Čínský vůdce Xi Jinping se zavázal, že nebude poskytovat vojenské vybavení Íránu, oznámil americký prezident Donald Trump po čtvrtečním jednání obou lídrů v Pekingu.
„Řekl, že nebude dodávat vojenské vybavení,“ sdělil prezident v rozhovoru pro Fox News 14. května. „To je velké prohlášení.“
Trumpova vyjádření přicházejí v době sílících obvinění, že Čína skrytě podporuje vojenské schopnosti Íránu prostřednictvím technologií dvojího užití, průmyslových materiálů a tajných dodavatelských sítí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nedávno prohlásil, že Čína dodává Íránu komponenty používané při výrobě raket, čímž posílil dlouhodobé obavy Spojených států a Izraele ohledně nepřímé podpory íránského obranného sektoru ze strany Pekingu.
V rozhovoru pro pořad CBS z 10. května Netanjahu řekl, že Čína poskytla Íránu „určitou míru podpory“ a „konkrétní komponenty pro výrobu raket“, když byl dotázán, zda Peking poskytuje Teheránu „materiálně významnou vojenskou podporu“.
„Ale víc než to říct nemohu,“ dodal Netanjahu.
Jeho výroky následovaly po sérii amerických sankcí zaměřených na subjekty se sídlem v Číně, které jsou obviňovány z pomoci íránským vojenským operacím. Americké ministerstvo zahraničí nedávno uvalilo sankce na několik společností údajně zapojených do poskytování satelitních snímků, které měly pomáhat usnadnit íránské útoky proti americkým silám během operace Epic Fury.
Americké ministerstvo financí už dříve letos uvalilo sankce na jiné čínské společnosti a jednotlivce obviněné z pomoci íránským revolučním gardám při získávání složek používaných v pohonných látkách pro balistické rakety.
Analytici tvrdí, že tyto kroky ukazují na širší strategii Komunistické strany Číny (KS Číny): vyhýbat se otevřenému vojenskému spojenectví s Íránem a zároveň tiše udržovat íránskou vojensko-průmyslovou infrastrukturu.
„Návrh celé sítě íránských podzemních tunelů realizovala vojenská inženýrská divize armády KS Číny,“ řekl deníku Epoch Times čínský akademik a politický spisovatel Yuan Hongbing, který žije v australském exilu.
„Kromě toho všechny klíčové vysoce technologické komponenty pro íránské rakety a drony dodala KS Číny,“ konstatoval.
Podle Yuana se Peking snaží udržovat svou roli v pozadí, zatímco se veřejně prezentuje jako globální zastánce míru.
Netanjahuova vyjádření rovněž navazují na dřívější Trumpovy výroky z dubna, kdy naznačil, že Čína mohla pomoci Íránu doplnit vojenské zásoby během dočasného příměří.
„Včera jsme zadrželi loď, která převážela určité věci, a nebylo to nic pěkného – možná dárek od Číny,“ řekl Trump 21. dubna CNBC.
Dodal, že Írán během přerušení bojů „trochu doplnil zásoby“.
Dne 8. května uvalilo americké ministerstvo zahraničí sankce na čtyři subjekty – včetně tří společností se sídlem v Číně – kvůli obviněním, že podporovaly íránské vojenské operace. Podle ministerstva jedna ze sankcionovaných společností, MizarVision, zveřejnila podrobnosti o aktivitách americké armády během operace Epic Fury, zatímco další firma, Chang Guang Satellite Technology Co., údajně na žádost Íránu shromažďovala satelitní snímky amerických a spojeneckých zařízení.
Izraelští bezpečnostní představitelé řekli magazínu Epoch Magazine v Izraeli, že Írán po izraelských útocích znovu začal nakupovat z Číny specializovaná průmyslová míchací zařízení poté, co byly během dvanáctidenního konfliktu v červnu 2025 vážně poškozeny íránské výrobní kapacity pro rakety na tuhé palivo.
Tato zařízení se používají ke kombinování směsí pro tuhé raketové palivo a jsou považovány za obtížně nahraditelné, což z nich činí klíčovou součást íránského řetězce výroby raket.
Rakety na tuhé palivo jsou pro Írán obzvlášť důležité, protože mohou být odpáleny rychle bez nutnosti doplňování paliva před startem, což snižuje riziko, že odpalovací zařízení budou zasažena ještě před vypuštěním raket. Izraelští představitelé považují tato specializovaná míchací zařízení dodávaná z Číny za natolik strategicky významná, že se opakovaně stávala cílem operací proti íránskému programu přesných raket.
Zpráva Americko-čínské komise pro ekonomickou a bezpečnostní revizi rovněž zjistila, že v íránských dronech používaných skupinami podporovanými Teheránem se objevily senzory, polovodiče a měniče napětí vyrobené v Číně.
Komise poznamenala, že zatímco Čína byla v 80. letech významným dodavatelem konvenčních zbraní Íránu, spolupráce se postupně přesunula směrem k technologiím dvojího užití a obranným systémům souvisejícím s vývojem raket a dronů.
Komise dále uvedla, že dvě íránská plavidla vyplula v březnu z čínského přístavu s nákladem chloristanu sodného, klíčové složky používané v tuhém raketovém palivu. Zmínila také podobnou lednovou zásilku zahrnující přibližně 1 000 tun této chemikálie naložené na lodě napojené na Írán v Číně.
V dubnu 2025 ministerstvo financí uvalilo sankce na šest subjektů a šest jednotlivců v Íránu a Číně obviněných z obstarávání materiálů pro raketové pohonné látky pro revoluční gardy, včetně chloristanu sodného a dioktyl-sebakátu, další látky používané v raketách na tuhé palivo.
Ministr financí Scott Bessent tehdy prohlásil, že íránský program vývoje raket „ohrožuje bezpečnost“ Spojených států a jejich spojenců.
Na této reportáži se podílel Tom Ozimek.
–ete–
