Prezident Petr Pavel je jediným z případných kandidátů na příští hlavu státu, který může dostat víc než polovinu hlasů. Vyplývá to z výsledků průzkumu z přelomu dubna a května, které dnes agentura STEM/MARK zveřejnila na webu. Pavla by podle průzkumu volilo nebo možná volilo 53 procent lidí v Česku, následuje premiér Andrej Babiš (ANO) se 44 procenty.
Z dalších osobností, které lidem předložila agentura STEM/MARK, by 40 procent dostal herec a moderátor Marek Eben, 35 procent ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a 30 procent ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Pavel je zároveň jediným případným kandidátem, kterého odmítá za prezidenta méně než polovina dotázaných.
Lidí, kteří by Pavla prezidentem nevolili, je 45 procent, u Babiše je to 56 procent, u Ebena 53 procent, u Havlíčka 51 procent a u Schillerové 65 procent. Nejodmítanějším v průzkumu nabízeným případným prezidentským kandidátem byl bývalý premiér Petr Fiala (ODS), kterého by do čela Česka nechtělo 80 procent lidí. Následoval poslanec a vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek (za Motoristy) se 79 procenty, shodně 74 procent dotázaných odmítá za hlavu státu předsedy menších vládních stran Tomia Okamuru (SPD) a Petra Macinku (Motoristé).
Před výběrem z nabízených možností nechal STEM/MARK lidi na otázku, kdo by měl být v roce 2028 prezidentem, odpovědět spontánně. Takto dokázalo konkrétní jméno uvést 38 procent potenciálních voličů. „Spektrum jmen, která se objevovala, je poměrně široké. Mezi nejčastěji skloňovanými jmény ale dominoval současný prezident Petr Pavel, s výrazným odstupem pak Andrej Babiš či Karel Havlíček a Alena Schillerová,“ uvedla agentura. Zbylé dotázané zatím žádný možný kandidát nenapadl, nebo pro ně prezident není aktuální téma.
Vnímání důležitosti prezidentského úřadu podle průzkumu od předchozího dotazování v loňském čtvrtém čtvrtletí mírně kleslo. Za rozhodně nebo spíše důležitý ho letos považuje 67 procent dotázaných, minule to bylo 76 procent. Přibližně pětina vnímá prezidentský úřad jako nepodstatný. Za posílení role prezidenta se postavilo 35 procent lidí, naopak zhruba 14 procent je pro oslabení jeho role.
Pravomoci českého prezidenta zná dobře každý sedmý oprávněný volič, častěji vysokoškolsky vzdělaní, Pražané a voliči aktuálních opozičních stran, zjistil také průzkum. „Ačkoliv většina veřejnosti správně identifikuje pravomoc prezidenta vetovat zákony nebo udělovat milosti, hlubší povědomí o specifických ústavních kompetencích, jako je jmenování soudců či členů bankovní rady České národní banky, zůstává u podstatné části populace omezené,“ podotkl Jan Burianec ze STEM/MARK.
Z hlediska politické praxe voliči očekávají, že by budoucí prezident měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do kandidatury již vstupovat ideálně jako nestraník, který je nezávislý na lobbistech a politických stranách, uvedli autoři průzkumu. Z nabízených vlastností příštího prezidenta se největší podíl dotázaných 21 procent vyslovil pro čestnost, poctivost a slušnost. Nestranný a nadstranický by měl být podle 19 procent, reprezentativní podle 17 procent, 15 procent zvolilo možnost „je zde pro lidi“. Shodně 11 procent chce, aby prezident byl inteligentní a vzdělaný a také aby byl vlastenec a hájil zájmy ČR.
V průzkumu mezi 13. dubnem a 4. květnem se agentura STEM/MARK dotazovala víc než tisícovky lidí ve věku 18 let a více. Ve stejném dotazování zjistila a dříve zveřejnila, že za nejlepšího porevolučního prezidenta lidé považují Václava Havla, druhý byl Václav Klaus, třetí Petr Pavel a poslední Miloš Zeman.
