Když do úřadu prezidenta Spojených států amerických nastoupil Donald Trump, jeho ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. si předsevzal za jeden ze svých úkolů snížit cenu léků na předpis. Budou hledat farmaceutické společnosti kompenzaci jinde?
Jak uvedl, přestože Američané užívají více farmak na předpis než kterýkoliv jiný národ na světě, platí za ně dvakrát až čtyřikrát více než v Evropě.
Před rokem Trump podepsal výkonné nařízení stanovující politiku „most favoured nation“, ze které plyne, že lidé v USA by měli platit za léky maximálně tolik, kolik platí občané ve srovnatelných zemích.
Jinými slovy, cena daného léku musí být stejná jako např. v Kanadě, Austrálii, Japonsku nebo v bohatých evropských zemích. Americká administrativa si tak dala za úkol vyrovnat tržní politiku farmaceutických společností. Trump vloni uvedl, že „Evropa bude muset platit trochu víc“, zatímco Američané zaplatí „mnohem méně“.
„I když Spojené státy tvoří pouze čtyři procenta světové populace, farmaceutické společnosti vydělávají více než dvě třetiny svých zisků v Americe,“ řekl Trump na tiskové konferenci loni v květnu. Kennedy ho doplnil s tím, že je na čase, aby Amerika přestala „dotovat“ evropské zdravotnictví.
K dubnu 2026 uzavřela americká vláda dohody se 17 velkými farmaceutickými firmami, jako jsou Pfizer, Novo Nordisk, AstraZeneca, Merck, Novartis, Sanofi a další. Tyto dohody pokrývají podle Bílého domu kolem 86 % trhu s předpisovými léky a výrobci se v nich zavázali nabízet v USA ceny na úrovni nejnižší ze srovnatelných zemí.
Zatímco některé léky opravdu zaznamenaly propady cen, zdaleka se nedotkly všech léků na americkém trhu. Jde především o patentovaná léčiva na obezitu nebo plodnost, která nejsou hrazena ze zdravotního pojištění, jak poukázala letos v březnu agentura Reuters, zatímco jiná se pohybují stále výše, než jsou ceny v Evropě.
A co Česko?
V nedávném rozhovoru s Epoch Times uvedl kardiolog Aleš Linhart, který je přednostou II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, že vyhlídky na nižší ceny u nás jsou mizivé právě kvůli politice v USA.
„Jak se změnily podmínky pro úhradu léčiv ve Spojených státech, jsou navázány na jiné evropské země a ty jiné evropské země jsou zase navázány na nás, takže na to, že budeme mít nějak výrazně lacinější léky do budoucna, můžeme klidně zapomenout,“ prohlásil profesor Linhart.
Kardiolog narážel na fakt, že výrobci léků by si zlevňováním cen v Evropě snížili zároveň i budoucí marže v USA.
Mluvčí České asociace farmaceutických firem (CAFF) Eva Zahradnická sdělila Epoch Times, že nepřímý vliv cenové politiky ve Spojených státech na ceny v ČR možný je. „Nelze vyloučit nepřímý vliv americké cenové politiky, ovšem nejde o přímou vazbu nižší cena v USA = nižší cena v EU/ČR nebo naopak,“ napsala v e-mailu. Zároveň zdůraznila, že „přímá vazba mezi americkou a českou cenou léčiv na předpis neexistuje“.
„Americká cenová politika může u části trhu nepřímo ovlivňovat globální cenové strategie farmaceutických firem, ale české ceny se stanovují podle evropských cen, takže americké ceny se do české regulace vůbec nepromítají,“ podotkla.
V ČR se maximální cena léku na předpis odvozuje z cen v evropském referenčním koši, konkrétně z průměru tří nejnižších cen výrobce v příslušných zemích EU, jak vysvětluje video CAFF níže.
Jak již bylo zmíněno, americká cenová politika se týká patentovaných léků, u kterých bývají marže velké. U těch, kterým již patent propadl (tzv. generická léčiva) a vyrábět je může kterákoliv firma, je větším problémem spíše nízká marže, rostoucí náklady na produkci, regulace a přehnané nároky na ochranu životního prostředí, doplnila mluvčí českých farma firem. Tyto faktory podle ní přispívají k rostoucímu riziku, že takové léky budou u nás nedostupné.
Zahradnická rovněž upozornila, že Česko má jedny z nejnižších cen léků na předpis v EU. Potvrzuje to podle ní i fakt, že ČR slouží jako „jedna z největších zdrojových zemí pro tzv. reexport“. Ten spočívá v tom, že distributoři skupují léky v zemích EU, kde jsou levné, a prodávají je v členských státech, kde jsou ceny vysoké a zisky o „desítky procent vyšší“.
„Z českého trhu tak mizí léky za miliardy korun. Místo snižování cen léků na předpis je proto potřeba stabilizovat trh a zajistit dodávky pro pacienty u nás,“ poznamenala s tím, že tato praxe je v Unii zcela legální, i když jednotlivé státy mohou vnitřní pohyb zboží omezit v případě ohrožení veřejného zdraví.
