do zahraničí,“ popsal.
Tento jev se stal zvláště patrným po čínských oslavách Svátku práce, kdy se na sítích X a Telegram začala objevovat vlna videí zachycujících veřejné nepokoje.
Jeden z nejvíce sdílených případů se odehrál 3. května v provincii Zhejiang. Videa zveřejněná online ukazují několik lidí ležících na zemi poté, co do chodců narazilo vozidlo. Úřady nevydaly žádné veřejné prohlášení a téma bylo zřejmě na čínských sociálních sítích cenzurováno.
Podle Wanga si mnoho čínských uživatelů internetu vyvinulo způsoby, jak obcházet cenzuru sdílením informací se zahraničními tvůrci obsahu mimo kontrolu KS Číny.
Známky ekonomického tlaku a psychického vypětí se objevily i ve virálních videích nesouvisejících s násilím.
Ve stejný den jako incident v Zhejiangu se na síti X šířilo video z provincie Sichuan. Zachycuje čínského migrujícího dělníka z venkova sedícího na ulici, který se rozplakal a opakovaně říkal: „Opravdu nemám peníze, nezbylo mi vůbec nic.“
Další video natočené v provincii Jiangsu ukazuje mladého muže převlečeného za Zhang Juea – vůdce starověkého povstání Žlutých turbanů, rozsáhlého rolnického povstání proti dynastii Východní Han vyvolaného hladomorem, vysokými daněmi a korupcí – jak vykřikuje hesla spojovaná s povstáním a pádem dynastií.
Vystoupení přitáhlo pozornost na internetu částečně proto, že hesla odkazovala na společenské nepokoje a politické otřesy v čínských dějinách. Obsah, který je možné vyložit si ve vztahu k současnému režimu, bývá v Číně rovněž pravidelně cenzurován.
Ekonomický tlak posiluje hněv na internetu
Jeden čínský akademik, který hovořil s Epoch Times pod podmínkou anonymity ze strachu z odvety, uvedl, že mnoho mladých lidí v Číně má problémy najít práci, a i nezaměstnanost mezi pracovníky středního věku je stále vážnější. Státní média se přitom snaží situaci zlehčovat omezeným pokrytím tohoto tématu.
„Když lidé sdílejí tato videa online, často tím dávají průchod své nespokojenosti,“ říká akademik. „Tyto emoce ale není dovoleno veřejně vyjadřovat. Pokud lidé potlačují hněv příliš dlouho, nakonec se objeví problémy.“
Podle něj může přísnější cenzura ve skutečnosti zájem veřejnosti o podobné citlivé incidenty ještě zvýšit.
„Čím více jsou informace blokovány, tím více je lidé chtějí sdílet,“ dodává akademik.
Dalším případem, který vzbudil pozornost na internetu, bylo úmrtí patnáctileté dívky ve městě Chengdu v provincii Sichuan.
Příspěvky šířené 5. května na síti X tvrdily, že dospívající dívka byla donucena doprovázet představitele režimu na akci organizovanou školním ředitelem, po níž měla být údajně zdrogována a sexuálně zneužita, než spadla z 34patrové budovy a zemřela.
Chatové záznamy, videa a internetová obvinění související s případem se na síti X rychle šířily, zatímco vyhledávání incidentu na čínských sociálních sítích nevracelo žádné výsledky.
Internetový aktivista z Číny, který rovněž hovořil s Epoch Times pod podmínkou anonymity, uvedl, že KS Číny v posledních letech zesílila cenzuru, včetně mazání účtů, zpřísňování omezení VPN služeb a rozšiřování kontroly nad internetovými diskusemi.
„Všechno, co by mohlo vyvolat veřejný hněv, paniku nebo debatu o realitě, je rychle odstraněno,“ tvrdí aktivista.
Aktivista upozorňuje, že režim se také obává obnovení protestů podobných hnutí „Bílého papíru“ z roku 2022, které vypuklo proti tvrdým lockdownům během pandemie covidu-19.
Podle něj mnoho čínských uživatelů internetu a online aktivistů zveřejňuje videa na sítích X a Telegram, aby světu ukázali, co se v Číně skutečně děje.
KS Číny mezitím zesiluje zásahy proti běžným uživatelům internetu využívajícím VPN služby k obcházení internetové cenzury režimu.
Na této reportáži se podílel Chen Chen.
–ete–
