Rakovina slinivky břišní: Tichý a smrtící nádor – příznaky, které by neměly uniknout pozornosti

ZÁKLADNÍ PRŮVODCE

Lékařská recenze: dr. Jimmy Almond, M.D.

Rakovina slinivky břišní patří mezi nejsmrtelnější nádorová onemocnění. Přestože tvoří pouze asi tři procenta všech případů rakoviny, podílí se na nepřiměřeně vysokém počtu úmrtí souvisejících s nádorovými onemocněními.

Jedním z důvodů vysoké úmrtnosti je skutečnost, že bývá často diagnostikována až v pokročilém stadiu. V době odhalení bývají možnosti léčby již omezené.

Porozumění příznakům a rizikovým faktorům představuje důležitý první krok k prevenci.

Jaké jsou příznaky a stadia rakoviny slinivky břišní?

Rakovinu slinivky je notoricky obtížné odhalit v časném stadiu, protože její příznaky lze snadno přehlédnout. V době stanovení diagnózy se přibližně 90 procent případů již rozšířilo do okolních tkání, lymfatických uzlin nebo vzdálených orgánů, například jater či plic.

Někteří pacienti mohou pociťovat pouze jeden příznak, zatímco jiní několik současně. Projevy se navíc mohou výrazně lišit člověk od člověka.

Bolest břicha nebo zad: Bolest je častější u nádorů vznikajících v těle nebo ocasu slinivky. Obvykle bývá popisována jako tupá či svíravá, zpočátku se může objevovat a mizet. Nejčastěji začíná v horní části břicha a někdy se šíří do boků nebo zad. Zhoršovat se může po jídle nebo vleže.

Žloutenka: Tento příznak se může objevit, pokud nádor vznikne v hlavě slinivky poblíž žlučovodu. Zablokování žlučovodu vede k hromadění bilirubinu – žlutého barviva vznikajícího při rozpadu červených krvinek. Žloutenka může být doprovázena tmavou močí, světlou nebo mastnou stolicí a svěděním kůže.

Nevysvětlitelný úbytek hmotnosti: Častější u nádorů vznikajících v hlavě slinivky a často provázený ztrátou chuti k jídlu.

Změny stolice: Ucpání vývodu slinivky může vést ke vzniku mastné, světlé a zapáchající stolice, která se obtížně splachuje. Jde o známku zhoršeného vstřebávání živin a možného úbytku hmotnosti. Mohou se objevit také průjmy nebo zácpa.

Poruchy trávení: Mohou se projevovat pálením žáhy, nadýmáním nebo nevolností.

Některé zdravotní stavy mohou být varovným signálem rakoviny slinivky:

Krevní sraženiny: Rakovina slinivky podporuje tvorbu krevních sraženin tím, že uvolňuje bílkoviny podporující srážení krve, například tkáňový faktor a trombin, a zároveň mění složení krve ve prospěch srážlivosti. Krevní sraženina ve velké žíle, označovaná jako hluboká žilní trombóza, může způsobovat bolest, otok, zarudnutí a pocit tepla v noze. Pokud se část sraženiny uvolní a doputuje do plic, může vyvolat plicní embolii – náhlé uzavření některé z plicních tepen – projevující se bolestí na hrudi nebo dušností.

Diabetes: Rakovina slinivky může poškodit buňky produkující inzulin, což vede ke zvýšené hladině cukru v krvi a vzniku diabetu. Typickými projevy jsou zvýšená žízeň, hlad a časté močení.

Zvětšení žlučníku: Pokud nádor zablokuje žlučovod, může se žluč hromadit ve žlučníku a způsobit jeho zvětšení.

Příznaky pokročilého onemocnění

Když se rakovina slinivky rozšíří do dalších částí těla, vyvolává příznaky podle místa metastáz:

Při rozšíření do jater nebo dutiny břišní: Bolest v pravé části břicha a ascites – hromadění tekutiny v dutině břišní způsobující její zvětšení. Rakovina slinivky může vést také ke zvětšení jater ještě před tím, než se do nich nádor skutečně rozšíří.

