Trump přivítal nové závazky Číny k nákupům amerického zboží, zároveň ale uvedl, že v otázce propuštění Jimmyho Laie nedošlo k žádnému průlomu.
Americký prezident Donald Trump 15. května zakončil dvoudenní summit s čínským vůdcem Xi Jinpingem v Pekingu, který byl považován za mimořádně významný. Trump a jeho tým během návštěvy jednali o široké škále témat – od nových závazků k nákupům amerického zboží přes napjatou situaci kolem Íránu a Taiwanu až po případy nespravedlivého zadržování a otázky lidských práv.
Trumpa během návštěvy 14. května přivítal slavnostní ceremoniál před Velkou síní lidu na okraji náměstí Nebeského klidu, kde čínské úřady v roce 1989 násilně potlačily prodemokratické hnutí při události známé jako masakr na náměstí Tiananmen.
Druhý den návštěvy se Trump setkal se zástupci vedení v Zhongnanhai, přísně střeženém komplexu sloužícím jako sídlo Komunistické strany Číny.
Zde jsou hlavní závěry z Trumpovy cesty do Číny.
Přísná bezpečnostní opatření
Během návštěvy přijímal Bílý dům mimořádná opatření s cílem snížit riziko sledování, hackerských útoků nebo krádeže dat ze strany komunistického režimu v Pekingu.
Před odletem z Číny zaměstnanci Bílého domu shromáždili všechny visačky a odznaky vydané novinářům cestujícím s prezidentem, vyplývá ze zprávy novinářského poolu Bílého domu. Reportéři obvykle nemusejí podobné předměty poskytnuté hostitelskou zemí vracet.
Podle Emily Goodinové, reportérky deníku New York Post, byli pracovníci Bílého domu také viděni, jak shromážděné visačky, odznaky a jednorázové telefony házejí do kontejneru u schodů před nástupem do Air Force One.
„Nic z Číny nesmí na palubu letadla,“ napsala Goodinová na síti X.
Podobná opatření byla zavedena už před vstupem do Číny. Američtí představitelé cestující s prezidentem museli před příjezdem do Pekingu zanechat osobní telefony a notebooky. Místo nich dostali jednorázové telefony určené pro dočasné a kontrolované používání.
Žádný pokrok v případu Jimmyho Laie
Trump novinářům řekl, že propuštění politického vězně Jimmyho Laie představuje pro Xi Jinpinga „těžkou záležitost“. Jeho výroky snížily naděje na průlom vedoucí k propuštění hongkongského mediálního magnáta a zastánce demokracie.
Lai, kterému je 78 let, byl v únoru odsouzen k 20 letům vězení podle hongkongského zákona o národní bezpečnosti.
Trump však uvedl, že Xi vážně zvažuje propuštění zadržovaného pastora Ezry Jin Mingriho.
„Myslím, že otázku pastora posuzuje velmi vážně,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Guo Jiakun během tiskového briefingu po Trumpově odjezdu 15. května odpovídal na otázky týkající se Laie.
„Záležitosti Hongkongu jsou vnitřní záležitostí Číny a ústřední [čínská] vláda pevně podporuje hongkongské soudní orgány při výkonu jejich povinností v souladu se zákonem,“ prohlásil.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio také 14. května řekl televizi NBC News, že Trump se Xi Jinpingem hovořil o propuštění Laie.
„Rádi bychom viděli jeho propuštění,“ uvedl Rubio. „V tuto chvíli jde skutečně o humanitární otázku vzhledem k jeho věku a zdravotnímu stavu.“
Americká Sněmovna reprezentantů i Senát 13. května přijaly rezoluce vyzývající Trumpa, aby se Xi Jinpingem otevřel otázku pěti politických vězňů: Laie, čínských pastorů Jin Mingriho a Gao Quanfua, Gaoovy manželky Pang Yu a penzionované ujgurské lékařky Gulshan Abbasové.
Nové dohody o letadlech Boeing a zemědělských produktech
Trump uvedl, že Čína po jeho setkání se Xi Jinpingem 14. května, tedy v první den summitu, souhlasila s nákupem sóji, energetických produktů a letadel Boeing ze Spojených států.
V rozhovoru s moderátorem Fox News Seanem Hannitym 14. května Trump řekl, že Čína souhlasila s rozsáhlými nákupy amerických zemědělských produktů, zejména sóji, která představuje hlavní americký export na čínský trh.
„Minule jsme podepsali asi 36 dohod. Tentokrát je to mnohem větší,“ prohlásil. „Nakoupí obrovské množství sóji od našich farmářů … budou kupovat hodně našich zemědělských produktů, což je skvělé.“
Peking v loňském roce omezil dovoz ze Spojených států v důsledku celních sporů.
Čína také souhlasila s nákupem 200 letadel Boeing, což by představovalo významnou obchodní zakázku pro amerického výrobce letecké techniky.
Trump 15. května závazek k nákupu potvrdil a novinářům sdělil, že počet letadel by se mohl zvýšit až na 750 kusů. Dodal také, že stroje budou vybaveny motory společnosti GE Aerospace.
