Na Taiwanu je pocit ohrožení součástí každodenního života, formovaného trvalým a rostoucím vojenským tlakem zpoza Taiwanského průlivu.
Komunistická strana Číny (KS Číny), která považuje demokraticky spravovaný Taiwan za čínskou provincii, rychle modernizuje své ozbrojené síly a rozšiřuje kapacity, které by mohly být využity při konfliktu o ostrovní stát.
Pokud by se Taiwan dostal pod kontrolu KS Číny, důsledky by podle Alexandra Yuie, nejvyššího představitele Taiwanu ve Spojených státech, dalece přesáhly hranice regionu.
Konflikt související s Taiwanem by způsobil „krizi mnohem větší“ než válka v Íránu a situace v Hormuzském průlivu, řekl Yui 3. května v pořadu American Thought Leaders televize EpochTV.
Existuje mnoho studií odhadujících ekonomické náklady čínského útoku na Taiwan. Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ve zprávě z ledna odhadlo, že ekonomické škody by dosáhly 10 bilionů dolarů, přičemž břemeno by těžce dopadlo na rozvojové země, které by podle zprávy „trpěly nepřiměřeně“ v důsledku hospodářského poklesu.
Studie z roku 2025 uvedla, že konflikt v průlivu by měl pro světovou ekonomiku závažnější hospodářské důsledky než jakýkoli konflikt, do něhož byly Spojené státy zapojeny v posledních desetiletích, včetně války na Ukrajině.
Dva spojenci Spojených států – Japonsko a Jižní Korea – by podle zprávy CSIS z roku 2024 patřili mezi země nejvíce zasažené narušením dopravy v Taiwanském průlivu, protože jsou na této námořní trase závislé kvůli dovozu energií.
Studie amerického Federálního rezervního systému z roku 2025 uvedla, že konflikt v průlivu by měl pro světovou ekonomiku závažnější hospodářské důsledky než jakýkoli konflikt, do něhož byly Spojené státy zapojeny v posledních desetiletích, včetně války na Ukrajině.
Význam geografické polohy Taiwanu dalece přesahuje úzké hranice samotného průlivu. Ostrov leží ve středu takzvaného prvního ostrovního řetězce – konceptu námořní strategie zahrnujícího strategický oblouk táhnoucí se od Japonska přes Filipíny až po Indonésii. Tento řetězec funguje jako bariéra, která omezuje schopnost čínského režimu rozšiřovat svůj námořní a letecký vliv do širší oblasti Tichého oceánu.
Taiwan podle Yuie v rámci tohoto strategického oblouku „drží linii“ a rozšiřuje obranný perimetr Spojených států do západního Pacifiku. Tato role je podle něj obdobou bezpečnostního postavení NATO v Evropě.
Yui působí jako de facto velvyslanec Taiwanu ve Spojených státech a zastupuje Taipei prostřednictvím taiwanské zastupitelské kanceláře v USA, protože mezi oběma vládami neexistují formální diplomatické vztahy.
Navzdory absenci formálních vztahů si Taipei a Washington udržují pevné vztahy díky zákonu o vztazích s Taiwanem, který Spojeným státům umožňuje poskytovat ostrovu vojenské vybavení k sebeobraně.
Nátlak
Peking, který odmítá uznat Taiwan jako stát, se snaží mezinárodně izolovat tuto samosprávnou demokracii. To zahrnuje blokování účasti Taipeie v mezinárodních organizacích, přetahování diplomatických spojenců Taiwanu a vyvíjení tlaku na zahraniční vlády a představitele, aby s ostrovním státem nenavazovali kontakty.
Nejnovější příklad tohoto přístupu přišel v dubnu, kdy přelet vládního speciálu taiwanského prezidenta nejprve nepovolily státy Seychely, Mauricius a Madagaskar. Poté taiwanská vláda naplánovala jinou trasu přes Evropu, ale přelet nepovolila Česká republika a Německo.
