Vojenská policie podle informací, které obdržel deník Epoch Times, ukončila vyšetřování armádního cvičení sběru dat údajně nazvaného „Volby 2025“, kterým byla pověřena 91. skupina informačního boje. Útvar se měl podle armádního velení učit analyzovat skupiny voličů. Nad akcí měli vyjádřit pochybnosti i informátoři zevnitř armády.
Podle Ministerstva obrany má vyšetřování souvislost s možným „neoprávněným zadáním úkolů nad rámec služebních činností příslušníků Skupiny kybernetických sil a informačních operací Kybernetických a informačních sil Armády České republiky“. Skupina spadá pod Velitelství informačních a kybernetických sil podřízené náčelníkovi Generálního štábu.
Výsledky vyšetřování
Únik informací
První věcí, kterou policie vyšetřovala, byl únik informací o těchto vojenských cvičeních do veřejného prostoru. „V části týkající se úniku interních informací a listin z resortu Ministerstva obrany byla věc odložena, obdobně jako u šetření podezření z kázeňského přestupku,“ sdělila Epoch Times tisková mluvčí kriminální služby Vojenské policie.
„Nepodařilo se ustanovit osobu z řad Armády ČR, která se přestupku dopustila. V této věci se nejednalo o trestný čin – jednalo se o porušení interních předpisů, kdy Ministerstvu obrany nevznikla škoda,“ dodal mluvčí.
Spisový materiál byl odevzdán Náčelníkovi generálního štábu Armády ČR pro podezření ze spáchání 3 kázeňských přestupků.
— tisková mluvčí kriminální služby Vojenské policie
Podezření ze zneužití funkce veřejného činitele
V části týkající se podezření ze zneužití funkce veřejného činitele a dalších možných trestných činů bylo podle tiskové mluvčí „prověřování ukončeno“. „Spisový materiál byl odevzdán Náčelníkovi generálního štábu Armády ČR pro podezření ze spáchání 3 kázeňských přestupků. Dozorový státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Olomouci s postupem orgánů Vojenské policie souhlasil,“ dodala mluvčí, kapitánka Nikola Rimkevič Hájková.
Požádali jsme Generální štáb Armády ČR o komentář.
Pozadí případu
Kauzu „rozvířil“ místopředseda sněmovního Výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO). Podle něho se mohlo jednat o zneužití armádní kybernetické skupiny pro politické účely.
Růžička zveřejnil například screenshot dokumentu z května 2024, který ukazuje komunikaci mezi armádním Střediskem informační podpory a právním oddělením Skupiny kybernetických sil a informačních operací (v současnosti 91. skupina informačního boje). Komunikace se týká posouzení legálnosti zadaného úkolu sběru osobních dat osob a jejich názorů a postojů.
V dopise se major Radek Žák obává o „zachování dobrého jména AČR a právní bezúhonnosti všech příslušníků Kybernetických a informačních operací“.
Armádní jednotka v dokumentu analyzuje české politické strany a jejich mediální kampaně, mediální kanály. Vyhodnocuje skupiny a věkové kategorie obyvatel, na které kampaň cílila, jakým způsobem kampaně vedou.
Poslanec Růžička na síti X naznačil, že existuje několik dokumentů věnujících se údajnému sběru dat. „Vím pouze o dokumentu ‚Výstup k TAA‘, byl zpracován 91st Information Warfare Group. Následně ‚Volby 2025‘. Obojí žádám zveřejnit, případně zaslat na Výbor pro obranu, ať se s tím mohou poslanci seznámit. Dobrá je i akce ‚Karel‘, uvedenou komunikaci po signálu také mám.“
Náčelník Generálního štábu AČR Karel Řehka po úniku prvních informací zveřejněných poslancem Pavlem Růžičkou (ANO) označil v červenci 2025 akci jako „cvičení“, na němž se armádní kybernetické síly měly učit analyzovat skupiny voličů. Nicméně, ve věci bylo zahájeno vyšetřování.
Po zahájení vyšetřování zveřejnil Security magazín materiály, o kterých tvrdí, že jsou fotokopiemi armádních dokumentů shrnující „provedené závěry“ cvičení „Volby 2025“ v prezentaci 91. skupiny informační sil.
Analýza „provedených závěrů“ armádní skupiny dle magazínu ukazuje, že cvičení „Volby 2025“ probíhalo v reálném prostředí, zahrnovalo skutečné osoby, politické subjekty nebo reálné fungující instituce.
Armádní jednotka v dokumentu analyzuje jednotlivé české politické strany a jejich mediální kampaně. Analyzuje mediální kanály, skrze které jednotlivé politické strany „ovlivňují voliče“. Vyhodnocuje, na jaké skupiny a věkové kategorie obyvatel jejich kampaň cílila a jakým způsobem kampaně vedou.
Cvičení by ze zákona nemělo znamenat shromažďování osobních údajů, sledování skutečných občanů nebo zasahování do procesu voleb. Vyšetřování Vojenské policie mělo odhalit, zda k takové věci skutečně došlo.
