Výzkumy naznačují souvislost mezi některými dětskými infekcemi a nižším rizikem rakoviny či srdečních chorob. Odborníci však upozorňují, že rozhodující je širší zdravotní kontext.
Paole Brownové byly asi tři roky, když dítě ze sousedství onemocnělo spalničkami a její matka ji k němu záměrně vzala, aby se nakazila také. O mnoho let později, když měla Brownová vlastní děti, začala mít z infekcí strach a reagovala tak, jak ji to naučili – snažila se potlačovat horečky, které běžné dětské nemoci často provázejí.
Je to podmíněná rodičovská reakce: vašemu batoleti vyskočí horečka na 39 °C a vy automaticky sáhnete po lécích na snížení teploty, nebo hledáte jiný způsob, jak dítěti ulevit.
Tyto běžné horečky a nekonečný sled nachlazení, chřipek a dětských nemocí však ve skutečnosti budují pevnost imunity, která může chránit před závažnými onemocněními ještě o desítky let později.
Některé studie naznačují, že horečky doprovázející běžné dětské infekce, jako jsou spalničky nebo plané neštovice, mohou být biologicky významnou součástí tohoto procesu. Výzkumy spojují horečky i prodělání některých dětských infekcí s nižším rizikem určitých typů rakoviny, srdečních onemocnění, astmatu a alergií v dospělosti. To vyvolává otázky, proč se snažíme vyhýbat běžným situacím aktivujícím imunitní systém, které většinou nepředstavují vážné nebezpečí.
Samozřejmě platí, že některé horečky a infekce jsou mírné a představují běžnou součást vývoje imunity, zatímco jiné – podle závažnosti, věku dítěte nebo jeho zdravotního stavu – vyžadují pečlivé sledování a lékařskou péči.
Hygienická hypotéza
Teorie známá jako hygienická hypotéza předpokládá, že časné vystavení mikrobům pomáhá imunitnímu systému rozlišovat mezi skutečnými hrozbami a neškodnými látkami. Příliš sterilní prostředí nebo izolace od mikrobů neposkytují imunitnímu systému „tréninkové hřiště“, které potřebuje k vytváření tolerance.
„Většina běžných dětských infekcí má omezený průběh a je součástí normálního vývoje imunity, zejména u zdravých dětí,“ řekl pro Epoch Times integrativní pediatr a spolupracovník Epoch Health doktor Joel „Gator“ Warsh.
Situace, které děti vystavují různorodým mikrobům – například více starších sourozenců, docházka do školky, život na farmě, prodělání spalniček či jiných infekcí nebo častý kontakt s dobytkem, drůbeží a kočkami – mohou podle autorů editorialu v časopise BMJ pozitivně ovlivnit zrání imunitního systému a souvisejí s nižším výskytem alergií.
Vakcíny, antibiotika a antivirotika představují určitý kompromis. Autoři upozorňujuí, že sice snížily výskyt závažných infekcí, zároveň však jejich rozšíření časově odpovídá rostoucímu výskytu astmatu a alergií.
„Výzvou před námi je najít způsoby, jak napodobit ochranné účinky časných dětských infekcí a současně snížit zátěž závažných – a také méně závažných, ale stále obtěžujících – infekčních nemocí,“ napsali.
Úloha horečky v imunitě
Samotná horečka může hrát v imunitě zásadní roli. Děti, které měly horečky před prvním rokem života, měly podle studie zveřejněné v Journal of Allergy and Clinical Immunology nižší pravděpodobnost vzniku alergií o pět až šest let později.
Horečka vyvolává zvýšenou produkci cytokinů – signálních proteinů řídících zánět, o nichž se předpokládá, že pomáhají regulovat imunitní reakce na alergeny.
„Složitost těchto změn cytokinů činí spekulace o přesném mechanismu spojení mezi horečkou a alergickou senzibilizací riskantními,“ uvedli autoři studie. Dodali však, že pokud horečky odrážejí intenzivní stimulaci imunity, pak každá další horečka může dále snižovat pravděpodobnost vzniku alergií.