Podle polooficiální taiwanské agentury Central News Agency představitel národní bezpečnosti sdělil, že Peking pohrozil zrušením významného oddlužení poskytnutého těmto třem africkým zemím, zastavením dalšího financování a uvalením ekonomických sankcí, aby je přiměl k tomuto rozhodnutí.
Snaha Pekingu izolovat Taiwan zahrnuje blokování účasti Taipeie v mezinárodních organizacích, přetahování spojenců Taiwanu a vyvíjení tlaku na zahraniční vlády a představitele, aby s Taiwanem nenavazovali vztahy.
Yui označil incident za připomínku „rizik spojených se spoluprací, investováním nebo podnikáním“ s Pekingem.
KS Číny „bude zneužívat různé nástroje podle vlastních zájmů“, konstatoval.
Taiwanský prezident se nakonec do Eswatini dostal, když mu africký stát poskytl přelet vlastním letadlem 2. května.
Podobné události se odehrávají i napříč západní hemisférou. Například poté, co nejvyšší soud Panamy v lednu rozhodl, že smlouva umožňující hongkongské společnosti provozovat přístavy v Panamském průplavu je protiústavní, Peking varoval, že středoamerická země zaplatí „vysokou cenu“ za respektování tohoto rozhodnutí.
V březnu vyjádřila americká Federální námořní komise obavy kvůli nárůstu zadržování a inspekcí lodí plujících pod panamskou vlajkou ze strany Pekingu „pod záminkou přístavní kontroly státu“. Podle komise tento trend souvisel s převzetím přístavních kontraktů Panamou.
Spojené státy a jejich spojenci podle prohlášení z 28. dubna odsoudili námořní kroky čínského režimu jako „zjevný pokus o politizaci námořního obchodu“ a zásah do suverenity Panamy.
S ohledem na rizika spojená s podnikáním v Číně Taiwan podle Yuie snížil svou ekonomickou závislost na této zemi.
V roce 2010 směřovalo do Číny více než 80 procent taiwanských zahraničních investic, zatímco loni to podle údajů taiwanské vlády byla méně než čtyři procenta.
„Čína je nespolehlivý partner,“ prohlásil Yui. „To není zdravé prostředí pro podnikání.“
Obchod
Mnoho taiwanských investorů při odchodu z komunistické Číny zaměřilo svou pozornost na trhy, které sdílejí jejich hodnoty, zejména na Spojené státy.
Podle únorových údajů amerického Úřadu pro sčítání lidu byl Taiwan v prvních dvou měsících letošního roku čtvrtým největším obchodním partnerem Spojených států po Kanadě, Mexiku a Číně.
Růst byl z velké části poháněn rychle rostoucí poptávkou po polovodičích a elektronických produktech. Taiwan podle Yuie vyrábí více než 95 procent světových pokročilých čipů a více než 90 procent datových serverů a serverů pro umělou inteligenci.
V čele výroby stojí společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSMC), největší výrobce čipů na světě, která v posledních letech výrazně rozšířila své investiční plány ve Spojených státech. Expanzní plán firmy v Arizoně zahrnuje výstavbu šesti továren na výrobu čipových waferů, dvou zařízení pro pokročilé pouzdření čipů a jednoho centra pro výzkum a vývoj.
Na podporu investic svých technologických společností ve Spojených státech Taiwan 1. května otevřel ve Phoenixu své druhé centrum pro obchod a investiční služby.
Taiwan se v rámci obchodní dohody, které představitelé Taipeie a Washingtonu dosáhli v lednu, zavázal investovat prostřednictvím svých technologických a čipových společností na území Spojených států nejméně 250 miliard dolarů (přibližně 5,15 bilionu korun). Dohoda rovněž zahrnuje úvěrové garance ve výši 250 miliard dolarů pro společnosti rozšiřující výrobu ve Spojených státech.
