Za přibližně šest týdnů se v hlavním městě Turecka sjedou zástupci 32 členů Severoatlantické aliance. Náměstek generálního tajemníka NATO pro politické otázky a obrannou politiku Boris Ruge minulý týden v debatě pořádané na univerzitě CEVRO přiblížil klíčová témata summitu a aktuální stav či hrozby, kterým NATO čelí. Vyjádřil se také ke sporu mezi českou vládou a prezidentem Petrem Pavlem.
NATO bude více evropské, míní Ruge
Česká republika v poslední době čelila otázce, jak dostojí závazkům vůči NATO, a to vydávat 2 % HDP na obranu. Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uvedl, že podle hodnocení NATO se tuzemsku loni závazek splnit nepovedlo a s největší pravděpodobností tomu tak bude i letos. Vláda ale chce cíle dosáhnout, vyplývá ze slov premiéra. Kabinet proto zřídil pozici zmocněnce pro plnění závazků vůči Severoatlantické alianci. Stal se jím bývalý velvyslanec při Severoatlantické alianci Jakub Landovský.
Podle Rugeho je Babišův přístup k věci povzbudivý. „Prahu jsem navštívil minulý měsíc a odnesl jsem si jasný dojem, že Česko bere své členství v NATO vážně a zůstává Alianci oddáno,“ uvedl. Severoatlantická aliance podle něj čelí nelehkým časům, zdůraznil však, že představuje základ bezpečnosti. Pro evropské státy i Severní Ameriku je NATO klíčové. „Neexistuje alternativní rámec pro naši kolektivní obranu. V budoucnu ale nebude stejné jako doposud. Bude více evropské,“ konstatoval s tím, že se evropské státy zavázaly převzít větší odpovědnost.
Tento krok je podle něj zásadní, protože Spojené státy čelí rostoucím hrozbám — mimo jiné sílící pozici Číny a snaze USA udržet rovnováhu v indo-pacifickém regionu. To, že evropské státy přebírají větší odpovědnost různým tempem, je dle Rugeho přirozené. Někteří evropští spojenci podle něj už nyní dosahují dlouhodobějšího cíle do roku 2035 vydávat 3,5 % HDP na základní obranné výdaje a dalších 1,5 % na bezpečnostní a obranně související výdaje. „Jsou to státy na východním křídle, pobaltské země nebo Polsko. Některé na obranu dávají něco mezi čtyřmi až pěti procenty HDP,“ řekl Ruge. Vedle toho evropské státy podle něj přebírají větší odpovědnost také ve velitelské struktuře aliance.
Summit v Ankaře
I nadcházející červencový summit v Ankaře se bude na plnění závazků soustředit, uvedl Ruge. Někteří zástupci parlamentů si podle něj myslí, že vyšší výdaje na obranu znamenají méně prostředků pro zdravotnictví, školství a další oblasti. „Zvýšené obranné výdaje ale mohou být při chytrém přístupu zdrojem růstu – mohou vytvářet pracovní místa a podporovat inovace. Zkusme o tom uvažovat tímto způsobem,“ dodal Ruge.
Generální tajemník NATO má podle Rugeho tři priority. Vedle výdajů jde o podporu Ukrajiny a efektivitu obrany. „Jak v Evropě, tak v Severní Americe obranný průmysl zatím není schopen dodávat v potřebném tempu a rozsahu. A to je problém, který musíme vyřešit,“ řekl. Aliance podle něj musí také zajistit, aby Ukrajina i nadále dostávala dostatečnou podporu, aby zvládla přežít jako suverénní a nezávislý stát.
Přes třicet spojenců se dle Rugeho shodlo, že Rusko v současnosti představuje nejvýznamnější a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro euroatlantický prostor, která nezmizí ani po skončení války na Ukrajině. „Právě proto musíme zajistit, aby Ukrajina byla v budoucnu na naší straně a i po válce zůstala demokratickou zemí, která rozhoduje o vlastní budoucnosti. Právě proto se summit ponese pod heslem Silnější Evropa, silnější NATO,“ dodal.
Proti státům NATO vede Rusko zatím pouze hybridní válku, řekl Ruge. Pokud by na země aliance zaútočilo, NATO je podle něj připravené na „ničivou“ reakci. „Nesnažili bychom se Rusy jen zadržet,“ řekl Ruge. „V krátkodobém horizontu máme dostatečné schopnosti k odstrašení i případné obraně. Postupem času ale musíme zesílit,“ dodal s tím, že odstrašování Ruska podle něj zatím funguje. „Musíme ale počítat s tím, že ruské ozbrojené síly se po skončení války obnoví a budou rychle zpět — silnější, nebezpečnější a hrozivější,“ dodal a zdůraznil důležitost navyšování výdajů na obranu.
Česká delegace s prezidentem, nebo bez?
Z obecenstva na náměstka padla i otázka na český vnitrostátní politický boj mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem. Vládní kabinet odmítá prezidentovu účast na summitu, Pavel však na své účasti trvá. Finální podoba delegace se podle premiéra má rozseknout 8. června. Prezident je v případě odmítnutí jeho účasti připraven podat kompetenční žalobu, avizoval.
„Odpověď je jednoduchá: je na institucích České republiky, aby rozhodly, kdo bude zemi na summitu NATO reprezentovat. Pro nás je důležité, aby byla Česká republika řádně zastoupena a aby nadále hrála svou roli, kterou v NATO plní od roku 1999,“ poznamenal.
Zmínil také, že k podobným dohadům nedochází jen v České republice, ale i v jiných zemích. „V některých zemích jezdí premiér na summity EU a prezident zase na summity NATO. Každý stát si to ale nakonec vyřeší sám. Jsem si jistý, že tomu tak bude i v České republice a že její hlas v Ankaře zazní,“ uvedl Ruge.
