Martin Máša je zubní lékař a specialista na parodontologii a onemocnění ústních sliznic. Ve své praxi se často setkává s lidmi, kteří podcenili prevenci a ocitli se ve slepé uličce klasické medicíny, kde chybí celostní pohled. Protože je také vášnivým houbařem, založil během pandemie s kamarádem projekt Hrotlife. Inspirovala ho vysokohorská příroda, v níž se vše živé musí drsným podmínkám přizpůsobit, aby přežilo. Na trh přinášejí kvalitní doplňky z medicinálních hub a adaptogenů, které pomáhají organismu v boji se stresem a nástrahami rychlého městského životního stylu.
Epoch Times: Z vlastní zkušenosti pacientů víme, že od lékařů často odcházíme s několika recepty a doporučeními na léky. Vy jste se ale rozhodl vydat opačným směrem…
Martin Máša: Nestavím se do pozice „alternativce“, který chce všechno řešit bylinkami a přírodou. To je v medicíně tenký led. Já se držím medicíny založené na důkazech, ale čas od času se objeví pacienti s chronickými problémy nebo mírnými, plíživými záněty, které pramení ze špatného životního stylu. Podle mého názoru mají léky u akutních stavů své nezastupitelné místo. Tam bych si experimentovat nedovolil. Pokud má ale pacient problém proto, že dvacet až třicet let zanedbával kvalitní stravu, pohyb nebo zvládání stresu, snažím se léčbu začít návratem k rovnováze. Vedle doplňků zde samozřejmě hrají roli také strava, pohyb, spánek, stres, psychika a další faktory.
Co je tedy z vašeho pohledu u léků jako takových nejvíce rizikové, nebo snad až nebezpečné?
Léky léčí, proto také vznikly. Velkým problémem však bývá jejich nadužívání – například u antibiotik při různých virových onemocněních cest dýchacích. Často se tak děje jen proto, aby člověk nemusel být týden v posteli, ale mohl už za tři dny pracovat. Nesprávným předepisováním antibiotik si jako společnost vytváříme časovanou bombu, která může kolem roku 2050 vybuchnout. Právě zde mi léčivé houby dávají maximální smysl jako dlouhodobá podpora imunity.
Dalším velkým tématem jsou antidepresiva, která někdy předepisují i praktičtí lékaři při zhoršeném duševním zdraví. Pacientům přitom často chybí aktivní pohyb, socializace nebo čas strávený bez telefonu. A nakonec jsou tu polymorbidní pacienti ve vyšším věku, kteří užívají dlouhý seznam léků. U nich se mnohdy násobí vedlejší účinky i lékové interakce. Bohužel u takto složitého seznamu bývá často nemožné najít jednu konkrétní příčinu potíží. I tomuto stavu lze ale aktivně předcházet úpravou životního stylu.
Jaké největší rozdíly můžeme pozorovat mezi léky z lékárny a léčivými látkami z přírody?
Přírodní látky patří mezi doplňky stravy, zatímco léky jsou zkrátka léky. Výroba léčiv podléhá přísné zákonné regulaci, u doplňků stravy tomu tak není. Výrobce doplňků může naplnit kapsli moukou, přidat stopové množství vitaminu C a prodávat ji jako podporu imunity. Dalším velkým rozdílem je specifičnost účinku. Léky cílí na jeden konkrétní problém – většinou na jedno místo v těle – a účinkují během sekund až hodin. Přírodní doplňky, například z medicinálních hub, obsahují stovky aktivních látek, které mohou v organismu působit na různé soustavy zároveň. Doplňky by se měly vnímat jako špička ledovce zdravého životního stylu.
Pokud se nebudete hýbat, budete jíst jen fast food, kouřit a spát šest hodin denně, těžko vás zachrání jakákoli kapsle. Naopak můžete mít genetické predispozice k určitému zdravotnímu problému, ale když na sobě aktivně pracujete prostřednictvím stravy, spánku a dalších faktorů, kvalitní doplněk vám může pomoci udržet si dlouhodobě dobrý stav.
Léky mohou zabrat během několika minut, zatímco u bylinek jsme zvyklí na pomalejší účinek. Jak přesvědčit sami sebe, že přírodnější cesta je v některých případech sice pomalejší, ale přesto lepší volbou?