Při rozšíření do plic: Přetrvávající kašel, dušnost, opakované infekce hrudníku, vykašlávání krve a pleurální výpotek – nahromadění tekutiny mezi plící a hrudní stěnou.

Při rozšíření do kostí: Oslabené nebo snadno se lámající kosti; zvýšená hladina vápníku v krvi, která může způsobovat dehydrataci, zmatenost, nevolnost, bolesti břicha a zácpu; a snížený počet krevních buněk, zvyšující riziko anémie, infekcí, tvorby modřin nebo krvácení.

Stadia onemocnění

Rakovina slinivky se dělí do následujících stadií:

Stadium 0 (karcinom in situ): Abnormální buňky se nacházejí pouze ve výstelce slinivky.

Stadium 1: Nádor je omezen na slinivku a lze jej chirurgicky odstranit (je resekovatelný).

Stadium 2: Nádor se mohl mírně rozšířit za slinivku, například do blízkých lymfatických uzlin, a je stále resekovatelný nebo hraničně resekovatelný.

Stadium 3: Nádor je lokálně pokročilý a zasahuje hlavní tepny, což chirurgické odstranění výrazně komplikuje.

Stadium 4: Nádor metastazoval do vzdálených orgánů, například do jater, a nelze jej vyléčit chirurgickým zákrokem.

Co způsobuje rakovinu slinivky břišní?

Slinivka břišní je přibližně 15 centimetrů dlouhá žláza tvarem připomínající úzkou hrušku položenou naležato. Skládá se ze tří částí: hlavy (širší konec), těla (střední část) a ocasu (úzký konec). Nachází se mezi žaludkem a páteří.

Jedním z důvodů, proč je rakovina slinivky tak nebezpečná, je zásadní role tohoto orgánu v organismu. Slinivka je nezbytná pro trávení, protože produkuje enzymy rozkládající potravu, a zároveň reguluje hladinu cukru v krvi prostřednictvím hormonů, jako je inzulin.

Rakovina slinivky může vznikat z různých typů buněk. Exokrinní nádory slinivky vycházejí z buněk produkujících trávicí enzymy a tvoří více než 95 procent všech případů. Nejčastějším typem je duktální adenokarcinom slinivky. Neuroendokrinní nádory, označované také jako nádory ostrůvkových buněk, vznikají z buněk produkujících hormony a představují méně než pět procent případů.

Přesná příčina rakoviny slinivky není známa, bylo však identifikováno mnoho rizikových faktorů.

Genetika a rodinná anamnéza

Rodinná anamnéza hraje významnou roli – až 15 procent případů s ní souvisí. Pokud rakovinou slinivky onemocněl příbuzný prvního stupně, zvyšuje se riziko dvakrát až třikrát. S rostoucím počtem postižených členů rodiny riziko dále narůstá. U osob se silnou rodinnou zátěží může být pravděpodobnost vzniku rakoviny slinivky až devítinásobně vyšší.

Náchylnost zvyšují také některé geneticky podmíněné syndromy, například syndrom familiárního atypického mnohočetného melanomu, Peutzův–Jeghersův syndrom, který způsobuje vznik polypů v žaludku a střevech a charakteristické tmavé skvrny na obličeji, rtech, rukou a chodidlech, dále Lynchův syndrom (dědičný nepolypózní kolorektální karcinom) a zděděné mutace genů BRCA1, BRCA2, PALB2 nebo ATM. Významně zvýšené riziko přináší také dědičná pankreatitida, která vede k opakovaným zánětům slinivky.

