Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová 12. května vyzvala k větší ochraně nezletilých před „návykovým designem“ sociálních sítí a naznačila možnost zavedení celoevropských věkových omezení pro děti na těchto platformách.
Von der Leyenová během svého hlavního projevu na Evropském summitu o umělé inteligenci a dětech v dánské Kodani prohlásila, že ačkoli Evropská unie disponuje Nařízením o digitálních službách (DSA) a Aktem o digitálních trzích, které slouží k vymáhání pravidel vůči technologickým firmám, „víme také, že musíme udělat více“.
Připomněla, že blok zřídil zvláštní panel odborníků pro bezpečnost dětí online, který má Bruselu poskytovat doporučení, a dodala, že aniž by chtěla předjímat jeho závěry, „domnívám se, že musíme zvážit odložení přístupu k sociálním sítím“.
„V závislosti na výsledcích bychom mohli letos v létě předložit návrh právní úpravy,“ poznamenala.
„Otázkou není, zda by mladí lidé měli mít přístup k sociálním sítím. Otázkou je, zda by sociální sítě měly mít přístup k mladým lidem,“ prohlásila. „Dětství a raná adolescence jsou formativní období a domnívám se, že bychom měli našim dětem dát více času, aby si v této zranitelné fázi vybudovaly odolnost.“
Podle ní bude akt o digitální spravedlnosti „zaměřen na návykové a škodlivé praktiky designu“, jako jsou „upoutávání pozornosti, složité smlouvy, pasti předplatného a podobně“.
„Nemusíme akceptovat návykové designy sociálních sítí,“ řekla.
„Podnikáme kroky proti TikToku a jeho návykovému designu – nekonečnému scrollování, automatickému přehrávání a push notifikacím a podobně. Totéž platí pro společnost Meta, protože se domníváme, že Instagram a Facebook nedokážou vymáhat vlastní minimální věkovou hranici 13 let,“ dodala.
Zdůraznila také, že Evropská komise v lednu zahájila vyšetřování sociální sítě X Elona Muska, a to mimo jiné kvůli využívání AI chatbota Grok pro generování obrázků a textu při vytváření a šíření zmanipulovaných sexuálně explicitních snímků.
Rizika pro děti
Von der Leyenová vyjádřila obavy z dopadu těchto platforem na duševní zdraví a sociální vývoj dětí.
Podle ní technologický pokrok sice přináší příležitosti, zároveň ale představuje i nebezpečí, „protože děti nejsou malí dospělí“.
„Jejich mysl je křehká, jejich psychologická zranitelnost hluboká – psychické rány mohou změnit celý život. Čím více jsou vystaveny digitálnímu světu, tím větší jsou rizika.“
Dále popsala návykovou povahu interakcí na sociálních sítích prostřednictvím lajků a repostů, které „stále více určují, jak přemýšlejí a co cítí“.
„Jsou tomu vystaveny v okamžiku, kdy se jejich odolnost teprve začíná rozvíjet, protože jsou stále dětmi,“ podotkla.
„Všichni známe důsledky: nedostatek spánku, deprese, úzkosti, sebepoškozování, návykové chování, kyberšikanu, online navádění dětí, zneužívání, sebevraždy.“
Návykovost jako „obchodní model“
Zkritizovala také technologický průmysl a v příspěvku na sociální síti X napsala, že návykové designové prvky nejsou vedlejším produktem, „jsou obchodním modelem“.
„Máme moc i povinnost chránit naše děti a vrátit jim jejich dětství,“ uvedla. „Evropa přebírá odpovědnost a jedná.“
Tvrdší postoj Bruselu vůči sociálním sítím přichází v době, kdy země po celém světě zavádějí zákony omezující přístup nezletilých k sociálním sítím – včetně členských států EU, jako jsou Rakousko, Francie, Řecko a Španělsko.
Deník Epoch Times oslovil společnosti TikTok a Meta se žádostí o vyjádření, do publikování zprávy neodpověděly.
–ete–
