Malá skupina bizonů stojí majestátně poblíž americké vlajky ve stínu stromů ve vnitrozemí ostrova Santa Catalina.
Tyto ikonické výjevy amerického národního savce na ostrově mohou brzy navždy zmizet, pokud se nepodaří obnovit ubývající stádo bizonů.
Dostupné důkazy naznačují, že organizace Catalina Island Conservancy neúmyslně sterilizovala samice bizonů při podávání antikoncepce pomocí uspávacích šipek v roce 2009. Od té doby se narodilo pouze jedno mládě.
„Při pokusném programu kontroly rozmnožování bizonů byl použit přípravek PZP (porcine zona pellucida). Očekávalo se, že po ukončení léčby bude účinek vratný, později se ale ukázalo, že ošetřené samice neobnovily normální reprodukční schopnost,“ uvedl pro Epoch Times v e-mailu mluvčí organizace Pepe Barton.
Poslední mládě, sameček přezdívaný Uno, se narodilo v roce 2013. Jeho matka se zřejmě zásahu antikoncepční šipkou vyhnula, protože jí chyběla identifikační známka na uchu, zatímco jiná samice byla podle videa z roku 2023, které moderovala environmentální pedagožka organizace Hillary Holtová, zasažena dvakrát.
Bizoni už od roku 2015 antikoncepci nedostávají, přesto se dál nerozmnožují, uvedla Holtová.
Celá záležitost je podle ní „obtížné téma“, protože vyvolává otázky, proč organizace nikdy nevytvořila kontrolní skupinu bizonů, která by nebyla do pokusného programu zahrnuta.
Obavy o bizony znovu zesílily v souvislosti s kontroverzí kolem rozhodnutí organizace Catalina Island Conservancy vyhubit všechny jeleny ušaté žijící na ostrově.
„Rozhodně nebylo cílem bizony sterilizovat a stále se vedou debaty o tom, jak budeme stádo do budoucna spravovat,“ řekla.
Volně žijící bizoni patří k hlavním turistickým lákadlům ostrova. Santa Catalina leží asi 35 kilometrů od Long Beach a plavba lodí trvá přibližně hodinu. Ostrov ročně navštíví kolem 1,2 milionu turistů.
Obavy o budoucnost bizonů znovu zesílily v souvislosti s kontroverzí kolem rozhodnutí organizace vyhubit veškeré jeleny ušaté, kteří na ostrově žijí.
Charles Whitwam, zakladatel organizace Howl for Wildlife podporující lov a ochranu přírody, se na bizony organizace Catalina Island Conservancy ptal ve svém nedávno vydaném dokumentu „Killing Catalina“.
Whitwam vedl rozhovor s Lauren Dennhardtovou, bioložkou a vedoucí pracovnicí organizace, která se specializuje na ochranu vzácných rostlin, management invazivních druhů a obnovu ekosystémů. Do rozhovoru vstoupila také tehdejší prezidentka a generální ředitelka organizace Whitney Latorreová.
Whitwam pro Epoch Times uvedl: „Když jsem se jich v dokumentu ptal na bizony, bylo to velmi nepříjemné. Na otázku vlastně vůbec neodpověděly.“
Budoucnost stáda
V říjnu 2020 organizace pod vedením Tonyho Budroviche oznámila, že se ke stádu začátkem prosince připojí dvě březí samice bizona.
Budrovich tehdy uvedl, že plán odpovídá cílům organizace zaměřeným na zachování zdravé krajiny a jejímu poslání v oblasti ochrany přírody, vzdělávání a rekreace.
„Jedinečná možnost vidět americké bizony na ostrově Catalina přivádí milovníky přírody z celého světa, aby poznali druh, který by jinak možná nikdy neviděli volně se pohybovat,“ řekl. „Zároveň se zde seznamují s endemickými druhy ostrova Catalina, jeho specifickým středomořským podnebím a významem ochrany přírody.“
Březí samice však nikdy nedorazily.
Holtová ve videu z roku 2023 naznačila, že bizoni na ostrově pravděpodobně zůstanou natrvalo kvůli podpoře místní ekonomiky založené na ekoturismu. Otázku, zda budou na ostrov přivezeni další bizoni, však označila za „téma pro budoucí diskusi“.
Původ bizonů
Historie bizoního stáda na ostrově Catalina sahá do počátků westernových filmů a k americkému spisovateli Zane Greyovi, známému především svými westernovými romány. Jeho letní sídlo ve stylu pueblo bylo po jeho smrti v roce 1939 přeměněno na hotel Zane Grey Pueblo.
Článek zveřejněný v listu „The Catalina Islander“ 16. října 2020 uvádí, že bizoni se po ostrově volně pohybují od doby, kdy byli přivezeni „pro natáčení filmové adaptace románu Zanea Greye, pravděpodobně ‚The Vanishing American‘.“
Němý film z roku 1925 produkovala společnost Famous Players-Lasky a distribuovala Paramount Pictures. Podle místního průvodce však bizoni utekli ještě před začátkem natáčení a byli ponecháni na ostrově napospas osudu. Ve filmu se přitom neobjeví ani jediný bizon.
