Již od roku 1977 slaví nemalá část světa 18. května Mezinárodní den muzeí (International Museum Day – IMD). Tento „svátek muzeí“ zavedla Mezinárodní rada muzeí (ICOM) s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o tom, jakou roli hrají paměťové instituce ve společnosti. Podle oficiálních statistik ICOM se do oslav každoročně zapojují desítky tisíc institucí ve více než 150 zemích světa. V posledních letech se však stále častěji objevuje provokativní otázka: Mají muzea v 21. století, kdy je většina lidského vědění dostupná na jedno kliknutí, vůbec ještě smysl?
Různé studie naznačují, že odpověď je jednoznačně kladná. Muzea již dávno nejsou pouhými prachovými skladišti starožitností, kam lidé chodí mluvit šeptem a s rukama za zády. Procházejí hlubokou transformací, kterou v roce 2022 oficiálně stvrdilo i schválení nové definice muzea na generální konferenci ICOM v Praze. Nové vymezení poprvé explicitně zmiňuje termíny jako inkluze, udržitelnost, komunitní podpora a etika. Muzea dneška fungují jako dynamické instituce, které reflektují současné společenské výzvy, bojují proti dezinformacím, podporují duševní zdraví a pracují s digitalizací.
Výzkum prokazuje, že muzea významně přispívají k rozvoji kritického myšlení, empatie a historického povědomí. V Česku navštěvuje muzea nebo galerie pravidelně pětina obyvatel alespoň jednou za čtvrt roku, přičemž největší zájem je o historii, kulturní bohatství země a přírodu. Každý druhý Čech ve věku nad 15 let zavítá do některé z těchto institucí alespoň jednou ročně, což řadí Česko na přední příčky v evropském srovnání.
I u nás se některá muzea či galerie účastní této mezinárodní události, avšak pod širším názvem Mezinárodní den muzeí a galerií. V rámci dne mají některé instituce snížené či dokonce bezplatné vstupné.
Dezinformační éra
V současném světě, který je přesycen digitálním obsahem, deepfake technologiemi a generativní umělou inteligencí, se potýkáme s bezprecedentní krizí důvěry v informace. Studie mnohých sociologických ústavů opakovaně potvrzují, že tradiční média a politické instituce ztrácejí u veřejnosti kredibilitu. Podle rozsáhlého průzkumu americké organizace American Alliance of Museums (AAM) považuje muzea za vysoce důvěryhodný zdroj informací až 88 % respondentů, což je řadí daleko před tištěná média, vládní weby i akademické instituce.
Tato vysoká míra důvěry pramení z principu materiální autenticity. Prohlížet na obrazovce digitalizovanou podobu politické listiny či model lebky tyranosaura je nepochybně fascinující i edukační, avšak nelze tím nahradit fyzickou přítomnost v blízkosti samotného artefaktu. Psychologové hovoří o efektu originálu, který v návštěvníkovi vyvolává hluboké emoce a pocit přímého napojení na historii. Fyzický objekt totiž nelze tak snadno zfalšovat. Navíc v sobě nese materiální stopu času, lidské práce i historického kontextu.
Muzea navíc dnes již nezprostředkovávají pouze suchá fakta, nýbrž učí návštěvníky i kritickému myšlení. Moderní expozice jsou koncipovány tak, aby neodpovídaly na badatelské otázky dogmaticky či jednoznačně. Dnes se snaží spíše podněcovat k diskuzi či vést návštěvníka procesem porozumění dané problematice. Muzejní pedagogika hospodaří s myšlenkou, že práce s primárními historickými prameny a trojrozměrnými předměty rozvíjí u dětí i dospělých schopnost analyzovat data, rozpoznávat manipulaci a chápat příčinné souvislosti.
Ekonomický přínos je rovněž výrazný. Muzea podporují turismus, lokální ekonomiku a zaměstnanost. V České republice tvoří kulturní instituce včetně muzeí významnou součást turistického ruchu, přičemž návštěvnost se po pandemii rychle zotavila. Například Národní muzeum zaznamenalo v roce 2025 rekordních více než 1,3 milionu návštěvníků.
Komunitní instituce
Jedním z nejvýznamnějších posunů v moderní muzeologii je přechod od orientace na sbírky k orientaci na člověka a komunitu. Muzea totiž hrají zásadní roli v oblasti sociální koheze a integrace menšin. Mnohé národní i lokální instituce po celém světě dnes aktivně spolupracují s komunitami imigrantů, původních obyvatel či sociálně znevýhodněných skupin, aby jim umožnily vyprávět jejich vlastní příběhy. Muzeum se tak stává platformou pro mezikulturní dialog, kde se majoritní společnost může seznámit s odlišnými kulturními perspektivami.
Vedle sociální integrace se do popředí zájmu dostává vliv muzeí na lidské zdraví a celkovou životní pohodu. Studie nasvědčují, že pravidelná návštěva muzeí a galerií snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu, zmírňuje projevy úzkosti a deprese a stimuluje kognitivní funkce. V Kanadě či Spojeném království dokonce existují pilotní programy, kde lékaři v rámci terapie předepisují pacientům s chronickými bolestmi nebo psychickými obtížemi „recept na návštěvu muzea“.
Udržitelnost
Mezinárodní rada muzeí pro uplynulé ročníky Mezinárodního dne muzeí opakovaně volila témata spojená s udržitelností, klimatickou změnou a ochranou biodiverzity. Kromě vědeckého výzkumu totiž plní mnohá muzea klíčovou roli v environmentální osvětě veřejnosti. Prostřednictvím interaktivních výstav dokážou komplexní vědecká data o globálním oteplování, tání ledovců či znečištění oceánů plasty přetavit do srozumitelného výkladu.
Zároveň moderní muzejní instituce transformují svůj vlastní provoz. Implementují solární panely, systémy pro sběr dešťové vody, energeticky úsporné osvětlení citlivé k exponátům a v rámci výstavní architektury přecházejí na cirkulární ekonomiku, kdy jsou materiály z rozebíraných expozic recyklovány pro výstavy nové.
Muzea, která během pandemie covidu-19 investovala do kvalitního online obsahu, zaznamenala po otevření bran rapidní nárůst fyzické návštěvnosti. Zejména pak ze strany mladší generace. Moderní technologie, jako je rozšířená realita (AR), virtuální realita (VR) a umělá inteligence, dnes obohacují přímý zážitek v expozici. Pomocí AR aplikací v chytrých telefonech mohou například návštěvníci vidět, jak vypadala neúplná antická socha v době svého vzniku, včetně původních pestrých barev. Lze tedy s jistotou říci, že muzea nijak dobu nezaspala, naopak, snaží se neustále zdokonalovat a zpřístupňovat své sbírky širší veřejnosti i budoucím generacím.
