Analýza
Za současnou debatou o cenách plynu, zásobování elektřinou a energetické transformaci se rýsuje širší vývoj: postupná centralizace evropské energetické politiky. Program AccelerateEU je typickým příkladem této změny.
Dne 22.dubna představila Evropská komise na pozadí současné energetické krize program AccelerateEU, nový akční plán, který má urychlit transformaci energetické politiky v rámci EU. Plán přichází čtyři roky po zveřejnění balíčku REPowerEU, jenž zahájil opatření k omezení závislosti na dovozu energie z Ruska.
Podle komise oba programy slouží k propojení bezpečnosti dodávek, dostupnosti energie a klimatické neutrality. Klíčovým prvkem zůstává snižování dovozu fosilních paliv z Ruska. Podle Eurostatu připadá 57 procent spotřeby energie v EU na dovážené fosilní zdroje.
Pět pilířů programu AccelerateEU
Komise uvádí, že tyto kroky „okamžitě uleví spotřebitelům, kteří čelí rostoucím cenám energií“. Pět pilířů programu má „urychlit přechod k čisté, bezpečné a dostupné energii“:
- EU by měla hrát silnější koordinační roli při energetických opatřeních na vnitřním trhu i vůči dodavatelům fosilních paliv, zahrnující plnění zásobníků plynu a ropných rezerv a jejich efektivní využití.
- Členské státy by měly mít větší možnosti podporovat domácnosti a firmy při rostoucích cenách energií, například prostřednictvím transferových systémů, energetických voucherů, daňových úlev nebo cílených dotací.
- Komise plánuje podporovat rozsáhlejší elektrifikaci průmyslu, dopravy a stavebnictví, odstraňovat překážky její implementace a urychlit odklon od fosilních paliv.
- Plán zahrnuje přeshraniční rozvoj a rychlou „modernizaci a transformaci energetického systému“, aby byla plně implementována stávající pravidla EU, včetně balíčku opatření pro rozvoj síťové infrastruktury členských států.
- EU hodlá mobilizovat více soukromého i veřejného rizikového kapitálu pro zvýšení investičního tempa do „čisté energie“, k čemuž byla vytvořena Energy Efficiency Financing Coalition.
Odchod od ruského zemního plynu do podzimu 2027
Od začátku války na Ukrajině začátkem roku 2022 plánuje EU postupně ukončit dovoz zemního plynu z Ruska. Zákaz dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska začne platit v lednu 2027, přičemž úplný zákaz ruského plynu má vstoupit v platnost nejpozději na podzim téhož roku.
Na rozhodnutí z Bruselu reagoval ruský prezident Vladimir Putin začátkem března hrozbou, že všechny dodávky plynu do zemí EU může zastavit ještě dříve.
EU stále dováží velké množství LNG z ruského závodu Jamal v Arktidě. V prvním čtvrtletí 2026 z něj do EU směřovalo přibližně 98 procent expedovaného LNG. Statistiky amerického think-tanku IEEFA ukazují, že ve stejném období dosáhl dovoz ruského LNG do EU nejvyšší úrovně za poslední čtyři roky.
Války, covid-19, dekarbonizace
Při pohledu na uplynulých pět let lze najít několik příčin výkyvů cen energií. Patří sem válka na Ukrajině a napětí s Íránem, doba pandemie covidu-19, dekarbonizace i energetická opatření EU.
S akčním plánem AccelerateEU plánuje Evropská komise urychlit realizaci stávajících energetických strategií, jako je Evropský zelený plán a REPowerEU.
To, že tyto strategie vedly v některých regionech k dočasnému nedostatku energie a výrazným výkyvům cen, v šestnáctistránkovém dokumentu komise zmíněno není.
Čistá energie
Evropská exekutiva odkazuje na země, které „mají ve svém energetickém mixu vysoký podíl čisté energie – zejména obnovitelné zdroje a jadernou energii – v kombinaci s flexibilní sítí“. Tyto státy mají „obecně“ nižší ceny elektřiny, ležící pod průměrem EU, a jsou „méně postiženy současnou energetickou krizí“.
Jednou ze zemí, která dlouhou dobu disponovala stabilním trhem s nízkými cenami elektřiny, je Švédsko. Po uzavření šesti jaderných elektráren a vysokých investicích do větrné energie země zažila velmi rychlý nárůst cen a hrozbu nedostatku elektřiny.
Španělsko má vysoký podíl solární a větrné energie, což v roce 2025 vedlo k větším výpadkům elektřiny. Také odklon Německa od jaderné energie a rozsáhlý rozvoj větrné a solární elektřiny způsobil významné problémy v energetické síti.
Podle Evropské komise je proto nutné „urychlit elektrifikaci, rozvoj další domácí výroby čisté energie a energetickou transformaci“.
Zásoby plynu pod stanovenými mezními hodnotami
Dopady vysokých cen energií se v členských státech EU liší. Současná situace je zároveň považována za varování před možnými problémy s dodávkami plynu během zimní sezóny 2026/27.
V několika členských státech EU, silně závislých na zemním plynu, jsou zásoby plynu aktuálně pod stanovenou minimální úrovní 30 procent.
Cíl 30 procent je součástí nařízení EU o skladování plynu z roku 2022, které bylo později prodlouženo do roku 2027. Nejpozději k 1. listopadu každého roku musí být úroveň naplnění alespoň 95 procent.
Několik států EU, například vnitrozemské Slovensko a Maďarsko, stále odebírá plyn a ropu z Ruska prostřednictvím potrubí. Alternativní zdroje vyžadují rozsáhlé investice do nové infrastruktury.
(S přispěním Epoch Times Švédsko)
–etg–