Rizikové faktory životního stylu

Tyto faktory lze z velké části ovlivnit a představují nejlepší příležitost ke snížení rizika:

Kouření: Souvisí přibližně s 20 až 25 procenty případů rakoviny slinivky. Kouření riziko zdvojnásobuje a nádory související s kouřením mají tendenci růst rychleji a objevují se zhruba o 10 let dříve než u nekuřáků. Lidé, kteří přestali kouřit před více než 20 lety, mají stejné riziko jako ti, kteří nikdy nekouřili.

Obezita: Index tělesné hmotnosti (BMI) nad 25, respektive nad 30, riziko zvyšuje. Udržování zdravé hmotnosti pomocí stravy a pohybu pomáhá před rakovinou slinivky chránit.

Nadměrná konzumace alkoholu: Pití přibližně tří a více standardních alkoholických nápojů denně může vést k chronickému zánětu slinivky a ve srovnání s mírnou konzumací zvyšovat riziko vzniku rakoviny.

Vysoký příjem cukru: Studie z roku 2019 zjistila, že prostředí s vysokou koncentrací cukru zvyšuje pravděpodobnost genových mutací vedoucích k rakovině slinivky pětinásobně oproti normálním hladinám glukózy.

Noční vystavení umělému světlu: Studie z roku 2021 ukázala, že lidé žijící v oblastech s nejvyšší úrovní umělého osvětlení v noci měli o 27 procent vyšší riziko rakoviny slinivky než obyvatelé nejméně osvětlených oblastí.

Chemické látky a záření: Expozice karcinogenním látkám, jako jsou azbest, pesticidy, barviva nebo petrochemické produkty, může riziko zvyšovat. Ionizující záření z vysokoenergetických zdrojů, například rentgenového či gama záření, je spojováno s velmi malým zvýšením rizika.

Zdravotní stavy

Některá onemocnění riziko zvyšují. Přestože je nelze zcela ovlivnit, mnohá lze účinně zvládat lékařskou péčí:

Chronická pankreatitida: Dlouhodobý zánět slinivky může postihnout i osoby kolem 35 let a může být důsledkem genetických faktorů, abnormalit vývodů, úrazu nebo dlouhodobého zneužívání alkoholu.

Žlučové kameny: Mohou zvyšovat riziko tím, že vedou k chronickému zánětu slinivky. Léčba žlučníkových kamenů může slinivku chránit.

Diabetes: Je spojen s přibližně dvojnásobným zvýšením rizika, ačkoli souvislost není zcela objasněna. V některých případech může být diabetes spíše časným příznakem rakoviny slinivky než její příčinou. Správná léčba diabetu je však důležitá bez ohledu na tuto souvislost.

Inzulinová rezistence: Vede k nadměrné produkci inzulinu, který může nadměrně stimulovat buňky slinivky a podporovat zánět, čímž se zvyšuje pravděpodobnost jejich přeměny na přednádorové buňky.

Metabolický syndrom: Soubor stavů zahrnující nadbytek tuku v oblasti břicha, zvýšenou hladinu cukru v krvi (inzulinovou rezistenci), vysoký krevní tlak a zvýšené hladiny tuků v krvi. Společně zvyšují riziko vzniku rakoviny. Tento stav lze často ovlivnit změnou životního stylu.

Syndrom polycystických ovarií (PCOS): Studie z roku 2024 zjistila, že PCOS souvisí s 38procentním zvýšením rizika rakoviny slinivky. Ženy s PCOS by měly možnosti sledování slinivky konzultovat se svým lékařem.

Prodělaná nádorová onemocnění: Mohou mírně zvyšovat riziko, pravděpodobně v důsledku předchozí léčby, genetických faktorů nebo životních návyků, například stravy a kouření. Pro onkologické pacienty je proto důležitá pravidelná následná péče.

Některé infekce: Vyšší riziko mohou být spojováno s infekcí virem hepatitidy B, bakteriemi způsobujícími onemocnění dásní nebo bakterií Helicobacter pylori, přestože důkazy zatím nejsou jednoznačné. Pokud je to možné, je vhodné tyto infekce léčit.

