25. 5. 2026

Ve vesmíru nejsme – pravděpodobně – sami. Kromě Země by mohly existovat více než tři miliardy potenciálně obyvatelných planet. Zda se však na některé z nich skutečně vyvinul život, zatím nedokážeme ani potvrdit, ani vyvrátit.

Od chvíle, kdy lidstvo objevilo planety mimo naši sluneční soustavu – takzvané exoplanety –, si mnoho lidí klade otázku, zda jsme ve vesmíru sami. Odpověď zatím neznáme, statistické odhady však naznačují, že bychom mohli mít sousedy. Podle nových výzkumů by přibližně polovina hvězd podobných našemu Slunci mohla mít kamennou planetu schopnou udržet na svém povrchu kapalnou vodu.

Některé z těchto exoplanet by podle NASA mohly být dokonce našimi „mezihvězdnými sousedy“. Nejméně čtyři se údajně nacházejí ve vzdálenosti menší než 30 světelných let, přičemž nejbližší z nich je pravděpodobně vzdálena asi 20 světelných let. Další se mohou nacházet stovky či tisíce světelných let daleko. Všechny však spojuje jedna důležitá vlastnost: obíhají kolem hvězd s teplotou podobnou teplotě našeho Slunce, což zvyšuje pravděpodobnost výskytu kapalné vody.

Od 300 milionů do 3 miliard obyvatelných planet

„Je to poprvé, kdy máme k dispozici všechny potřebné údaje k tomu, abychom mohli spolehlivě odhadnout počet potenciálně obyvatelných planet v naší galaxii,“ uvedl doktor Jeff Coughlin, výzkumník exoplanet z institutu SETI, neziskové organizace zaměřené na studium původu a rozšíření života ve vesmíru, včetně hledání mimozemské inteligence.

Dřívější odhady počtu potenciálně obyvatelných exoplanet vycházely především z jejich vzdálenosti od mateřské hvězdy. Ve studii publikované v časopise Astronomical Journal však Coughlin a jeho kolegové zohlednili také množství hvězdného záření dopadajícího na planetu, které významně ovlivňuje možnost existence kapalné vody.

„Kepler nám už dříve ukázal, že v galaxii existují miliardy planet. Nyní ale víme, že značná část z nich může být kamenná a potenciálně obyvatelná,“ uvedl Steve Bryson z NASA. „Tento výsledek zdaleka není konečný a samotná přítomnost vody na povrchu planety ještě neznamená, že na ní může existovat život. Přesto je mimořádně vzrušující zjištění, že takové světy jsou zřejmě velmi běžné.“

I nejopatrnější odhady naznačují, že alespoň 7 procent hvězd podobných Slunci má nejméně jednu kamennou planetu s podmínkami příznivými pro život. To by představovalo zhruba 300 milionů planet. Optimističtější scénáře připisují podobné planety až 75 procentům hvězd podobných Slunci, což by znamenalo více než tři miliardy potenciálně obyvatelných světů.

„Ne všechny hvězdy jsou stejné. A stejně tak nejsou stejné ani planety,“ upozornil Ravi Kopparapu z NASA Goddard Space Flight Center. Každá hvězda a každá planeta mají své jedinečné vlastnosti. Právě tato rozmanitost spolu s tím, že i nejvýkonnější teleskopy mají potíže s odhalováním malých kamenných planet, výrazně komplikuje odhady jejich skutečného počtu.

„Může to ještě nějakou dobu trvat“

Aby vědci lépe zachytili rozmanitost hvězd, planetárních soustav i samotných exoplanet, spojili údaje z dnes již vyřazeného vesmírného teleskopu Kepler s daty mise Gaia Evropské kosmické agentury (ESA), která přesně měří vlastnosti a energetický výkon hvězd.

Budoucí výzkum by mohl odhady dále zpřesnit. „Znalost četnosti výskytu různých typů planet je mimořádně důležitá pro plánování budoucích misí zaměřených na hledání exoplanet,“ uvedla spoluautorka studie Michelle Kunimotoová, doktorandka na Univerzitě Britské Kolumbie. Tyto poznatky mohou ovlivnit i konstrukci budoucích teleskopů.

Na případný objev mimozemských civilizací si však lidstvo bude muset ještě počkat. Teleskop Kepler dosud objevil přibližně 4 500 exoplanet a několik tisíc dalších kandidátů stále čeká na potvrzení. Jak k tomu NASA poznamenává: „Může ještě nějakou dobu trvat, než budou všechny objeveny.“

(Podle informací institutu SETI a NASA)

etfr

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Německo podle ministra vnitra čelí vysokému riziku útoků

Německo v současnosti čelí vysokému riziku útoků, v ohrožení je infrastruktura, instituce i jednotlivci. V rozhovoru s listem Welt am Sonntag to uvedl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt.

Nátlak a sledování představují pro zahraniční korespondenty v Číně „nový normál“, uvádí zpráva

Podle organizace už omezení zpravodajské práce v Číně nepředstavují ojedinělé incidenty, ale stala se běžnou součástí prostředí, ve kterém novináři pracují.

Svět se změnil

Spojené státy a jejich spojenci zaujímají postavení světových velmocí, jaké neměli od konce druhé světové války, zatímco Rusko, Čína i Írán slábnou.

Závod s časem: USA řeší bezpečnostní rizika spojená s umělou inteligencí

Američtí zákonodárci i odborníci upozorňují, že umělá inteligence dokáže výrazně urychlit hledání softwarových zranitelností i útoky na dodavatelský řetězec. Klíčem k obraně je rychlejší odstraňování chyb a lepší ochrana citlivých dat.

Energetická horská dráha: Jak skrytá hypoglykemie narušuje každodenní život žen

Skryté poklesy krevního cukru mohou u žen vyvolávat únavu, úzkost i chutě. Pomoci může pravidelná strava a dostatek bílkovin.

Rubio vyzývá ke globálnímu postupu proti násilným levicovým skupinám

„Buď budeme spolupracovat napříč hranicemi, nebo teroristé budou i nadále využívat mezery mezi nimi,“ prohlásil americký ministr zahraničí.

O cestování za polární září: Pánem je příroda a člověk nikdy neví, co přesně uvidí

V zasněženém Laponsku, u ohně a pod noční oblohou, čekají cestovatelé na polární záři. Příroda však vždy rozhoduje sama.

Co by měla každá budoucí maminka vědět o dědičnosti

Základní principy dědičnosti jednoduše a srozumitelně: jak fungují geny, jak se dědí choroby i krevní skupina a proč genetika není osud.

Jak vypadaly klimatické změny posledního tisíciletí?

Počasí a podnebí patří mezi nejvýznamnější faktory, které ovlivňovaly vývoj lidských společností. Dnes jsou klimatické změny spojovány především se současným globálním oteplováním způsobeným lidskou činností.