Podle některých teorií byli bizoni skutečně natočeni, ale záběry nakonec skončily ve vystřižených scénách a zvířata zůstala na ostrově kvůli rozpočtovým omezením. Jiní tvrdí, že záběry byly použity ve filmu „The Thundering Herd“, dalším snímku podle románu Zanea Greye.
Podle serveru Wildlife Detections uvedl deník „The Catalina Islander“ 24. prosince 1924, že muž jménem Tom White, který měl vazby na hollywoodskou společnost Lasky Film Company, přivezl na ostrov 14 bizonů v oddělených přepravních bednách.
„Později byli vypuštěni na svahy západně od šíje ostrova,“ uváděl článek.
List The Catalina Islander dále napsal, že bizoni, z nichž každý vážil asi 680 kilogramů, budou pravděpodobně použiti při natáčení filmu následující jaro.
Následný článek zveřejněný přibližně o čtyři týdny později podle serveru Wildlife Detections uváděl: „‚The Vanishing American‘ je název nového filmu, který se bude asi za tři týdny natáčet na šíji ostrova. … Bizoni, kteří jsou nyní v ohradě na západním konci ostrova, budou ve filmu použiti.“
Redukce stáda
William Wrigley Jr., známý výrobce žvýkaček a majitel baseballového týmu Chicago Cubs, který ostrov v roce 1919 koupil za tři miliony dolarů, dovolil bizonímu stádu na ostrově zůstat. V roce 1934 přivezl dalších 12 bizonů, převážně samic, aby stádo posílil. Do konce 60. let jejich počet vzrostl přibližně na 600 kusů.
Aby se velikost stáda snížila, část zvířat byla legálně lovena na maso, zatímco jiní bizoni byli převáženi na pevninu k porážce a zpracování masa. V letech 2002 až 2004 bylo několik stovek bizonů přemístěno do indiánských rezervací, včetně území Lakotů Siouxů v Jižní Dakotě.
Přibližně v té době odborníci na správu pastvin stanovili ideální velikost stáda na 100 až 150 bizonů, uvedla Holtová.
V letech 2002 až 2004 bylo několik stovek bizonů přemístěno do indiánských rezervací, včetně území Lakotů Siouxů v Jižní Dakotě.
Po neúmyslné sterilizaci se však stádo zmenšilo na přibližně 80 až 90 stárnoucích jedinců.
V současnosti stádo spravuje Catalina Island Conservancy, nezisková organizace založená dědici rodiny Wrigleyových v roce 1972. V představenstvu organizace stále zasedá pravnučka Williama Wrigleyho Jr. Alison Wrigley Rusacková a další členové rodiny.
Organizace vznikla za účelem ochrany a obnovy ekologické integrity ostrova, který je domovem více než 60 endemických druhů rostlin a živočichů, včetně bezobratlých, jež se nikde jinde na světě nevyskytují.
Společnost Santa Catalina Island Company a okres Los Angeles uzavřely v roce 1974 padesátiletou dohodu o ochraně otevřené krajiny na pozemcích společnosti. O rok později pak Santa Catalina Island Company převedla více než 42 tisíc akrů půdy – tedy 88 procent z celkové rozlohy ostrova o velikosti 48 tisíc akrů – na organizaci Catalina Island Conservancy. Barton v e-mailu uvedl, že organizace dnes tyto pozemky vlastní bez omezení původní dohody o ochraně krajiny.
Nepůvodní druhy
Přestože se předpokládá, že pravěcí bizoni obývali Kalifornii před více než 10 tisíci lety – fosilie byly nalezeny například v asfaltových jezírkách La Brea i v okrese San Diego – dnešní bizoni nejsou původním druhem Kalifornie.
Stejně jako jeleni ušatí jsou i bizoni na ostrově považováni za „invazivní“ druh.
Organizace v minulosti z ostrova odstranila 12 tisíc divokých prasat a 8 tisíc nepůvodních koz a nyní pokračuje v plánu na vyhubení populace jelenů ušatých. Plán schválený Kalifornským úřadem pro ryby a volně žijící živočichy v lednu umožňuje organizaci najmout profesionální odstřelovače, kteří budou jeleny střílet ze země – nikoli z vrtulníků, jak bylo původně navrhováno.
„Je to naprosté pokrytectví. Veškerou vinu házejí na jeleny a tvrdí, že bizoni vlastně tolik škod nepůsobí.“
– Charles Whitwam, zakladatel organizace Howl for Wildlife
Howl for Wildlife patří mezi několik organizací, které kvůli plánu na úplné vyhubení jelenů ušatých na ostrově během pěti let žalují Kalifornský úřad pro ryby a volně žijící živočichy i organizaci Catalina Island Conservancy. Žaloba byla podána 8. března u vrchního soudu okresu Los Angeles.
–ete–