Infekce covid-19: Studie z roku 2020 zjistila, že podjednotka S2 spike proteinu viru SARS-CoV-2 interaguje s tumor supresorovými geny, jako jsou BRCA1 a BRCA2, jejichž narušená funkce je spojována s vyšším rizikem rakoviny slinivky.

Další rizikové faktory

Věk: Většina případů je diagnostikována mezi 60. a 80. rokem života, přičemž po 50. roce riziko výrazně roste. Studie z roku 2024 zjistila, že příslušníci generace X a mileniálové ve Spojených státech čelí vyššímu riziku než předchozí generace, pravděpodobně kvůli větší expozici rizikovým faktorům již v raném věku.

Pohlaví: Muži mají o něco vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny slinivky, možná proto, že častěji kouří a konzumují alkohol.

Etnický původ: Vyšší riziko mají aškenázští Židé kvůli častějším mutacím genů BRCA1 a BRCA2. Vyšší riziko bylo zaznamenáno také u Afroameričanů ve srovnání s Asiaty, Hispánci a bělochy.

Krevní skupina: Lidé s krevní skupinou A, AB a B mají ve srovnání se skupinou 0 riziko vyšší o 32, 51 a 72 procent.

Tělesná výška: Vyšší dospělí mohou mít zvýšené riziko, mechanismus této souvislosti však zatím není zcela objasněn. 

Jak se diagnostikuje rakovina slinivky břišní?

Plošný screening rakoviny slinivky břišní se běžné populaci nedoporučuje, protože současné metody nejsou dostatečně spolehlivé pro časné odhalení onemocnění u lidí bez příznaků. U osob s vysokým rizikem však může být screening vhodný.

Přestože je časná diagnostika rakoviny slinivky obtížná, kombinace screeningových metod a diagnostických vyšetření může pomoci odhalit onemocnění u lidí se zvýšeným rizikem.

Při diagnostice rakoviny slinivky lékaři zjišťují osobní i rodinnou anamnézu, provádějí fyzikální vyšetření a podle potřeby doporučují další testy a zákroky.

Počítačová tomografie (CT): Vytváří podrobné snímky slinivky a okolních struktur, které pomáhají odhalit případné abnormality.

Endoskopická ultrasonografie (EUS): Využívá tenkou ohebnou trubici vybavenou kamerou a ultrazvukovou sondou, která umožňuje získat detailní snímky slinivky z bezprostřední blízkosti. Současně lze odebrat vzorky tkáně.

Magnetická rezonance žlučových a pankreatických vývodů (MRCP): Specializované vyšetření pomocí magnetické rezonance poskytující podrobné zobrazení slinivky a žlučových cest.

Endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie (ERCP): Kombinuje endoskopické vyšetření a rentgenové zobrazení k posouzení slinivky a žlučových cest. Umožňuje odběr vzorků tkáně i odstranění některých překážek v žlučových cestách.

Genetické testování: Analyzuje DNA pacienta a vyhledává genetické mutace spojené s dědičnými formami rakoviny slinivky.

Biochemické vyšetření krve: Měří hladiny látek, jako je bilirubin. Abnormální hodnoty mohou upozornit na onemocnění nebo poruchu funkce orgánů.

Vyšetření nádorových markerů: Zjišťuje přítomnost látek, jako jsou CA 19-9 a CEA, v krvi, moči nebo tkáni. Zvýšené hodnoty mohou souviset s některými druhy rakoviny včetně rakoviny slinivky.

Pozitronová emisní tomografie (PET): Využívá malé množství radioaktivně značeného cukru k vyhledávání nádorových buněk. Ty spotřebovávají více cukru než zdravé buňky, což umožňuje vytvořit detailní snímky a určit umístění nádoru.

Ultrazvuk břicha: Pomocí vysokofrekvenčních zvukových vln vytváří obrazy orgánů a tkání v dutině břišní a pomáhá odhalovat nádory, překážky nebo jiné abnormality.

