Sjezd sudetských Němců v Brně je z historického odstupu důležitým a potřebným krokem k normalizaci vztahů mezi Čechy a sudetskými Němci. Pokud se obě komunity dokážou setkat na místech, která kdysi ovládala nenávist, a jsou schopny spolu mluvit bez ničivých emocí a vytahování starých křivd, roste i vlastní národní sebevědomí. Na dotaz ČTK to uvedl historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR David Kovařík. Z pohledu dějin je podle něj brněnské setkání logickým vyústěním procesu smíření, směřuje k pochopení, že historie by neměla rozdělovat, ale sloužit jako společné poučení pro budoucnost, aby se v ní podobné tragédie jako v minulosti nikdy neopakovaly.
Sudetoněmecký sjezd se uskuteční od 22. do 25. května v Brně, bude poprvé v Česku, a to jako součást festivalu Meeting Brno. Sněmovna se ve čtvrtek hlasy vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů postavila proti sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně a vyzvala ke zrušení akce. Poslanci opozice se jednání Sněmovny nezúčastnili, na jejich místech byl transparent se vzkazem „Vyvoláváním nenávisti dluhy nezaplatíte“. Podle organizátorů festivalu Meeting Brno, kteří SdL do Brna pozvali, je rozhodnutí poslanců „projevem strachu z vlastní minulosti“. Akce se příští týden uskuteční podle plánu, uvedli organizátoři.
Výběr moravské metropole pro sjezd SdL má podle Kovaříka svoji symboliku. Brno bylo podle něj až do druhé světové války pulzujícím multikulturním centrem, kde se po generace mísily vlivy české, německé a židovské. „Toto soužití sice přineslo městu mimořádný hospodářský a kulturní rozkvět, ale nese také nesmazatelné stigma temných událostí 20. století. Právě odtud bylo během nacistické okupace odvlečeno na 11.000 židovských obyvatel, z nichž se drtivá většina nikdy nevrátila. Krátce po válce se pak město stalo dějištěm jednoho z nejtragičtějších excesů poválečného vysídlení Němců, takzvaného brněnského pochodu,“ připomíná. Při pochodu směrem do Rakouska zahynulo na 1700 lidí, podle sudetoněmeckých historiků 5000 až 10.000 lidí.
Před lety si tuto bolestnou kapitolu začali připomínat nejprve studenti a mladí lidé, kteří se spontánně vydali po trase pochodu a postupně jej proměnili v tzv. Pochod smíření. Tento občanský impulz vyvrcholil při 70. výročí přijetím Deklarace smíření a společné budoucnosti brněnským zastupitelstvem, čímž se Brno podle Kovaříka vydalo na cestu upřímné reflexe vlastní minulosti.
„Skutečnost, že se letošní sjezd koná v tomto městě, je tak potvrzením, že se moravská metropole dokázala se stíny své historie vyrovnat odvážněji a poctivěji než zbytek České republiky,“ míní historik. Současné reakce na konání sjezdu v Brně jsou podle něj důkazem, že česká společnost zůstává v této otázce hluboce polarizovaná. „Pro část politického spektra, která se veze na vlně populismu, zůstává sudetské téma nástrojem k vyvolávání strachu i k zisku laciných politických bodů,“ dodal.
„Současná vyhrocená rétorika kolem brněnského sjezdu přitom není ničím novým. Své kořeny má ‚sudetský strašák‘ v bezprostředně poválečné minulosti a do veřejného prostoru jej pevně zapustila zejména komunistická propaganda,“ uvedl. Připomněl, že když se v roce 1959 konal jubilejní desátý Sudetoněmecký den ve Vídni, poprvé mimo území Spolkové republiky Německo, vyvolalo to v tehdejším Československu obdobné politické pozdvižení.