Dětské nemoci provázené horečkou byly spojeny se sníženým rizikem melanomu, rakoviny vaječníků i některých dalších nádorů. Akutní infekce v dospělosti souvisely s nižším rizikem meningeomu, gliomu, melanomu a několika dalších druhů rakoviny. Čím častější byly infekce, tím výraznější bylo snížení rizika – a největší ochranný efekt vykazovaly právě dětské infekce s horečkou.
Kde našla věda souvislosti
Několik studií odhalilo konkrétnější spojení mezi běžnými dětskými nemocemi a lepšími zdravotními výsledky v dospělosti.
Nižší riziko rakoviny
Děti, které měly během prvních dvou let života alespoň jednu hospitalizaci související s infekcí, měly v rané až střední dospělosti nižší riziko rakoviny než děti bez infekce. Vyplývá to z dánské studie více než 68 tisíc lidí zveřejněné v časopise Cancer Epidemiology.
Podle studie publikované v Medical Hypotheses snižoval počet infekčních onemocnění provázených horečkou riziko většiny typů rakoviny – s výjimkou rakoviny prsu. Nejvýraznější souvislost byla zjištěna u lidí, kteří prodělali zarděnky a plané neštovice.
Italská studie zveřejněná v Leukemia Research zjistila, že většina dětských patogenů může chránit před Hodgkinovým lymfomem, zatímco spalničky mohou chránit před non-Hodgkinovým lymfomem. Jiná studie v časopise Hematology/Oncology and Stem Cell Therapy, která zkoumala 16 případů spontánního ústupu Hodgkinova lymfomu, uvedla, že v pěti případech došlo ke zlepšení po prodělání spalniček.
Infekce příušnicemi byly spojeny s 19procentním snížením rizika rakoviny vaječníků, ukázala metaanalýza zveřejněná v Cancer Causes Control. Mechanismus může spočívat v tom, že příušnice – na rozdíl od očkování proti nim – zvyšují hladiny protilátek anti-MUC1. Pacienti s rakovinou vaječníků nebo prsu, kteří mají vysokou hladinu těchto protilátek, vykazují vyšší míru přežití.
Méně srdečních onemocnění
Hygienická hypotéza může podle některých vědců vysvětlovat také to, proč je imunitní systém schopen potlačovat zánět ve stěnách tepen.
„Zlepšená hygiena v raném dětství může částečně vysvětlovat vzestup největší epidemie 20. století – ischemické choroby srdeční,“ uvedli autoři studie publikované v Atherosclerosis.
Riziko akutních srdečních příhod bylo nižší u lidí, kteří v dětství prodělali plané neštovice, spálu, spalničky, příušnice, mononukleózu nebo zarděnky. Čím více infekcí člověk prodělal, tím nižší bylo riziko srdečních příhod.
Další studie v Atherosclerosis zjistila, že lidé s anamnézou spalniček a příušnic měli nižší riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění než ti, kteří tyto infekce neprodělali. Riziko dále klesalo s rostoucím počtem infekcí.
Méně astmatu a alergií
Souvislost mezi časnými dětskými infekcemi a vznikem alergií je složitější. Studie zveřejněná v BMJ zjistila, že opakované infekce dolních dýchacích cest v raném věku byly spojeny s vyšším výskytem astmatu a sípání v sedmi letech. Jiné infekce však naopak souvisely s nižším výskytem astmatu a respiračních obtíží.
Nejsilnější ochranný účinek byl zaznamenán u dětí, které v prvním roce života trpěly opakovanou rýmou a infekcemi způsobenými herpetickými viry. Diagnóza astmatu byla také méně častá u malé skupiny dětí, které prodělaly spalničky.
Lidé, kteří prodělali spalničky, měli v malé studii nižší pravděpodobnost pozitivní reakce na čtyři běžné alergeny. Senná rýma byla méně častá u dětí po spalničkách než u těch, které infekci neprodělaly, a častější u očkovaných proti spalničkám než u neočkovaných. Vyplývá to z rozsáhlejší studie publikované v Clinical & Experimental Allergy. Autoři však upozornili, že výsledky mohou souviset i s pořadím narození, protože mladší děti bývají více vystaveny infekcím než starší sourozenci.
Proč mají rodiče z horeček strach
Většina rodičů chce horečku okamžitě snižovat – a je to pochopitelné, protože děti mívají během prvních tří let života běžně dvě až šest horeček ročně.