Perkutánní transhepatální cholangiografie (PTC): Spočívá v aplikaci kontrastní látky do jater nebo žlučových cest a následném rentgenovém vyšetření k odhalení případných blokád. V případě potřeby lze zavést stent umožňující odtok žluči. Tento výkon se obvykle používá pouze tehdy, není-li možné provést ERCP.

Laparoskopie: Využívá tenkou osvětlenou trubici zavedenou malými řezy v břišní stěně k prohlídce vnitřních orgánů a hledání známek onemocnění. Umožňuje také odběr vzorků tkáně nebo tekutiny a může být doplněna ultrazvukovým vyšetřením.

Biopsie: Při biopsii se odebírají buňky nebo vzorky tkáně k mikroskopickému vyšetření na přítomnost rakovinných buněk. U rakoviny slinivky lze biopsii provést tenkou nebo silnější bioptickou jehlou navigovanou pomocí zobrazovacích metod, případně během laparoskopie nebo chirurgického zákroku.

Jak se rakovina slinivky břišní léčí?

Chirurgická léčba představuje hlavní způsob léčby resekovatelných nádorů slinivky, zejména pokud je onemocnění zachyceno v časném stadiu a omezeno pouze na slinivku. V některých případech se však používá kombinace dvou nebo více léčebných metod.

Chirurgická léčba

U pacientů podstupujících operaci závisí volba chirurgického výkonu na umístění nádoru ve slinivce.

Whippleova operace (pankreatoduodenektomie): Nejčastější operační výkon u nádorů v hlavě slinivky. Odstraňuje hlavu slinivky, část tenkého střeva, žlučník, žlučovod a někdy i část žaludku. Následně chirurg znovu propojí jednotlivé části trávicí soustavy. 

Distální pankreatektomie: Používá se u nádorů těla nebo ocasu slinivky. Chirurg odstraní postiženou část slinivky a často také slezinu, zatímco hlava slinivky zůstává zachována. 

Totální pankreatektomie: Ve vzácných případech je nutné odstranit celou slinivku společně s částí žaludku, tenkého střeva, žlučovodu, žlučníku a někdy i sleziny. Pacient pak musí celoživotně užívat inzulin a náhradní trávicí enzymy. 

Přemosťovací operace (bypass): U nádorů, které nelze odstranit, lze provést například žlučový nebo žaludeční bypass ke zmírnění obtíží způsobených neprůchodností žlučových cest nebo střev. Přibližně 80 až 90 procent nádorů slinivky je v době stanovení diagnózy považováno za neoperovatelných kvůli rozšíření onemocnění nebo postižení velkých krevních cév.

Chemoterapie

Chemoterapie působí na rychle se dělící buňky v celém organismu. Může být podávána před operací ke zmenšení nádoru, po operaci ke zničení zbývajících nádorových buněk nebo jako hlavní léčba v případech, kdy se rakovina rozšířila mimo slinivku. Chemoterapie však zasahuje také zdravé rychle se množící buňky ve vlasových folikulech, trávicím traktu a kostní dřeni. Může proto způsobovat nežádoucí účinky, jako jsou vypadávání vlasů, nevolnost, únava, pokles počtu krevních buněk a oslabení imunitního systému, což zvyšuje riziko infekcí.

Radioterapie

Zatímco chemoterapie využívá léky k ničení nádorových buněk nebo zastavení jejich růstu, radioterapie používá vysokoenergetické záření k poškození DNA nádorových buněk, čímž jim brání v dalším množení. Radioterapie může pomoci zmenšit nádor před operací, zničit zbývající nádorové buňky po operaci nebo zpomalit růst nádoru a zmírnit příznaky v případech, kdy chirurgický zákrok není možný.