Trump rovněž uvedl, že Xi pozitivně reagoval na jeho návrh, aby Peking nakupoval ropu a zkapalněný zemní plyn z USA. Čína je největším odběratelem íránské ropy podléhající sankcím.
„Začneme posílat čínské lodě do Texasu, Louisiany a na Aljašku. Myslím, že i to bylo součástí dohody. To je velká věc,“ řekl americký prezident Hannitymu 14. května.
Na pravidelném briefingu 15. května dostal Guo Jiakun otázku, zda Čína skutečně objedná 200 letadel Boeing. Přímou odpověď neposkytl a pouze uvedl, že americko-čínské obchodní vztahy jsou založeny na vzájemném prospěchu.
Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer navíc v rozhovoru pro Bloomberg z 15. května potvrdil, že Spojené státy a Čína vytvoří „Obchodní radu“ pro řízení toků nestrategického zboží.
Trump uvedl, že o clech s Xi Jinpingem nejednal.
„Platí vysoká cla, ale o ničem jsme nejednali,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. „Vůbec to nepřišlo na přetřes.“
USA a Čína se podle Trumpa shodují v otázce Íránu
Podle Trumpa Xi Jinping během jednání souhlasil, že Teherán musí znovu otevřít Hormuzský průliv. Prezident zároveň prohlásil, že se obě země shodly na tom, že Írán nikdy nesmí získat jadernou zbraň.
Trump a jeho tým během návštěvy Pekingu jasně dali najevo, že obnovení plného provozu Hormuzského průlivu je v zájmu Číny.
„Nežádal jsem ho, aby na Írán vyvíjel tlak, protože nepotřebuji laskavosti,“ řekl Trump novinářům. „Myslím, že automaticky chce, aby byl průliv znovu otevřen.“
Čína je hlavním odběratelem íránské ropy. Podle amerického Úřadu pro energetické informace pocházelo v roce 2024 přibližně 10 procent čínského dovozu ropy z Íránu a zhruba 90 procent íránského exportu ropy směřovalo do Číny.
Trump Hannitymu sdělil, že čínský režim nemá v úmyslu přestat nakupovat energetické suroviny z Íránu.
„[Xi] řekl, že Íránu nebude dodávat vojenské vybavení. To je významné prohlášení,“ poznamenal Trump v rozhovoru s Hannitym. „Současně ale dodal, že tam nakupují hodně ropy a chtějí v tom pokračovat.“
Trump následně novinářům na palubě Air Force One oznámil, že v příštích dnech rozhodne, zda zruší sankce vůči čínským ropným společnostem nakupujícím íránskou ropu.
Čínské úřady začátkem tohoto měsíce nařídily všem společnostem ignorovat americké sankce vůči pěti čínským rafineriím obviněným z obchodování s íránskou ropou.
Írán získával velkou část vojenského vybavení a konvenčních zbraní z Číny už v 80. letech, avšak kvůli rostoucímu mezinárodnímu tlaku se tyto transfery během posledního desetiletí z velké části zastavily. Březnová zpráva Komise pro ekonomické a bezpečnostní vztahy mezi USA a Čínou uvádí, že spolupráce čínského režimu s Íránem se přesunula směrem k prodeji technologií s civilním i vojenským využitím, včetně technologií relevantních pro vývoj raket a dronů.
Beze změny v otázce politiky vůči Taiwanu
Dlouhodobá politika Washingtonu vůči Taiwanu zůstává po setkání Trumpa s Xi Jinpingem beze změny.
Trump novinářům sdělil, že odmítl upřesnit svůj postoj k Taiwanu poté, co se ho Xi zeptal, zda by Spojené státy ostrov bránily.
„Prezident Xi mi dnes tuto otázku položil,“ popsal Trump. „Řekl jsem mu: ‚O tom nemluvím.‘ Zeptal se mě, zda bych je bránil. O tom nemluvím.“
K prodeji amerických zbraní Taiwanu Trump poznamenal, že „během poměrně krátké doby učiní rozhodnutí“.
Xi zaujal vůči Taiwanu tvrdý postoj a podle shrnutí zveřejněného čínským ministerstvem zahraničí po čtvrtečních jednáních obou lídrů varoval Spojené státy, že „musí při řešení taiwanské otázky postupovat s mimořádnou opatrností“.
Spojené státy dlouhodobě zastávají „politiku jedné Číny“, která uznává existenci pouze jedné „Číny“, aniž by uznávala svrchovanost Pekingu nad Taiwanem. Washington je zároveň hlavním dodavatelem zbraní pro Taiwan na základě zákona Taiwan Relations Act.
Rubio 15. května pro televizi NBC News poznamenal, že americká politika vůči Taiwanu zůstává „beze změny“, a varoval, že by bylo „strašlivou chybou“, pokud by se Peking pokusil Taiwan obsadit vojenskou silou.
Trump nyní rozhoduje o navrhovaném prodeji amerických zbraní Taiwanu v hodnotě 14 miliard dolarů. V prosinci 2025 již schválil zbrojní balíček pro ostrov v hodnotě 11,1 miliardy dolarů.
Na této reportáži se podílel také Andrew Moran.
–ete–