Nejprve je potřeba si ujasnit, že se nesnažíte závažný zdravotní problém řešit jen přírodní cestou. Mnoho lidí s rakovinou mi píše do poradny, že se bojí jít k lékaři nebo nechtějí podstoupit chemoterapii, protože je to podle nich jed, a chtějí vše vyléčit houbami. Takový přístup otevřeně považuji za hazard se zdravím a nemá s rozumnou přírodní volbou nic společného. Něco jiného je řešit například nadýmání, stres nebo vypadávání vlasů. Tam je jednoznačně potřeba přehodnotit životní styl a kvalitní doplňky mohou tělu dodat chybějící živiny. Z mého pohledu jsou tři měsíce ideální doba na to, abyste zjistili, co funguje a co ne. Pokud se výsledek nedostaví, hledáte odpověď dál.
Vaším zaměřením jsou už zmíněné léčivé houby, které jsou v Česku zatím spíše neznámé. Jak byste nám tuto skupinu hub představil?
Léčivé houby pocházejí z tradiční čínské medicíny, kde se využívají již dvě tisíciletí. Jde převážně o dřevokazné druhy, které evoluce vybavila nejrůznějšími obrannými látkami proti bakteriím, virům a dalším patogenům, aby mohly v přírodě plnit svou funkci. Velmi zajímavé jsou například betaglukany, které modulují imunitní systém. To v praxi znamená, že dokážou oslabenou imunitu podpořit, ale také tlumit její přehnanou reakci.
Můžeme je tedy nazývat i léčivými houbami?
Osobně nemám označení „léčivé“ příliš rád, protože evokuje představu, že samy o sobě vyléčí konkrétní nemoc. Přesnější je termín medicinální nebo funkční houby. Dodávají tělu biologicky aktivní látky, které organismus využívá v různých procesech. Jsou však spíše kvalitním olejem do motoru než palivem, které by celý systém pohánělo.
Jak se tyto účinky projevují v lidském těle? V čem je reakce organismu jiná než například u bylinek?
Houby jsou nám z evolučního hlediska mnohem bližší než rostliny; sdílíme s nimi dokonce i část DNA. Pro srovnání – u bylinek je typický rychlejší nástup účinku a většinou užší specifičnost. Působí tedy hlavně na jednu konkrétní oblast – například kozlík lékařský ovlivňuje především spánek prostřednictvím GABA receptorů v mozku. Houby naopak působí na více systémů najednou a jejich účinek bývá obousměrný – tedy jak podpůrný, tak tlumivý. Obecně se ale obě skupiny velmi dobře doplňují. Také v čínské medicíně se často používají kombinace hub a bylin. Není však dobré přehánět to s dávkováním.
Přejděme rovnou ke konkrétním druhům léčivých hub. Které byste zmínil a které považujete ze svého pohledu za nejvýznamnější?
Nejčastěji používané a nejlépe zdokumentované jsou reishi, cordyceps, lví hříva (korálovec ježatý), čaga, hlíva ústřičná a outkovka pestrá (coriolus). Reishi je nejsilnější adaptogen mezi houbami, pozitivně působí na stres a pomáhá také s podporou spánku či při úzkostech u žen v období menopauzy. Cordyceps funguje naopak jako energetické tonikum, které na rozdíl od stimulantů, jako je kofein, podporuje tvorbu přirozené energie. Jeho účinek je proto mírnější, ale dlouhodobý – člověk si u něj energii takzvaně „nepůjčuje na dluh“. Čaga se tradičně využívala při zažívacích potížích, ať už žaludečních či střevních, a při problémech s nimi souvisejících, například u stresového vypadávání vlasů. Outkovka a hlíva ústřičná patří mezi nejsilnější houby podporující imunitu. Obsahují především betaglukany, které pomáhají vyladit imunitní systém podle aktuálních potřeb těla. Lví hříva je zase velmi oblíbená v biohackerských kruzích, protože regeneruje nervový systém a posiluje kognitivní funkce – zejména paměť a soustředění.
Jak se k těmto houbám můžeme dostat?
Některé druhy medicinálních hub rostou i u nás – v zimě lze běžně najít hlívu ústřičnou, ale i houby jako čaga nebo reishi. To, co z nich dělá skutečně účinné pomocníky, je však i prostředí, ve kterém rostou. Například čaga s nejvyšším obsahem aktivních látek pochází z chladných severních oblastí. Zároveň platí, že divoký sběr je pro výrobu doplňků obtížně předvídatelný. Čaga se jako jedna z mála stále sbírá ve volné přírodě, protože dosud neexistuje spolehlivá metoda pěstování, která by divoký sběr plnohodnotně nahradila. Ostatní houby se pěstují na farmách. Ty méně kvalitní ve velkých halách pod umělým osvětlením, ty kvalitnější pak na organických venkovních farmách.