Kvalitativní studie zveřejněná v časopise Children zjistila, že zejména matky vnímají horečku jako zdravotní krizi a jejich rozhodování je vedeno více emocemi než fakty.
Jedna z matek ve studii obvinila zdravotníky: „Nikdy mi neřekli: ‚Zůstaňte v klidu, nejdůležitější je, aby dítě bylo v pořádku, ne jen to, aby horečka klesla.‘ Místo toho slyšíte: ‚Nejdřív paracetamol, když nezabere, ibuprofen, a pak je střídejte.‘“
Paola Brownová, lektorka homeopatie, popsala běžnou praxi okamžitého snižování horečky jako kulturně podmíněnou reakci zakořeněnou v rodičovské úzkosti. Poté, co si nastudovala podpůrný přístup k horečkám místo jejich potlačování, začala u svých dětí upřednostňovat hydrataci a odpočinek před antipyretiky, jako je paracetamol.
„Rodiče podávají dítěti léky, ale ve skutečnosti léčí vlastní úzkost,“ řekla Epoch Times.
Brownová uvedla, že změna jejího přístupu se časově shodovala s obdobím, které nazývá „horečkovými roky“ svého syna. Jako batole měl černou dehtovitou stolici a výsledky testů vedly lékaře k podezření na idiopatický střevní zánět. Když však začala nechávat jeho imunitní systém bojovat s běžnými infekcemi přirozeně, stolice se upravila.
Britský Národní institut pro zdraví a klinickou excelenci doporučuje, aby rodiče při horečce dbali především na dostatečnou hydrataci dítěte a reagovali na míru jeho diskomfortu, nikoli pouze na samotné snížení tělesné teploty.
Opatrný přístup
Přestože některé dětské nemoci mohou mít určité přínosy, neznamená to, že jsou neškodné nebo prospěšné pro každé dítě, upozorňuje Warsh. Důležitou roli hraje závažnost infekce, načasování i zdravotní stav dítěte.
„Přínos existuje pouze tehdy, pokud dítě infekci přežije a zotaví se bez vážných komplikací,“ řekl. „A mohou existovat dlouhodobé důsledky, kterým zatím plně nerozumíme.“
Horečky u kojenců mladších než dva měsíce vyžadují okamžité lékařské vyšetření. Lékařskou pomoc je vhodné vyhledat také při horečkách nad 40 °C, při horečce nad 38 °C trvající déle než 48 hodin u dětí mladších dvou let, při horečkách delších než tři dny u starších dětí, při známkách dehydratace nebo při horečkách doprovázených křečemi. Okamžité vyšetření potřebují také děti s oslabenou imunitou například kvůli steroidům, rakovině nebo srpkovité anémii.
Americká akademie pediatrů zároveň varuje, že horečky by se neměly snižovat ledovými koupelemi, omýváním houbičkou, alkoholem ani nadměrným vrstvením oblečení.
Co věda stále neví
Velká část výzkumu o přínosech dětských nemocí zůstává spekulativní a je zapotřebí dalších studií, upozornil Warsh.
Budoucí dlouhodobé studie by podle něj měly zkoumat, jak vzorce infekcí, jejich načasování, závažnost a očkovací status ovlivňují pozdější výskyt autoimunitních, alergických a metabolických onemocnění. Výzkum vakcín potřebuje větší jasnost ohledně dávek, pořadí i kontextu – nejen toho, zda zabraňují konkrétním nemocem.
Přirozené infekce obvykle vyvolávají širší vrozenou i adaptivní imunitní odpověď než vakcíny, které cíleně stimulují kontrolovanou reakci proti konkrétním patogenům. Oba mechanismy formují imunitu odlišně a jejich dlouhodobé účinky stále nejsou plně pochopeny, uvedl Warsh.
Lépe je však podle něj známo, že dobře živené a celkově zdravé děti zvládají nemoci obvykle lépe než děti s metabolickým stresem a chronickým zánětem. Důležitý je celý kontext infekce – výživa, spánek, stres, zdraví mikrobiomu, vystavení toxinům i genetika.
„Debata by neměla znít ‚infekce: dobré nebo špatné‘, ale spíše kdy, jak závažné a v jakém biologickém prostředí.“
–ete–