Imunoterapie

Tato rozvíjející se metoda léčby rakoviny slinivky pomáhá imunitnímu systému rozpoznat a napadat nádorové buňky. Přestože je její využití stále předmětem výzkumu, některé přípravky již byly schváleny americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Cílem imunoterapie je posílit imunitní odpověď organismu nebo narušit obranné mechanismy nádoru a tím zlepšit výsledky léčby.

Cílená léčba

Tento přístup využívá léky blokující specifické molekuly podílející se na růstu a šíření nádorových buněk. Může být nabídnut pacientům s neoperovatelnou rakovinou slinivky na základě genetických mutací zjištěných genetickým vyšetřením.

Terapie pulzním elektrickým polem (PEF)

PEF je neinvazivní metoda využívající krátké impulzy vysokého elektrického napětí k narušení membrán nádorových buněk bez poškození okolních zdravých tkání. Tato technika buď přímo ničí nádorové buňky, nebo zvyšuje jejich citlivost na chemoterapii. Studie z roku 2023 zjistila, že nanosekundová pulzní PEF terapie snižovala lékovou rezistenci buněk rakoviny slinivky a zvyšovala jejich citlivost na léčbu, což vedlo ke zmenšení nádorových buněčných shluků a zpomalení růstu nádoru.

Čínská bylinná medicína

Studie z roku 2019 zahrnující 182 pacientů s rakovinou slinivky zjistila, že nemocní léčení čínskou bylinnou medicínou – s využitím bylin, jako jsou třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) a ženšen – dosahovali průměrného přežití téměř 30 měsíců. Další populační studie z roku 2017 spojila užívání směsí Bai-hua-she-she-cao (Hedyotis diffusa) a Xiang-sha-liu-jun-zi-tang (kombinace kořene kostusu a čínského amomu) s delším přežitím a nižším rizikem úmrtí u pacientů s rakovinou slinivky. U pokročilých stadií bývá léčba často obtížná a nemusí vést k úplnému vyléčení. Péče se proto zaměřuje především na kontrolu příznaků, zlepšení kvality života a prodloužení přežití, obvykle za podpory specializovaného týmu paliativní péče.

Nadějné směry výzkumu

Probíhající výzkum nadále odhaluje nové a potenciálně účinnější způsoby léčby rakoviny slinivky.

Nitrožilně podávaný vitamin C: Studie z roku 2024 zjistila, že pacienti se čtvrtým stadiem rakoviny slinivky, kteří dostávali chemoterapii společně s vysokými dávkami vitaminu C, žili v průměru dvakrát déle než pacienti léčení samotnou chemoterapií – 16 měsíců oproti osmi měsícům. Současně měli méně nežádoucích účinků a lépe zvládali absolvovat léčbu podle plánu.

Výtažek ze jmelí: Ve studii z roku 2014 dostávalo 96 pacientů s rakovinou slinivky injekce výtažku ze jmelí třikrát týdně. U pacientů došlo k významnému zmírnění bolesti, únavy, ztráty chuti k jídlu a nespavosti. Výsledky naznačují, že výtažek ze jmelí by mohl představovat účinnou doplňkovou léčbu druhé linie a přispívat ke zlepšení kvality života. Jiná studie rovněž naznačila, že by mohl prodlužovat dobu přežití pacientů s rakovinou slinivky.

První laboratorní studie a výzkumy na zvířecích modelech navíc odhalují nové kombinace léčiv a přírodní látky, které by mohly léčbu rakoviny slinivky dále zlepšit.

Ivermektin a gemcitabin: Studie z roku 2022 zjistila, že kombinace antiparazitárního léku ivermektinu a chemoterapeutika gemcitabinu potlačovala růst rakoviny slinivky účinněji než samotný gemcitabin. Kombinovaná léčba snižovala růst nádorových buněk, jejich spotřebu kyslíku a blokovala mitofagii – proces, který nádorové buňky využívají k přežívání. Výsledkem bylo výrazné zpomalení růstu nádoru. Zjištění naznačují, že ivermektin by mohl zvyšovat účinnost gemcitabinu a představovat slibnou možnost budoucí léčby.

