Americký prezident Donald Trump 15. května prohlásil, že Taiwan byl hlavním tématem jeho summitu s čínským vůdcem Xi Jinpingem. Zároveň řekl, že dosud nerozhodl, zda pokračovat v rozsáhlém americkém balíčku zbraní pro ostrov, a vyjádřil přesvědčení, že napětí kolem samosprávného Taiwanu nepovede k válce.
Při rozhovoru s novináři na palubě Air Force One během páteční cesty na Aljašku Trump sdělil, že on a Xi hovořili o Taiwanu „hodně“ během jednání v Pekingu, kde čínský vůdce prohlásil, že otázka Taiwanu by mohla vyvolat střet mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
„Pokud jde o Taiwan, nechce vidět boj za nezávislost, protože by to znamenalo velmi silnou konfrontaci,“ řekl Trump s odvoláním se na Xiho.
Na dotaz, zda je možný střet s Čínou kvůli Taiwanu, Trump vyjádřil přesvědčení, že je nepravděpodobné, aby situace přerostla v ozbrojený konflikt.
„Myslím, že to bude v pořádku,“ poznamenal Trump a dodal, že čínský vůdce „nechce vidět válku“.
Trump rovněž potvrdil, že obě strany „velmi podrobně“ diskutovaly o amerických dodávkách zbraní pro Taiwan, naznačil však, že dosud nepřijal konečné rozhodnutí ohledně dosud největšího zbrojního balíčku v hodnotě 11,1 miliardy dolarů, který Washington schválil v prosinci 2025.
V jiném rozhovoru Trump novinářům k otázce prodeje zbraní Taiwanu řekl: „Rozhodnutí přijmu během poměrně krátké doby.“
Plánované dodávky zbraní pro Taiwan
Balíček zahrnuje mobilní raketové systémy HIMARS, samohybné houfnice, drony, protitankové střely Javelin, protitankové systémy, náhradní díly pro vrtulníky a modernizační sady pro rakety Harpoon.
Trump odmítl říci, zda by Spojené státy Taiwan vojensky bránily v případě čínského útoku.
„To nechci říkat,“ prohlásil Trump. „Je jen jedna osoba, která to ví… já.“
Podle prohlášení zveřejněného čínským ministerstvem zahraničí Xi Trumpa varoval, že Washington „musí při řešení otázky Taiwanu postupovat mimořádně opatrně“.
„Pokud bude tato otázka řešena správně, budou bilaterální vztahy celkově stabilní,“ uvádí prohlášení. „V opačném případě dojde mezi oběma zeměmi ke střetům a dokonce konfliktům, což vystaví celý vztah vážnému ohrožení.“
Bílý dům zveřejnil stručné shrnutí summitu, které Taiwan nezmiňovalo a místo toho vyzdvihovalo rozhovory o Íránu, obchodu a zachování lodní dopravy přes Hormuzský průliv.
Ministr zahraničí Marco Rubio, který se jednání v Pekingu účastnil, poznamenal, že Xiho komentáře byly očekávatelné, a zdůraznil, že politika Spojených států vůči Taiwanu se nezměnila.
„Oni to ze své strany vždy otevřou. My vždy jasně vysvětlíme svůj postoj a pokračujeme k dalším tématům,“ řekl Rubio stanici NBC News.
Rubio rovněž varoval, že by bylo „strašlivou chybou“, kdyby se Čína pokusila Taiwan převzít silou.
„Mělo by to globální důsledky, nejen ze strany Spojených států,“ upozornil Rubio a dodal, že právě „tento druh nejednoznačnosti“ charakterizuje přístup Spojených států k otázce Taiwanu při rozhovorech s Čínou.
Spojené státy dlouhodobě uplatňují vůči Taiwanu politiku strategické nejednoznačnosti a zároveň zůstávají nejvýznamnějším bezpečnostním partnerem ostrova a největším dodavatelem obranných zbraní.
„Nechceme vidět konflikt,“ řekl Rubio. „Nechceme, aby došlo k něčemu destabilizujícímu, protože by to bylo velmi destabilizující pro svět i pro obě země.“
Taiwanská vláda reagovala na summit zdrženlivě a zároveň obvinila Peking, že je hlavním zdrojem nestability v Taiwanském průlivu.
Náměstek taiwanské Rady pro záležitosti pevninské Číny a její mluvčí Liang Wen-chieh novinářům v Taipeji řekl, že Taiwan patří dlouhodobě mezi nejcitlivější témata v americko-čínské diplomacii.
„V tuto chvíli tedy můžeme pouze říci, že zatím nepřišly žádné překvapivé informace, a budeme i nadále udržovat úzkou komunikaci s americkou stranou,“ doplnil Liang.
Liang dále uvedl, že skutečnou hrozbu pro regionální stabilitu představují čínské vojenské aktivity v okolí Taiwanu, nikoli snaha Taiwanu zachovat svůj demokratický systém.
„Pokud je zachování míru a stability v Taiwanském průlivu skutečně největším společným zájmem Číny a Spojených států, pak by Komunistická strana Číny měla omezit své vlastní vojenské zastrašování,“ prohlásil.
Taiwanské ministerstvo zahraničí podobně označilo Peking za „jediné riziko pro regionální mír a stabilitu“ s odkazem na čínské vojenské operace v Taiwanském průlivu, Východočínském moři a Jihočínském moři.
Taiwan, samosprávná demokracie s přibližně 23 miliony obyvatel, odmítá nároky Pekingu na svrchovanost a tvrdí, že budoucnost ostrova mohou určovat pouze jeho obyvatelé. Čínský komunistický režim Taiwan nikdy neovládal, přesto jej považuje za součást čínského území a nevyloučila použití síly k převzetí kontroly.
Na této reportáži se podíleli Emel Akanová a James Xu.
–ete–