Bezpečnost léčivých hub je stále velkým tématem. Jaká jsou největší rizika a nejčastější chyby, kterých se lidé při nákupu dopouštějí?
Zaručeně špatnou volbou je sáhnout po tom nejlevnějším produktu na trhu. Organická certifikace stojí pěstitele nemalé peníze, což se musí promítnout i do konečné ceny. Protože houby mohou interagovat s léky, měl by prodejce vždy umět poskytnout odborné poradenství. My jako lékařsko-farmaceutický tým vedeme odbornou poradnu, kde velmi často řešíme právě interakce s různými léčivy. Takovou odpovědnost na sebe téměř žádná jiná firma vzít nechce.
Jak nám může uškodit nekvalitní produkt z medicinálních hub? Je to srovnatelné s otravou běžnými houbami, která způsobuje především trávicí potíže?
To nikoliv, jinak by je Evropská unie už dávno zakázala. Otravy lesními houbami bývají velmi závažné – po trávicích obtížích může následovat selhání jater nebo ledvin. U nekvalitního doplňku v horším případě jen vyhodíte peníze do koše. Na polském trhu však byly zaznamenány i případy doplňků se zbytkovou radiací, které byly pravděpodobně pěstovány ve znečištěném prostředí.
Pokud se dostaneme ke kvalitním houbám – ať už čaze, nebo reishi – jaké pozitivní účinky se projeví jako první? S čím můžeme počítat už po několika dnech?
U reishi bývá účinek patrný pravděpodobně nejdříve. Pokud ji lidé užívají pro zlepšení spánku, mohou se již v prvních dnech objevit velmi živé sny, a to díky působení na serotonin a ovlivnění celkové architektury spánku. U všech těchto hub ale platí, že jde o adaptogeny, pro které je typický komplexní nástup účinku přibližně po třech týdnech. Ideální doba užívání pro dosažení maximálního efektu je však deset až dvanáct týdnů.
Některé houby mají dokonce i protizánětlivé účinky…
Léky působí selektivně na jeden konkrétní cíl v těle. Látky obsažené v houbách naproti tomu působí mírněji a dlouhodoběji. Pokud vás trápí akutní zánět průdušek, sáhnete spíše po ibuprofenu. Jestliže ale trpíte mírným, plíživým zánětem způsobeným tím, že celý týden fungujete na rozváženém jídle, jste neustále ve stresu z práce a večer sledujete videa u televize, pak zkuste nejprve udělat několik změn v životním stylu a k tomu můžete přidat protizánětlivé látky z hub. Po měsíci se pak subjektivně můžete cítit lépe a mít více energie.
V poslední době se více věnujete játrům, zánětlivým procesům a detoxikaci…
Játra jsou naším hlavním detoxikačním orgánem. Abychom se zbavili škodlivin a odpadních produktů metabolismu, nepotřebujeme celerové šťávy ani krabičkové detoxikační kúry – játra to zvládnou sama. Častým problémem ale bývá to, že je přetěžujeme nezdravým jídlem, alkoholem, vysokým příjmem nekvalitních tuků, uzeninami a také stresem. V takovém případě mohou být detoxikační procesy zpomalené a odpadní látky se z těla nemusí odstraňovat efektivně. Léčivé houby působí jako přírodní hepatoprotektiva, tedy látky, které cíleně podporují funkci jater. Při zhoršených jaterních testech mohou výrazně pomoci. Samozřejmě jsou však na místě také režimová opatření a vyšetření u lékaře.
K jakým výsledkům se můžeme prostřednictvím léčivých hub dopracovat?
Jedním slovem bych to popsal jako „rovnováha“. Léčivé houby používáme především tehdy, když jsme svůj organismus dlouhodobě přetěžovali a potřebujeme ho vrátit do normálu. Neměli bychom však zapomínat na to, že pokud nám tělo „vypoví službu“, vyžaduje to v první řadě změnu způsobu života. Léčivé houby by měly být jakýmsi podpůrným průvodcem na cestě k této změně.
Děkujeme za rozhovor!
–etsk–