Apiterapie: Tato metoda využívá látky produkované včelami, například včelí jed. Studie z roku 2022 naznačila, že včelí jed zpomaluje postup rakoviny slinivky. Výzkumníci zkoumají zejména dva jeho peptidy, melitin a apamin, pro jejich možný protinádorový účinek.

Jaké přírodní a režimové přístupy mohou pomoci při rakovině slinivky břišní?

V současnosti se zkoumá několik přírodních přístupů, které by mohly podpořit léčbu rakoviny slinivky břišní.

Stravovací doporučení při rakovině slinivky

Správná výživa může pomoci udržet energii, zmírnit únavu a zachovat tělesnou sílu během léčby.

• Jezte často a v menších porcích: Pro podporu energetické hladiny a prevenci úbytku hmotnosti je vhodné zařadit šest až osm menších vyvážených jídel denně v pravidelných intervalech. Nečekejte, až dostanete hlad.
• Dbejte na dostatečný příjem tekutin: Pijte dostatek čirých tekutin, například vodu, elektrolytové nápoje nebo vývary, abyste předešli dehydrataci.
• Omezte cukr a tuky: Pro stabilnější hladinu krevního cukru se vyhýbejte sladkým jídlům a nápojům a sacharidy kombinujte se zdravými zdroji bílkovin, jako jsou ryby, drůbež, libové maso nebo luštěniny. Omezte také velmi tučná jídla, která mohou slinivku zatěžovat.
• Vyhýbejte se přípravě pokrmů při vysokých teplotách: Techniky jako smažení na pánvi nebo fritování mohou vytvářet látky spojované se zvýšeným rizikem rakoviny. Vhodnější je pečení, vaření v páře nebo pošírování.
• Přerušovaný půst: Některé laboratorní studie naznačují, že půst může zvýšit vstřebávání chemoterapeutika gemcitabinu nádorovými buňkami slinivky prostřednictvím zvýšení hladiny transportního proteinu, a tím zlepšit účinnost léčby. V laboratorních modelech vedla kombinace půstu a gemcitabinu k více než 40procentnímu snížení růstu nádoru. Přesto většina pacientů profituje spíše z častějšího příjmu menších porcí, který pomáhá udržovat hmotnost a zvládat nežádoucí účinky léčby. Půst by měl být prováděn pouze pod lékařským dohledem.

Doplňky stravy

Některé vitaminy a rostlinné látky mohou podpořit výživu a zesílit účinek léčby, jejich užívání by však mělo být vždy konzultováno s lékařem.

• Vitaminy: Lidé s rakovinou slinivky mají zvýšené riziko nedostatku vitaminů rozpustných ve vodě, zejména vitaminů B1, B3 a B6, ale také vitaminů rozpustných v tucích. Proto může být pod lékařským dohledem vhodné jejich doplňování.
• Flavonoidy: Tyto biologicky aktivní rostlinné látky ovlivňují řadu buněčných procesů, včetně růstu buněk, reakce na stres a programované buněčné smrti. Mohou zvyšovat účinnost chemoterapie, bránit tvorbě cév vyživujících nádor a podporovat rovnováhu imunitního systému. Mezi perspektivní flavonoidy patří epigalokatechin-3-galát (EGCG), apigenin, baikalein, isolikviritigenin, wogonin a silibinin.

Lehké cvičení

Mírná fyzická aktivita může pomoci udržet sílu, pohyblivost i psychickou pohodu. Patří sem například:

• krátké procházky
• lehké domácí práce nebo práce na zahradě
• zvedání nohou vsedě
• zvedání lehkých předmětů
• chůze po schodech nahoru a dolů.

Studie z roku 2022 zjistila, že stejné biochemické dráhy, které aerobní cvičení aktivuje při opravě svalového poškození, mohou zároveň přispívat ke zmenšování nádorů slinivky a zvyšovat jejich citlivost na imunoterapii.

