Arthur Zhang

16. 5. 2026

Americký prezident Donald Trump během telefonátu s japonskou premiérkou Sanae Takaichiovou dne 15. května znovu potvrdil spojenectví mezi Spojenými státy a Japonskem. Stalo se tak několik hodin po završení dvoudenních jednání s čínským vůdcem Xi Jinpingem v Pekingu.

Trump se hovoru účastnil na palubě speciálu Air Force One. Rozhovor začal v 19:30 tokijského času a podle japonského ministerstva zahraničí trval přibližně 15 minut.

Ministerstvo uvedlo, že Trump poskytl Takaichiové podrobné informace o své návštěvě Číny a že oba lídři diskutovali o hospodářských a bezpečnostních otázkách souvisejících s Čínou, včetně ekonomické bezpečnosti a vývoje v indo-pacifickém regionu.

Takaichiová poté označila bilaterální spojenectví za „neochvějné“ a sdělila, že se oba státníci dohodli na pokračování úzké komunikace. Dodala, že Trump ji o návštěvě Číny informoval pod podmínkou zachování důvěrnosti rozhovoru.

Oba lídři rovněž diskutovali o Íránu. Japonské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Takaichiová zopakovala postoj Japonska, podle něhož by mělo být co nejdříve dosaženo deeskalace, a že oba představitelé znovu potvrdili pokračující komunikaci mezi USA a Japonskem v této otázce.

Ministerstvo dále sdělilo, že Trump a Takaichiová znovu potvrdili „neochvějné“ japonsko-americké spojenectví a dohodli se na pokračování úzké koordinace, potenciálně včetně summitu skupiny G7 příští měsíc.

Taiwan zůstává citlivým bodem

Takaichiová neodpověděla na dotaz novináře, zda byl během hovoru probírán Taiwan. Její reakce přišla v době, kdy Trump po summitu s Xi Jinpingem znovu otevřel otázku Taiwanu a americké podpory ostrova.

Trump na palubě Air Force One naznačil, že otázka Taiwanu patřila k hlavním tématům jeho jednání s Xi Jinpingem. Uvedl také, že Xi se přímo ptal, zda by Spojené státy Taiwan v případě čínského útoku bránily, Trump však odmítl odpovědět. Zároveň naznačil, že o dalším osudu amerických dodávek zbraní Taiwanu dosud nerozhodl.

Spojené státy zůstávají nejvýznamnějším mezinárodním podporovatelem Taiwanu a podle amerických zákonů mu mají pomáhat s obranou, přestože Washington s Taipeí neudržuje formální diplomatické vztahy.

Příslušníci taiwanského letectva stojí před vyzbrojenou stíhačkou F-16V za dvojicí protilodních střel Harpoon AGM-84 americké výroby během cvičení na letecké základně Hualien dne 17. srpna 2022. (Sam Yeh / AFP prostřednictvím Getty Images)

Taiwanská vláda po summitu Trumpa s Xi Jinpingem poukázala na americká vyjádření, podle nichž se dlouhodobá politika Washingtonu vůči Taiwanu nezměnila.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio podle taiwanského ministerstva zahraničí zdůraznil, že Trumpova administrativa pokračuje v podpoře Taiwanu, včetně dodávek zbraní, a staví se proti změně současného stavu silou nebo nátlakem.

Taiwanský ministr zahraničí Lin Chia-lung následně poděkoval Spojeným státům za podporu stability v Taiwanském průlivu.

Strategická pozice Japonska

Pro Japonsko je Taiwan úzce propojen s vlastní debatou o bezpečnosti a s vojenským postavením Spojených států v západním Pacifiku. Japonsko hostí přibližně 60 tisíc amerických vojáků, dalších zhruba 35 tisíc rodinných příslušníků a 7 tisíc civilních zaměstnanců a kontraktorů, vyplývá z údajů amerických sil v Japonsku.

Země slouží jako hlavní předsunuté operační centrum Washingtonu v indo-pacifickém regionu. Klíčovou roli v případě regionální krize by sehrály zejména základny na Okinawě. Takaichiová přitom v otázkách regionální bezpečnosti zaujala tvrdý postoj.

V listopadu 2025 v japonském parlamentu prohlásila, že případný čínský vojenský krok proti Taiwanu by podle japonských bezpečnostních zákonů mohl představovat „situaci ohrožující přežití“ Japonska. Peking následně obvinil Tokio ze zasahování do vnitřních záležitostí Číny a z překročení červené linie.

Telefonát mezi Trumpem a Takaichiovou představoval první viditelné ujištění mezi spojenci po summitu v Pekingu. Podle japonského ministerstva zahraničí se oba lídři dohodli na pokračování úzké koordinace i do budoucna, včetně možného setkání na summitu G7 ve Francii příští měsíc.

ete

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Rubio oznámil vízová omezení zaměřená na „krajně levicové teroristické“ skupiny

Nová omezení cílí na cizince napojené na radikální organizace obviňované z podpory politického násilí ve Spojených státech.

Evropská komise představila revizi emisních povolenek. Havlíček chce bojovat za razantnější změny

Firmy dostanou bezplatné povolenky i po roce 2030, ale pouze výměnou za investice do dekarbonizace. Povolenky mají být dostupné i po roce 2040, navrhuje Komise.

Asociace Falun Gong vyzývá Okamuru, aby věnoval pozornost situaci perzekuovaných v Číně

Asociace Falun Gong ČR adresovala výzvu předsedovi Poslanecké sněmovny, aby před svou cestou do Číny věnoval pozornost situaci represí duchovního hnutí, které Komunistická strana Číny tvrdě pronásleduje již od července 1999.

Jak vypadaly klimatické změny posledního tisíciletí?

Počasí a podnebí patří mezi nejvýznamnější faktory, které ovlivňovaly vývoj lidských společností. Dnes jsou klimatické změny spojovány především se současným globálním oteplováním způsobeným lidskou činností.

Jak putuje pitná voda od zdroje až ke kohoutku

Pitná voda urazí od zdroje ke kohoutku často desítky kilometrů. Jaká rizika vznikají při úpravě, v potrubí a doma? Co říká věda o kvalitě vody.

Proč milionáři odcházejí z Británie?

Británie přichází o milionáře. Rostoucí zdanění podkopává podnikání a místo podpory hospodářského růstu odrazuje investory.

Když smalt propouští světlo: křehké umění plique-à-jour

Technika plique-à-jour proměňuje smalt v zářivé miniaturní vitráže, jejichž křehká krása vyžaduje mimořádné mistrovství.

7 hlavních závěrů z Trumpova projevu o problémech v amerických volbách

Prezident Trump ve svém projevu zdůraznil vměšování Číny do amerických voleb a odtajnění dokumentů o „pravděpodobně největší kompromitaci volebních údajů v historii“, která vedla k „nezákonnému získání údajů o 220 milionech amerických voličů Čínou“.

Počet satelitů na oběžné dráze od roku 2020 čtyřnásobně vzrostl, ukázala analýza

Počet satelitů na oběžné dráze Země od roku 2020 čtyřnásobně vzrostl. V současnosti je jich více než 16.000, přičemž se tempo jejich vypouštění stále zrychluje.