Obě země si podle Yuie vybudovaly silné a spolehlivé partnerství.
„Prosperující a neustále rostoucí obchodní vztahy mezi Taiwanem a Spojenými státy se rozvíjejí částečně kvůli ekonomickému odpoutávání od Číny, ale také díky společným hodnotám, které sdílíme v oblasti investic a v tom, co společně děláme,“ uvedl Yui.
„Politicky a mezinárodně čelíme blokádě ze strany Čínské lidové republiky, která nám brání normálně působit na mezinárodní scéně.“
– Alexander Yui, zástupce Taiwanu ve Spojených státech
Na akciovém trhu Taiwan podle údajů shromážděných agenturou Bloomberg na konci dubna předstihl Kanadu a stal se šestým největším akciovým trhem na světě.
„Taiwan je tedy ekonomicky pro svět významný, avšak politicky a mezinárodně čelíme blokádě ze strany Čínské lidové republiky, která nám brání normálně působit na mezinárodní scéně,“ řekl Yui.
„A právě proto apelujeme na svět, že si Taiwan zaslouží mít prostor na mezinárodní scéně.“
Nátlak a provokace
O něco více než dva týdny před plánovaným summitem čínského vůdce Xi Jinpinga a amerického prezidenta Donalda Trumpa v Pekingu naznačil režim, že Taiwan bude pravděpodobně jedním z témat jednání.
Při telefonátu s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem dne 30. dubna označil čínský ministr zahraničí Wang Yi Taiwan za „největší rizikový faktor“ ve vzájemných vztazích, vyplývá z čínského záznamu hovoru.
Yui Wangovo tvrzení odmítl a prohlásil, že agresorem je čínský režim, který se „vojensky připravuje na konflikt“.
KS Číny v posledních letech často pořádá rozsáhlá vojenská cvičení v Taiwanském průlivu a téměř denně vysílá vojenské letouny a válečné lodě do vzdušného prostoru a vod poblíž Taiwanu.
Taiwanské ministerstvo obrany 3. května uvedlo, že během předchozích 24 hodin zaznamenalo sedm čínských vojenských lodí, tři čínská oficiální plavidla a jedno čínské vojenské letadlo.
Čínský režim podle Yuie představuje „největší rizikový faktor pro mír a stabilitu v Taiwanském průlivu a tichomořském regionu“.
„[Čínská armáda] neustále narušuje náš námořní a vzdušný prostor a snaží se nátlakem vyvolat na Taiwanu paniku a pocit nejistoty ve společnosti,“ upozornil Yui.
Vojenské zastrašování je podle něj pouze jednou částí pekingské taktiky, kterou veřejnost vidí. Režim také přerušuje taiwanské podmořské komunikační kabely, snaží se rozdělovat politické strany a využívá dezinformace, kybernetické útoky a další prostředky k pokusům destabilizovat Taiwan zevnitř.
„To je jen příklad toho, čemu čelíme, ale dělají to i vůči dalším stranám, včetně Spojených států,“ dodal.
Čínský režim podle Yuie představuje „největší rizikový faktor pro mír a stabilitu v Taiwanském průlivu a tichomořském regionu“.
„Čínská lidová republika se zapojila do největších vojenských příprav v době míru v dějinách lidstva,“ prohlásil. „A myslím si, že je to neopodstatněné, protože jejich hranice nejsou ohroženy.“
Yui však poznamenal, že nedávné kroky Spojených států v jiných částech světa, včetně dopadení venezuelského vůdce Nicoláse Madura a úderů proti íránskému režimu, pravděpodobně ovlivní kalkulace Xi Jinpinga ohledně ovládnutí Taiwanu.
„Ukazuje to odhodlání Spojených států použít nezbytné nástroje k řešení problémů nebo dosažení svých cílů,“ dodal. „A je zřejmé, že to bude mít význam a dopad i pro indicko-pacifický region, zejména pro Taiwanský průliv.“
–ete–