Zvládání stresu

Součástí léčby i rekonvalescence je také účinné zvládání stresu. Mezi osvědčené postupy patří:

• meditace
• hluboké dechové techniky
• tai chi a další relaxační cvičení.

Pomoci může také podpora zdravotnických pracovníků, psychologů, poradců nebo podpůrných skupin, které poskytují prostor pro sdílení zkušeností a strategií zvládání nemoci.

Jak lze rakovině slinivky předcházet?

Riziko vzniku rakoviny slinivky lze snížit informovanými rozhodnutími týkajícími se životního stylu a řešením známých rizikových faktorů.

• Využijte genetické poradenství: Lidé s rodinnou anamnézou nádorových onemocnění nebo známými genetickými mutacemi mohou díky genetickému poradenství lépe posoudit své riziko a možnosti prevence.
• Choďte na pravidelné preventivní prohlídky: Osobám s genetickou zátěží nebo výskytem onemocnění v rodině může prospět častější lékařské sledování.
• Udržujte diabetes pod kontrolou: Dobře kompenzovaná hladina krevního cukru může přispět ke snížení rizika vzniku rakoviny slinivky.
• Snižujte stres: Dlouhodobý stres může oslabovat imunitní systém a narušovat metabolickou i hormonální rovnováhu, čímž může vytvářet podmínky příznivé pro růst a šíření nádorových buněk. Zvládání stresu tak může přispívat k ochraně celkového zdraví.
• Pijte zelený čaj: EGCG, látka obsažená v zeleném čaji, může působit proti rakovině slinivky tím, že narušuje metabolismus nádorových buněk. Potlačuje aktivitu enzymu LDHA, který je spojován s růstem nádorů. Pravidelná konzumace zeleného čaje byla spojena s nižším rizikem rakoviny slinivky.
• Užívejte probiotika: Obnova zdravé střevní mikrobioty prostřednictvím prebiotik, probiotik, probiotik nové generace nebo transplantace střevní mikrobioty může pomoci snižovat zánět a podporovat zdraví střev.

Jaké komplikace může rakovina slinivky způsobit?

Rakovina slinivky může vést k řadě komplikací, mezi které patří:

• Bolest: Častá a mnohdy silná bolest vystřelující do zad nebo vznikající při tlaku nádoru na okolní nervy.
• Zvětšení sleziny: Nádory v těle nebo ocasu slinivky mohou blokovat žílu odvádějící krev ze sleziny, což vede k jejímu zvětšení.
• Křečové žíly: Ucpané žíly mohou způsobit vznik rozšířených a vinutých žil v oblasti jícnu a žaludku.
• Závažné krvácení: Pokud tyto žíly prasknou, zejména v jícnu, může dojít k masivnímu krvácení.
• Diabetes: Až u poloviny pacientů s rakovinou slinivky vzniká cukrovka, protože nádorové buňky nahrazují buňky produkující inzulin a narušují regulaci hladiny cukru v krvi.
• Poruchy vstřebávání živin: Snížená tvorba trávicích enzymů může způsobovat nadýmání, plynatost, mastné nebo zapáchající průjmy, úbytek hmotnosti a nedostatek vitaminů.
• Střevní neprůchodnost: Nádor může bránit normálnímu průchodu potravy střevy, což vede k nevolnosti, zvracení a bolestem.
• Obstrukce žlučových cest: Nastává tehdy, když nádor zablokuje žlučovod a znemožní normální odtok žluči do střeva.
• Obstrukce vývodu žaludku: Nádor může ucpat dolní část žaludku a zabránit průchodu potravy do tenkého střeva.
• Žilní tromboembolická nemoc: Nádory slinivky podporují srážení krve, což může vést ke vzniku krevních sraženin, nejčastěji ve formě hluboké žilní trombózy.

–ete–